Šeberov
V dnešním světě je Šeberov téma, které získalo velký význam ve všech oblastech společnosti. Od svého dopadu na ekonomiku až po jeho vliv na každodenní životy lidí je Šeberov předmětem neustálých debat a analýz. V tomto článku důkladně prozkoumáme různé aspekty Šeberov, prozkoumáme jeho původ, jeho vývoj v čase a jeho dopad dnes. Prostřednictvím rozhovorů s odborníky v oboru a relevantních statistických údajů se snažíme vytvořit jasný a úplný obrázek o Šeberov a ponoříme se do jeho důsledků a výzev.
| Šeberov | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Městská část | Praha-Šeberov, zčásti Praha-Kunratice |
| Správní obvod | Praha 11, zčásti Praha 4 |
| Obvod | Praha 4 |
| Obec | Praha |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°0′46″ s. š., 14°30′50″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 179 (2021) |
| PSČ | 149 00 |
| Počet domů | 861 (2011) |
| Počet ZSJ | 6 |
 | |
  Šeberov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 162132 |
| Kód k. ú. | 762130 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šeberov (německy Scheberau) je městská čtvrť a katastrální území hlavního města Prahy v obvodu Praha 4. Tvoří hlavní část městské části Praha-Šeberov, k 1. červenci 2014 byla upravena hranice samosprávných městských částí Praha-Šeberov a Praha-Kunratice v okolí Kunratické spojky tak, že přestala odpovídat hranici katastrálních území Šeberov a Kunratice a vznikly tak v řídce zastavěném území oboustranné přesahy.. Od roku 1909 byl Šeberov samostatnou obcí, 1. července 1974 byl z okresu Praha-západ připojen k Praze. Šeberov se skládá ze dvou původních sídel – Šeberova na severu a Hrnčířů na jihu, tato sídla zatím nejsou srostlá zástavbou. Území je zhruba vymezeno na severu ulice Na Jelenách, na východě dálnicí D1, západní hranice je v oblasti Kunratické spojky a jižní hranice tvoří hranici Prahy. Počet obyvatel Šeberova se zvyšuje vlivem výstavby nových domů, typických pro aglomeraci a okrajové části metropole.
Samosprávná příslušnost
Katastrální území Šeberov celé spadalo do působnosti nejprve obce Šeberov, poté MNV Praha-Šeberov a až do června 2014 městské části Praha-Šeberov.
S účinností od 1. července 2014 byla upravena hranice samosprávných městských částí Praha-Šeberov a Praha-Kunratice v okolí Kunratické spojky tak, že přestala odpovídat hranici katastrálních území Šeberov a Kunratice a vznikly tak v řídce zastavěném území oboustranné přesahy. Katastrální hranice Šeberova a Kunratic kopíruje východní břeh rybníků Šeberák a Olšanského rybníka. Základní sídelní jednotka U Šeberáku-východ, tj. neobydlená a téměř nezastavěná část katastrálního území Šeberov západně od Kunratické spojky až k břehům Šeberovského a Olšanského rybníka, byla nově vymezena jako územně technická jednotka Šeberov-Praha-Kunratice (výměra 0,311869 km²) a připojena k městské části Praha-Kunratice. Na tomto území se nachází jen jedna nečíslovaná budova, na soukromé parcele č. 1479/2. Naopak dva díly katastrálního území Kunratice byly připojeny k samosprávné městské části Praha-Šeberov.
Jihovýchodní část souvislé a ucelené zástavby Hrnčíř jakožto urbanistického celku patří katastrálně i samosprávně k obci Vestec v okrese Praha-západ. Několik ulic, které přecházejí mezi oběma katastry a obcemi, má harmonizované názvy, tj. jak v Praze, tak ve Vestci mají stanovený shodný název: jde o ulice V březí, V úhoru a U Hrnčíř. Liší se však pravopis: zatímco v Praze se úhor i březí píšou s malým počátečním písmenem, ve Vestci s velkým.
Historie a zástavba Šeberova
Šeberov i Hrnčíře měly vždy zemědělský charakter. První zmínka o Šeberově je z roku 1382, o Hrnčířích z roku 1412. Jiné zdroje tvrdí, že nejstarší zpráva o Hrnčířích se dochovala z roku 1352. Po vzniku moderních obcí v 19. století byly Šeberov i Hrnčíře připojeny k Chodovu, od kterého se v roce 1909 osamostatnily s tím, že obecní úřad sídlil v Šeberově.
