Černobylská jaderná elektrárna

Černobylská jaderná elektrárna
Černobylská elektrárna v roce 2013
Stát	Ukrajina Ukrajina
Umístění	Pripjať
Stav	Uzavřena
Začátek výstavby	1970
Zprovoznění	26. září 1977
Uzavření	Proces probíhá od roku 2000
Vlastník	SAUEZM
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu	žádný
Odstavené reaktory	3 × 1000 MW 1 × 800 MW
Typ reaktorů	RBMK-1000
Elektrická energie
Celkový výkon	4000 MW
Výkon po dokončení	6000 MW
Souřadnice	51°23′22,39″ s. š., 30°5′56,93″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černobylská jaderná elektrárna (ukrajinsky Чорнобильська атомна електростанція, rusky Черно́быльская атомная электростанция) je uzavřená jaderná elektrárna, která se nachází na severní Ukrajině, přibližně 110 km na sever od Kyjeva a 10 km od hranic s Běloruskem. Její výstavba byla zahájena roku 1970, do provozu byla uvedena v roce 1977.

Reaktor č. 4 se v roce 1986 stal místem nejhorší jaderné havárie v historii a elektrárna se nyní nachází ve velkém omezeném prostoru známém jako uzavřená zóna Černobylské jaderné elektrárny. Zónu i bývalou elektrárnu spravuje Ukrajinská státní agentura pro správu vyloučené zóny. Tři další reaktory zůstaly po havárii v provozu, ale nakonec byly všechny do roku 2000 odstaveny, ačkoli elektrárna i v současné době (rok 2022) v procesu vyřazování z provozu zůstává. Dokončení jaderného čištění je plánováno na rok 2065.

Historie a technické informace

Za dob Sovětského svazu byla pojmenovaná jako Černobylská jaderná elektrárna V. I. Lenina. Postavena byla na severní Ukrajině, 15 km severozápadně od města Černobyl, u řeky Pripjať. V bezprostřední blízkosti elektrárny bylo pro její pracovníky vybudováno město Pripjať. Mladé pracovníky sem lákala vidina vyšších platů a technologické výdobytky moderní doby, které jinde v Sovětském svazu nebyly běžné (např. supermarket). Výstavba elektrárny byla zahájena v roce 1970, konstruována byla pro reaktory typu RBMK. Dne 15. srpna 1972 byl slavnostně položen první kubík betonu. První blok o čistém výkonu 740 MW byl spuštěn v roce 1977, druhý v roce 1978, třetí v roce 1981 a čtvrtý v roce 1983 (bloky 2–4 disponovaly čistým výkonem 925 MW). Od roku 1981, respektive 1983 byl budován pátý a šestý reaktor o čistém výkonu 950 MW.

Další rozšíření

V delším časovém horizontu bylo plánováno u městečka Černobyl postavit Kyjevskou jadernou elektrárnu, někdy označovanou jako Černobylská jaderná elektrárna II o podobném výkonu 6000 MW. Elektrárna měla zároveň sloužit k dálkovému vytápění. V součtu by elektrárny produkovaly dohromady až 12 000 MW.

Známé incidenty a havárie

V sobotu dne 26. dubna 1986 došlo na čtvrtém bloku k vážné havárii, při které byl reaktor zničen, radioaktivitou bylo silně zamořeno okolí a radioaktivní mrak se dostal i do dalších evropských zemí. Kolem trosek čtvrtého bloku byl od června do listopadu 1986 vybudován ocelobetonový sarkofág. V letech 2010 až 2019 pak probíhala výstavba nového krytu, který obklopuje jak reaktor, tak původní sarkofág, který bude demontován.

9. září 1982 došlo v bloku č. 1 k částečnému roztavení reaktoru v důsledku vadného chladicího ventilu, který zůstal po údržbě uzavřen. Jakmile se reaktor zapnul, uran v nádrži se přehřál a praskl. Rozsah škod nebyl tak velký a nikdo nezemřel. Kvůli nedbalosti operátorů však byla havárie zaznamenána až o několik hodin později, což vedlo k významnému úniku radiace ve formě úlomků oxidu uranu a několika dalších radioaktivních izotopů unikajících s párou z reaktoru přes ventilační komín. Nehoda byla zveřejněna až o několik let později, přestože v elektrárně a v Pripjati probíhaly úklidy. Reaktor byl opraven a po osmi měsících byl znovu uveden do běžného provozu.

