Český červený kříž
Dnes je Český červený kříž vysoce relevantní téma, které je diskutováno a analyzováno v mnoha oblastech. Od politiky po vědu, Český červený kříž upoutal pozornost odborníků i široké veřejnosti. Jeho dopad je nepopiratelný a jeho vliv se rozšiřuje na různé aspekty moderní společnosti. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Český červený kříž, jeho důsledky a možná řešení. Od jeho historie až po budoucnost se ponoříme do podrobné analýzy, která se snaží osvětlit toto dnes velmi důležité téma.
| Český červený kříž | |
|---|---|
| Právní forma | spolek |
| Založeno | 5. června 1993 |
| Adresa | Rozdělovská 2467/63, Praha, 169 00, Česko |
| IČO | 00426547 |
| Další informace | |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Český červený kříž (ČČK) je české občanské sdružení, národní společnost mezinárodního hnutí Červený kříž ve smyslu Ženevských úmluv. Zvláštní práva mu přiznává zákon č. 126/1992 Sb. (o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži). Ke 31. 12. 2019 měl ČČK celkem 15 081 členů a dobrovolníků. Prezidentem ČČK je doc. RNDr. Marek Jukl, Ph.D. ČČK se dělí do 66 oblastních spolků, které sídlí většinou v okresních městech. Ty se dále dělí do místních skupin. V každém kraji je jeden z oblastních spolků určen za tzv. pověřený oblastní spolek pro daný kraj.
Dějiny
Počátky Českého červeného kříže
Již pět let po vzniku mezinárodní organizace byl založen 5. září 1868 Vlastenecký pomocný spolek pro Království české. Roku 1870 Vlastenecký pomocný spolek pro markrabství Moravské. Dále se Vlastenecký pomocný spolek dělil na Zemský pomocný spolek Červeného kříže pro království České, který se zabýval zakládáním ošetřoven, získáváním členů, financováním, administrativou, zajišťováním korespondence mezi vojáky a jejich rodinami, či vedením seznamů zajatců z českých pluků a Ženský pomocný spolek Červeného kříže pro království České - Frauenhilfs Verein vom Rothen Kreuze für das Königreich Böhmen, který zajišťoval např. kurzy pro ošetřovatelky a obstarávání prádla. Mezinárodní výbor Červeného kříže uznává současný Český červený kříž za pokračovatele obou vlasteneckých spolků.
Roku 1914 bylo rakousko-uherským císařem Františkem Josefem I. při příležitosti 50. výročí založení Červeného kříže založeno Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž, určené osobám, které získaly zásluhy v oblasti dobrovolnické služby Červeného kříže monarchie v míru nebo ve válce.
Československý červený kříž
Pokračovatelem obou zemských vlasteneckých spolků se po státním převratu stal roku 1919 Československý červený kříž (ČSČK).
Dne 1. února 1919 se konala schůzka sociálních pracovníků v Obecním domě v Praze, na které bylo rozhodnuto o založení ČSČK, byla vyslána delegace k prezidentovi T. G. Masarykovi se žádostí o souhlas k založení této organizace. Dne 6. února 1919 prezident souhlasil a všestrannou pomocí pro ustanovení ČSČK pověřil svou dceru PhDr. Alici Masarykovou, která se stala první předsedkyní ČSČK (1919–1938).
Dne 1. prosince 1920 byl ČSČK uznán Mezinárodním výborem v Ženevě a 11. ledna 1920 byl ČSČK přijat do Ligy společností ČK a ČP. Alice Masaryková dne 26. ledna 1921 založila dorost ČSČK, z něhož 7. dubna 1990 vzniklo hnutí mládeže ČSČK.
Český červený kříž
Dne 5. června 1993 v souvislosti s rozpadem Československa vznikla na české straně nástupnická organizace Český červený kříž; mládež se stala zvláštní složkou, její činnost je zaměřena především na oblast sociální, zdravotně preventivní a humanitární, členy jsou děti a mládež ve věku 6–25 let. Brzy poté, 26. srpna 1993 byl ČČK oficiálně uznán Mezinárodním výborem Červeného kříže a 25. října 1993 byl přijat za člena Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce.
Činnosti Českého červeného kříže
Mezi hlavní oblasti činnosti ČČK patří:
- První pomoc – jednak jako osvětová a školící činnost, jednak jako poskytování první pomoci na akcích
- Psychosociální pomoc
- Dárcovství krve – koordinace dárcovství krve a oceňování bezpříspěvkových dárců krve
- Humanitární jednotky – speciálně vycvičené a vybavené jednotky dobrovolníků pro poskytování první pomoci v případě katastrof a mimořádných událostí
- Sociální činnost
- Humanitární právo – šíření znalostí o Ženevských konvencích
- Pátrací služba – pátrání po pohřešovaných osobách ve válečných oblastech a při mimořádných událostech
- Ediční činnost – publikační a ediční činnost, převážně s tematikou první pomoci
- Humanitární pomoc – pomoc při katastrofách a mimořádných událostech, stejně jako pomoc v sociálních oblastech
- Rekondiční pobyty pro zdravotně postižené děti
- Rekondiční pobyty pro seniory
- Chráněná bydlení
Odkazy
Reference
- ↑ a b Kdo jsme. Český červený kříž . . Dostupné online.
- ↑ SKOVAJSA, Marek. Občanský sektor. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-681-0. Kapitola Od přijetí spolkového zákona v roce 1867, s. 52.
- ↑ Rechenschafts-Bericht über die Thätigkeit des Frauenhilfs-Vereines vom Rothen Kreuze für das Königreich Böhmen. : Statth. -Buchdr. 132 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: vc5WQ5bluj0C.
- ↑ Hrunková Kristýna: Péče o raněné vojáky v Českých zemích a Zemský pomocný spolek za první světové války, Liberec 2019, online
- ↑ 'Slanský obzor : ročenka Společnosti Patria, Vlastivědného Muzea ve Slaném a Státního Okresního Archivu v Kladně. 4. 1896' - Viewer | MDZ. www.digitale-sammlungen.de . . Dostupné online.
- ↑ Vznik Červeného kříže v českých zemích. Český červený kříž . . Dostupné online.
- ↑ Procházka, Roman von: Österreichisches Ordenshandbuch. Bd. 1-4. München 1980
- ↑ Vznik Červeného kříže v českých zemích. Český červený kříž . . Dostupné online.
- ↑ Občanský sektor, Česká společnost ve 20. století str. 54
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Český červený kříž na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Český červený kříž
- Oficiální stránky
- Mezinárodní výbor Červeného kříže
- Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce
- Zpráva o zdravotnickém cvičení Rescue Marathon 2011