V okolí Šeberova najdeme veliké množství rybníků, které jsou pozůstatky rozsáhlé prameništní oblasti. Při plánování a výstavbě blízkého Jižního Města se počítalo s rozsáhlou panelovou výstavbou i na šeberovské straně dálnice D1. Druhým plánem bylo postavit v Šeberově zónu čistého průmyslu (výzkumné ústavy, elektrotechnický průmysl). Ani k jedné z variant nakonec nedošlo. V severozápadní části katastru byla v roce 1979 otevřena elektrická rozvodna postavená v souvislosti se zásobováním Jižního Města elektřinou.
Od roku 1990 bylo v obci zamýšleno vybudování nového centra obce – návsi. Nakonec bylo realizováno mezi roky 2017 až 2018 mezi ulicemi K Hrnčířům a V Ladech, poblíž Kostela sboru Církve bratrské a budovy Špejchar. Vzniklo tak parkoviště, velké dlážděné náměstí, v budoucnu poblíž vyroste také dům pro seniory.
Památky
Prakticky jedinou zachovanou, ale historicky velmi cennou památkou je hrnčířský gotický kostel sv. Prokopa ze 13. století. Dříve se zde také nacházela tvrz (v poplužním dvoře K Hrnčířům čp. 2).
Přírodní památky
Služby
V dnešním Šeberově je k dispozici základní škola, stanice městské policie, lékárna a obchody s potravinami. V jižní části se nachází Sportovní areál Šeberov.
Doprava
V roce 1927 získal Šeberov (odříznutý od železniční dopravy) autobusové spojení na lince Vršovice-Spořilov-Chodov-Průhonice.
V roce 1976 se objevily v obci první městské autobusy, na provizorní lince X vedené v trase Kunratice-Šeberov-Chodov (bez připojení na síť metra nebo tramvají). Později byly zavedeny linky 165 a 226, stále existovaly linky příměstské, provozované ČSAD, na kterých ale neplatil městský tarif.
Současnost
Městskou hromadnou dopravu zajišťovala autobusová linka 165, která z Hájů a Opatova pokračovala přes Šeberov na Kunratice, Libuš, Modřany, Komořany a Zbraslav. Velmi důležité jsou kromě linky 165 také příměstské linky 326, 327 a 385 vedené od stanice metra Opatov, a které za Šeberovem pokračují na Jesenici, Vestec, Průhonice nebo Čestlice.
Dnes zajišťuje autobusovou dopravu linka 154 (Strašnická - Sídliště Libuš)
Od 12. července 1971 vedla přes šeberovský katastr dálnice D1. V roce 1981 došlo ale k úpravě hranic Šeberova s Chodovem, Kunraticemi a Újezdem a od té doby již dálnice na území Šeberova nezasahuje (hranice mezi Šeberovem a Újezdem teď vede podél západního okraje dálnice).
V průběhu 70. a 80. let byla v okolí Šeberova rozsáhle přestavěná silniční síť. Nejvýznamnější křižovatku najdeme v Hrnčířích u hřbitova. Křižují se tam silnice směrem k dálnici a do Jižního Města, směrem na Vestec a Zdiměřice, směrem na Průhonice a Modletice a směrem na Kunratice. V roce 2004 byl na této křižovatce vybudován kruhový objezd.
Kolem roku 2019 byla plánována výstavba Vestecké spojky, která měla výrazně zlepšit dopravní situaci v Šeberově a Hrnčířích, neboť by sloužila jako obchvat městské části. Očekával se pokles intenzity dopravy ze současných 13 tisíc aut/den na 7-8 tisíc aut/den. Realizace této stavby byla pro protesty okolních obcí odložena.
Fotogalerie
-
Ulice K Hrnčířům v Šeberově, směr Jižní Město -
Obecní úřad v Šeberové -
Kruhový objezd v Hrnčířích, za ním Hrnčířský hřbitov -
Ulice K Šeberovu v Hrnčířích
Sousední obce a čtvrti
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Změna hranice mezi městskými částmi Praha-Kunratice a Praha-Šeberov s účinností od 1.7.2014, Územní změny v Praze – rok 2014, Český statistický úřad, Krajská správa ČSÚ v Praze
- ↑ Centrum Šeberova - náměstí. Městská část Praha Šeberov . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-25.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šeberov na Wikimedia Commons - Katastrální mapa Šeberov na webu ČÚZK
- Archivní mapy na webu ČÚZK
