V tomto článku prozkoumáme dopad Čeněk Chvojka v různých kontextech a situacích. Od svého vlivu v technologické oblasti až po dopady na současnou společnost se Čeněk Chvojka prokázalo jako téma velkého významu a významu. V průběhu historie hrál Čeněk Chvojka zásadní roli při utváření světa, ve kterém žijeme, a jeho význam je i nadále předmětem debat a úvah v různých oblastech vědění. Prostřednictvím podrobné a komplexní analýzy prozkoumáme mnoho aspektů Čeněk Chvojka a jeho dopad na současnost a budoucnost.
Čeněk Chvojka | |
---|---|
Narození | 21. února 1850 Semín |
Úmrtí | 20. říjnajul. / 2. listopadu 1914greg. (ve věku 64 let) Kyjev |
Místo pohřbení | Bajkovův hřbitov |
Povolání | archeolog, pedagog a muzeolog |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čeněk Chvojka, také Vincenc Václav Chvojka, (rusky Викeнтий Вячеславович Xвойка, v české transkripci Vikentij Vjačeslavovič Chvojka; 21. únor 1850 Semín – 2. listopadu 1914 Kyjev) byl ukrajinský archeolog samouk českého původu, působící dlouhodobě na Ukrajině. Je považován za zakladatele ukrajinské archeologie a objevitele tripolské kultury.
Narodil se jako první ze třinácti dětí v rodině sedláka pololáníka Václava Chvojky v Semíně čp. 46 a jeho manželky Anny, rozené Koldínské z Jezbořic. Byl pokřtěn jménem Vincenc. Vystudoval reálku v Chrudimi, studia obchodní akademie (?) nebo vysoké školy v Praze nedokončil, protože odcestoval s ruskou šlechtickou rodinou své vyvolené do Ruské říše. Po její náhlé smrti žil od roku 1876 trvale v Kyjevě. Nejprve se zde živil jako učitel, pořídil si domek s hospodářstvím a na pozemcích úspěšně pěstoval proso a chmel.. Počátkem 90. let se začal věnovat svému koníčku, pravěké a raně středověké slovanské archeologii. Roku 1897 na 11. sjezdu ruských archeologů vystoupil se svou teorií o existenci tripolské neolitické kultury ležící na území dnešní Ukrajiny. Publikoval monografii o tripolské kultuře, která se stala velmi významnou pro moderní ukrajinský nacionalismus. Stejně tak definoval tzv. zarubiněckou a černjachovskou kulturu.
Na archeologickém sjezdu roku 1899 v Kyjevě se seznámil s českými archeology prof. Luborem Niederlem a Josefem Ladislavem Píčem, s nimiž konzultoval své výzkumy. Niederle Chvojkovy poznatky využil ve své několikasvazkové monografii Slovanské starožitnosti.
V roce 1899 se Chvojka stal zakladatelem, ředitelem a prvním kurátorem Kyjevského muzea, dnes Národního muzea ukrajinské historie (Національний музей історії України). Přátelil se s Otakarem Červeným a Juliem Zeyerem.
Čeněk Chvojka zemřel v roce 1914 v Kyjevě a je pohřben na zdejším Bajkovově hřbitově, v polské části. Hrobka se nachází naproti „Gotické bráně“.
V roce 1962 byla jeho jménem nazvána původní Novokirilovská ulice v Kyjevě, kde Chvojka žil od roku 1898 do své smrti. V roce 1967 byla na dům, v němž zde bydlel, instalována pamětní deska.
U příležitosti 150. výročí narození Vikentije Chvojky v roce 2000 vydala Národní banka Ukrajiny pamětní minci v hodnotě 2 hřivny.