V tomto článku se budeme věnovat tématu Čestné občanství, které je předmětem zájmu a debat v mnoha oblastech. Čestné občanství upoutal pozornost odborníků, odborníků i široké veřejnosti díky své relevanci a dopadu v různých oblastech každodenního života. V průběhu historie hrál Čestné občanství určující roli ve vývoji společnosti, kultury a technologie a významně ovlivňoval způsob, jakým vnímáme svět kolem nás. V následujících řádcích podrobně prozkoumáme nejdůležitější aspekty Čestné občanství s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto velmi důležitého tématu.
Čestné občanství je institut správního práva. Je udělováno osobnostem, které se zasloužily o udělovatele nebo k němu mají zvláštní vztah.
V ČR lze udělit pouze čestné občanství obce, města nebo městské části hlavního města Prahy, a to fyzickým osobám, které se zasloužily o jejich rozvoj. O udělení nebo odnětí čestného občanství rozhoduje zastupitelstvo v samostatné působnosti.
Udělení čestného občanství státu je teoreticky možné jen formou zvláštního zákona.
V jiných zemích, např. v USA, je čestné občanství významnou poctou, udělovanou i na celostátní úrovni cizincům, kteří se výjimečně zasloužili o stát (v USA bylo uděleno čestné občanství pouze osmi lidem, mezi ně patří Winston Churchill, Matka Tereza a Gilbert du Motier, markýz de La Fayette).
Čestné občanství může být uděleno také "in memoriam", byť samo občanství je ohraničeno narozením a úmrtím a smrtí oceněného zaniká (tuto otázku český zákon neřeší). Čestné občanství mohou žijící osoby odmítnout. Někdy bylo čestné občanství (jako poplatné režimu) také odebráno, například v Českých Budějovicích, Lounech, nebo v Praze (v letech 1938 a 1940 Edvard Beneš, nebo 1989 a 1990 Klement Gottwald, Gustáv Husák a J. V. Stalin). I v této souvislosti byla několikrát řešena otázka odebrání čestného občanství, které úmrtím oceněného zaniklo.