Podle dokumentů KGB, odtajněných na Ukrajině dne 26. dubna 2021, došlo k vážným incidentům ve třetím a čtvrtém reaktoru v roce 1984. Podle stejných dokumentů centrální vláda v Moskvě věděla již v roce 1983, že elektrárna je „jedna z nejvíce nebezpečných jaderných elektráren v SSSR“. Souviselo to s integritou budovy. Místnost, ve které byly umístěny odlučovače páry, se rozpálila na 270 stupňů Celsia. To způsobilo posunutí betonu budovy, což budovu znebezpečilo a mohlo by také vést ke zřícení odlučovačů páry, které by následně spadly na reaktorovou halu a způsobily jaderné roztavení.

Reaktor č. 2 byl trvale odstaven krátce po říjnu 1991, kdy došlo k požáru kvůli vadnému spínači na turbíně. Dne 11. října 1991 došlo k požáru v turbínové hale reaktoru č. 2. Požár začal ve čtvrté turbíně reaktoru č. 2, když byla turbína odstavena z důvodu opravy. Vadný spínač způsobil nával proudu do generátoru a zapálil izolační materiál na některých elektrických rozvodech. To následně vedlo k úniku vodíku, používaného jako chladivo v synchronním generátoru, do turbínové haly, „což zřejmě vytvořilo podmínky pro to, aby na střeše vypukl požár a jeden z vazníků podpírajících střechu se zhroutil“. Sousední reaktorová hala a reaktor zůstaly nedotčeny, ale vzhledem k politickému klimatu bylo rozhodnuto po tomto incidentu tento reaktor trvale odstavit.

Kybernetický útok Petya v roce 2017 zasáhl systém monitorování radiace a zrušil oficiální webovou stránku elektrárny, která obsahuje informace o incidentu a oblasti.

Činnost po havárii 26. dubna

I přes havárii bylo pokračováno ve stavebních pracích na pátém a šestém bloku, které byly zastaveny až v roce 1988. Šlo však již jen o dokončení struktur budovy, aby se zamezilo pronikání radiace do rozestavených bloků. Zbylé tři reaktory zůstaly kvůli nedostatku elektřiny v zemi nadále v provozu. Druhý reaktor byl odstaven po požáru v roce 1991, první ukončil provoz v roce 1996 a třetí byl odstaven v roce 2000.

V říjnu 2018 byla vedle bývalé jaderné elektrárny zprovozněna solární elektrárna o výkonu 1 MW, kterou provozuje společnost Solar Chernobyl, joint venture ukrajinské skupiny Rodina Energy Group a německé firmy Enerparc.

Ruská invaze na Ukrajinu

Během ruské invaze na Ukrajinu byla elektrárna Černobyl 24. února 2022 obsazena ruskou armádou a její personál držen jako rukojmí. Dne 31. března 2022 ruská vojska oblast u elektrárny opustila.

Informace o reaktorech

Černobylská jaderná elektrárna měla celkem čtyři reaktory, další dva byly rozestavěny, ale nedokončeny:

Galerie

• 
  Původní betonový sarkofág čtvrtého reaktoru
• 
  Bloky č. 5 a 6
• 
  Stavebně dokončený nový sarkofág
• 
  Nedokončená chladicí věž pátého bloku
• 
  Interiér chladicí věže

Panoramatický pohled

Panoramatický snímek areálu elektrárny

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Černobylská jaderná elektrárna na Wikimedia Commons
• (anglicky)(rusky)(ukrajinsky) Oficiální stránky

Jaderné elektrárny na Ukrajině
V provozu	Chmelnyckyj Jižnoukrajinsk Rovno Záporoží
Odstavené	Černobyl
Plánované	Čyhyryn
Plánování zastaveno	Cherson Ivano-Frankivsk Kyjev Novoazovsk Slavgorod Zakarpatí
Nedokončené	Čyhyryn Charkov Krym Oděsa