České země

V dnešním světě se České země stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Ať už kvůli svému dopadu na každodenní životy lidí, jeho vlivu na globální ekonomiku nebo jeho roli ve vývoji technologií, České země je tématem, které nadále vyvolává diskuse a analýzy v různých oblastech. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty a perspektivy České země s cílem poskytnout komplexní a aktualizovaný pohled na toto téma, které je dnes tak aktuální.

Česká koruna za husitských válek (zobrazený širší územní rozsah českých zemí trval po zhruba 400 let)
Čechy (bez Kladska), Morava, Rakouské Slezsko k roku 1892 (tehdy části Rakouska-Uherska): užší a nejběžnější územní význam pojmu „české země“

České země[pozn. 1] je pomocný historicko-geografický termín, který je používán zejména v historickém kontextu a ve svém užším vymezení se takřka úplně shoduje s územím dnešní České republiky.

Historie

V období od středověku se českými zeměmi rozumí země Koruny české (země podřízené českému králi) v závislosti na územních změnách: České království, Moravské markrabství, od 1. čtvrtiny 14. století slezská knížectví (po roce 1742 jen menší část, která byla navíc v průběhu 18.–19. století po dvě období administrativně spravována společně s Moravou), do roku 1635 pak též obojí markrabství Lužice. (Pro slezská a lužická území se také používá novodobého výrazu vedlejší země, jako projev jejich určité dějinné, etnické a státoprávní odlišnosti od vlastního českomoravského jádra státu.) Další území, jež byla za vlády Lucemburků k České koruně volně připojena (prostřednictvím personální unie), tj. Lucembursko, Braniborsko a zahraniční léna, se jako české země nikdy neoznačovala.

Po zániku monarchie (zániku Rakousko-Uherska, jinými slovy po vzniku Československa) se českými zeměmi rozuměly tři země: Čechy, Morava a česká část Slezska (přičemž Morava a České Slezsko byly od prosince 1928 do konce roku 1948 spojeny do jedné Moravskoslezské země), jimž odpovídají přibližně hlavní povodí v Česku.

Po zániku zemského zřízení se pomocí označení „české země“ (popř. historické země) vymezovaly kraje nespadající pod působnost Slovenské národní rady. S blížící se federalizací Československa a zejména pak v souvislosti s jeho zánikem nad tímto historizujícím označením převážilo po dlouhých kontroverzích synonymní označení Česko, ale to hlavně pro označení moderního státu; v historických kontextech se v literatuře (především odborné) užívá nadále takřka výlučně sousloví „české země“.

Odkazy

Poznámky

  1. Možno psát jak s velkým, tak malým počátečním písmenem.

Reference

  1. země, Internetová jazyková příručka, Ústav pro jazyk český AVČR, naposledy změněno 9. listopadu 2008
  2. Česko, Internetová jazyková příručka, Ústav pro jazyk český AVČR

Související články

Externí odkazy