Tento článek se bude zabývat tématem Ústřední vojenská nemocnice, které v současné době vyvolalo velký zájem díky svým četným důsledkům v různých oblastech. Ústřední vojenská nemocnice byl předmětem studia a výzkumu odborníků z různých oborů, kteří se snažili důkladně porozumět jeho charakteristikám, jeho dopadu a jeho významu ve společnosti. Od svého vzniku až po dnešní vývoj podnítil Ústřední vojenská nemocnice debaty a úvahy o jeho vlivu na kulturu, ekonomiku, politiku, technologii, životní prostředí a další základní aspekty lidského života. Tento článek si klade za cíl představit komplexní a aktualizovaný pohled na Ústřední vojenská nemocnice, prozkoumat jeho mnoho aspektů a jeho význam v současném světě.
Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha | |
---|---|
Ústřední vojenská nemocnice, pohled z dronu Ústřední vojenská nemocnice, pohled z dronu | |
Vznik | 1938 |
Typ | Vojenská fakultní nemocnice |
Právní forma | příspěvková organizace |
Sídlo | Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha (ÚVN Praha) U Vojenské nemocnice 1200 169 02 Praha 6 |
Souřadnice | 50°5′22,36″ s. š., 14°21′40,85″ v. d. |
Oficiální web | www |
Datová schránka | b8mtp8k |
IČO | 61383082 (VR) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha (zkráceně ÚVN), původním názvem Masarykova vojenská nemocnice, je velké zdravotnické zařízení Ministerstva obrany České republiky, které se nachází v pražském Břevnově.[pozn. 1]Lůžková kapacita činí 677 lůžek a pracuje zde 386 lékařů, kteří ročně hospitalizují 26 000 pacientů.
Pražská vojenská nemocnice byla zcela nově postavena na podkladě rozhodnutí Národního shromáždění Československé republiky z roku 1925, kdy byl přijat nový zákon č. 68/1925 Sb., kterým se k „Všeobecné nemocnici v Praze připojuje vojenská nemocnice v Praze II. a zřizuje se Masarykova vojenská nemocnice“.
Svoji činnost Masarykova vojenská nemocnice zahájila 1. srpna 1938, kdy se do nových prostor v Břevnově přestěhovala nemocniční oddělení z bývalé vojenské nemocnice na Karlově náměstí a z nemocničního oddělení, které bylo kdysi umístěno v kasárnách Na Pohořelci. Plně fungovat začala 1. září 1938.
V roce 1939 po obsazení českých zemí nacistickým Německem nemocnici začal využívat německý Wehrmacht jako svoji záložní nemocnici. Po druhé světové válce byl její provoz obnoven na podzim v roce 1945.
V roce 1950 byla nemocnice přejmenována na Ústřední vojenskou nemocnici. Spadala pod vojenskou zdravotnickou službu Československé lidové armády a jako taková byla zcela podřízena Ministerstvu národní obrany ČSSR. V letech 1959 až 1970 byl náčelníkem nemocnice generál František Engel, který se zasloužil o vysokou úroveň zdejších zdravotnických služeb.
Až do roku 1994 pak byla nemocnice ponejvíce zaměřena na pacienty pocházející z řad vojáků základní služby, vojáků z povolání a jejich rodinných příslušníků, dále také na civilní zaměstnance vojenské správy a další pacienty pocházející z řad silových resortů. Teprve v roce 1994 se ÚVN otevřela i běžnému civilnímu obyvatelstvu.
V únoru 2012 ministr obrany Alexandr Vondra nemocnici udělil statut „vojenské fakultní nemocnice“.
Nemocnice v současnosti poskytuje kompletní spektrum zdravotnických služeb s výjimkou dětského lékařství, porodnictví (gynekologii však ano), kardiochirurgie (hrudní chirurgie) a popálenin. V roce 2004 získala jako první v zemích východní Evropy certifikát kvality společností Joint Commission International (JCI). Aktuálně je akreditována SAK. K prosinci 2015 měla 469 standardních lůžek, 68 JIP lůžek, 137 lůžek následné péče, deset klinik a dvacet odborných oddělení.
Nemocnice poskytuje klinickou základnu pro mediky všech tří lékařských fakult Univerzity Karlovy v Praze, a také následné postgraduální vzdělávání.
Dne 3. září 2021 bylo kolektivu zaměstnanců ÚVN udělena Cena městské části Praha 6.