V dnešním světě se Úmoří stal tématem velkého zájmu a důležitosti pro širokou škálu lidí v různých kontextech. Ať už v profesní, akademické, politické nebo společenské oblasti, Úmoří zaujímá relevantní místo a je středem četných diskusí a debat. Jeho dopad a význam přesahuje hranice a kultury, což z něj činí téma všeobecného zájmu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a aspekty související s Úmoří, analyzujeme jeho vliv, jeho důsledky a jeho místo v současné společnosti. Kromě toho prozkoumáme některé perspektivy a přístupy, abychom lépe porozuměli složitosti a důležitosti Úmoří v dnešním světě.
Úmoří je část pevniny, ze které všechna povrchová voda teče do jednoho moře nebo oceánu. Pomyslná hranice mezi úmořími jsou hlavní rozvodí. Nejvyšší kategorie úmoří je podle oceánu, z nichž se někdy ještě vydělují některé specifické části (např. Středozemní moře z Atlantiku). Bezodtoké oblasti nepatří k úmoří žádného oceánu a lze zde hovořit jen o povodích jednotlivých jezer nebo řek.
Asi 48,71 % světové pevniny spadá do úmoří Atlantského oceánu. V Severní Americe povrchová voda odtéká do Atlantiku přes řeku svatého Vavřince a povodí Velkých jezer, východní pobřeží Spojených států amerických, kanadské pobřežní provincie a většinu Newfoundlandu a Labradoru. Téměř všechna voda z Jižní Ameriky východně od And také odtéká do Atlantiku, stejně jako voda z většiny západní a střední Evropy a největší části západní subsaharské Afriky, stejně jako Západní Sahary a části Maroka.
Povodí Karibského moře a Mexického zálivu zahrnuje většinu vnitrozemí USA mezi Apalačským pohořím a Skalnatými horami, malou část kanadských provincií Alberta a Saskatchewan, východní část Střední Ameriky, ostrovy Karibiku a Mexického zálivu a malou část severu Jižní Ameriky. Povodí Středozemního a Černého moře zahrnuje velkou část severní Afriky, východní a střední Afriky (přes řeku Nil), jižní, střední a východní Evropu, Turecko a pobřežní oblasti Izraele, Libanonu a Sýrie.
Severní ledový oceán odvodňuje většinu západní a severní Kanady východně od kontinentálního rozvodí, severní Aljašku a části Severní Dakoty, Jižní Dakoty, Minnesoty a Montany ve Spojených státech amerických, severní pobřeží Skandinávského poloostrova v Evropě, střední a severní Rusko a části Kazachstánu a Mongolska v Asii, což představuje přibližně 17 % světové pevniny.
Do Tichého oceánu odtéká voda z pouze přibližně 13 % světové pevniny. Jeho povodí zahrnuje velkou část Číny, východní a jihovýchodní Rusko, Japonsko, Korejský poloostrov, většinu Indočíny, Indonésie a Malajsie, Filipíny, všechny tichomořské ostrovy, severovýchodní pobřeží Austrálie a Kanadu a Spojené státy americké na západ od kontinentálního rozvodí (včetně většiny Aljašky), stejně jako západní Střední Ameriku a Jižní Ameriku západně od And.
Úmoří Indického oceánu také zahrnuje asi 13 % zemské pevniny. Odvodňuje východní pobřeží Afriky, pobřeží Rudého moře a Perského zálivu, indický subkontinent, Barmu a většinu Austrálie.
Na území Česka zasahuje podle zvoleného měřítka jedno až tři úmoří. Celá země patří k úmoří Atlantiku, v podrobnějším dělení pak částečně k vlastnímu Atlantiku a částečně ke Středozemnímu moři, a konkrétně odsud odtékají vody do tří moří – Baltského, Černého a Severního. Hlavní evropské rozvodí (mezi Středomořím a ostatním Atlantikem) prochází na českém území po hřebenech Českého lesa, Šumavy, Novohradských hor, Českomoravské vrchoviny, Jeseníků a Beskyd. Všechna tři česká úmoří se dotýkají v masivu Králického Sněžníku, na hoře Klepáč (1145 m n. m.).