Úmoří

V dnešním světě se Úmoří stal tématem velkého zájmu a důležitosti pro širokou škálu lidí v různých kontextech. Ať už v profesní, akademické, politické nebo společenské oblasti, Úmoří zaujímá relevantní místo a je středem četných diskusí a debat. Jeho dopad a význam přesahuje hranice a kultury, což z něj činí téma všeobecného zájmu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a aspekty související s Úmoří, analyzujeme jeho vliv, jeho důsledky a jeho místo v současné společnosti. Kromě toho prozkoumáme některé perspektivy a přístupy, abychom lépe porozuměli složitosti a důležitosti Úmoří v dnešním světě.

Tento článek je o geografickém pojmu. O přítoku Svitavy na Blanensku pojednává článek Úmoří (přítok Svitavy).
Světová úmoří. Legenda: fialová – Tichý oceán, růžová – Indický oceán, zelená – Atlantský oceán, tmavě zelená – Severní ledový oceán, béžová – Jižní oceán, žlutá – Mexický záliv, světle modrá – Středozemní moře, šedá – bezodtoké oblasti
Evropská úmoří s červeně vyznačenými rozvodími

Úmoří je část pevniny, ze které všechna povrchová voda teče do jednoho moře nebo oceánu. Pomyslná hranice mezi úmořími jsou hlavní rozvodí. Nejvyšší kategorie úmoří je podle oceánu, z nichž se někdy ještě vydělují některé specifické části (např. Středozemní moře z Atlantiku). Bezodtoké oblasti nepatří k úmoří žádného oceánu a lze zde hovořit jen o povodích jednotlivých jezer nebo řek.

Hlavní světová úmoří

Asi 48,71 % světové pevniny spadá do úmoří Atlantského oceánu. V Severní Americe povrchová voda odtéká do Atlantiku přes řeku svatého Vavřince a povodí Velkých jezer, východní pobřeží Spojených států amerických, kanadské pobřežní provincie a většinu Newfoundlandu a Labradoru. Téměř všechna voda z Jižní Ameriky východně od And také odtéká do Atlantiku, stejně jako voda z většiny západní a střední Evropy a největší části západní subsaharské Afriky, stejně jako Západní Sahary a části Maroka.

Povodí Karibského moře a Mexického zálivu zahrnuje většinu vnitrozemí USA mezi Apalačským pohořím a Skalnatými horami, malou část kanadských provincií Alberta a Saskatchewan, východní část Střední Ameriky, ostrovy Karibiku a Mexického zálivu a malou část severu Jižní Ameriky. Povodí Středozemního a Černého moře zahrnuje velkou část severní Afriky, východní a střední Afriky (přes řeku Nil), jižní, střední a východní Evropu, Turecko a pobřežní oblasti Izraele, Libanonu a Sýrie.

Severní ledový oceán odvodňuje většinu západní a severní Kanady východně od kontinentálního rozvodí, severní Aljašku a části Severní Dakoty, Jižní Dakoty, Minnesoty a Montany ve Spojených státech amerických, severní pobřeží Skandinávského poloostrova v Evropě, střední a severní Rusko a části Kazachstánu a Mongolska v Asii, což představuje přibližně 17 % světové pevniny.

Do Tichého oceánu odtéká voda z pouze přibližně 13 % světové pevniny. Jeho povodí zahrnuje velkou část Číny, východní a jihovýchodní Rusko, Japonsko, Korejský poloostrov, většinu Indočíny, Indonésie a Malajsie, Filipíny, všechny tichomořské ostrovy, severovýchodní pobřeží Austrálie a Kanadu a Spojené státy americké na západ od kontinentálního rozvodí (včetně většiny Aljašky), stejně jako západní Střední Ameriku a Jižní Ameriku západně od And.

Úmoří Indického oceánu také zahrnuje asi 13 % zemské pevniny. Odvodňuje východní pobřeží Afriky, pobřeží Rudého moře a Perského zálivu, indický subkontinent, Barmu a většinu Austrálie.

Úmoří v Česku

Na území Česka zasahuje podle zvoleného měřítka jedno až tři úmoří. Celá země patří k úmoří Atlantiku, v podrobnějším dělení pak částečně k vlastnímu Atlantiku a částečně ke Středozemnímu moři, a konkrétně odsud odtékají vody do tří moří – Baltského, Černého a Severního. Hlavní evropské rozvodí (mezi Středomořím a ostatním Atlantikem) prochází na českém území po hřebenech Českého lesa, Šumavy, Novohradských hor, Českomoravské vrchoviny, Jeseníků a Beskyd. Všechna tři česká úmoří se dotýkají v masivu Králického Sněžníku, na hoře Klepáč (1145 m n. m.).

Reference

  1. a b Global system of rivers: Its role in organizing continental land mass and defining land‐to‐ocean linkages - Vörösmarty - 2000. Global Biogeochemical Cycles . 2021-08-15 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu. DOI 10.1029/1999gb900092. 
  2. Largest Drainage Basins in the World. WorldAtlas . 2018-05-17 . Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy