Dnes se Šiauliai stalo tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. Den za dnem se do Šiauliai zapojuje více lidí a hledají o něm informace. Od svých počátků až po současnost má Šiauliai významný dopad na různé aspekty každodenního života, od způsobu, jakým jsou realizovány mezilidské vztahy, až po fungování globální ekonomiky. V tomto článku důkladně prozkoumáme různé aspekty Šiauliai a probereme jeho důsledky, výzvy a možná řešení. Doufáme, že nabídneme komplexní pohled, který našim čtenářům umožní lépe porozumět Šiauliai a jeho významu v současném světě.
Šiauliai (IPA: /ɕɛʊ̯ˈlʲɛɪ̯ˑ/ ɕɛʊ̯ˈlʲɛɪ̯ˑ, česky zastarale Šavli) je čtvrté největší město Litvy, ve kterém žije přibližně 130 000 obyvatel. Město je spíše administrativním, kulturním a obchodním centrem oblasti, žádné z průmyslových odvětví v něm není výrazněji zastoupeno. Sídlí zde biskup diecéze Šiauliai.
Město bylo založeno ve 13. století v místě bitvy u Saulė, v níž v roce 1236 porazila litevská vojska livonské rytíře. V roce 1254 je sídlo zapsáno latinsky jako Terra Saulis'. V roce 1589 obdržela dosavadní tržní ves městská práva. V 16. až 18. století bylo město centrem okolní zemědělské oblasti. Za svoji existenci bylo několikrát výrazně poničeno. V letech 1661, 1692, 1701 je poničili Švédové, v první polovině 19. století francouzská armáda, v druhé polovině 19. století město vyhořelo, za první světové války bylo se zemí srovnáno 65 % městských budov, za druhé světové války dokonce 80 % budov. Středověká část města se vůbec nedochovala. Nejstarší stavební památkou je Katedrála svatého Petra a Pavla z počátku 17. století.
Ve městě sídlí několik muzeí, většina je situována spolu s řadou restaurací, kaváren a obchodů na nejznámější ulici města, Vilniuské ulici (Vilniaus gatvė). V roce 1975 byla v části této ulice otevřena první pěší zóna v Sovětském svazu. V roce 1986 bylo ve městě vybudováno náměstí Slunečních hodin. Město má dvě funerální památky: Vrch povstalců, kde jsou pohřbeni povstalci z roku 1863 a němečtí vojáci padlí v obou světových válkách, a severně od města Horu křížů.
Obyvatelstvo
V roce 1897 ve městě žilo 16 128 obyvatel:
Židé – 43,27% (6978);
Litevci – 27,75% (4475);
Poláci – 15,43% (2489);
Rusové – 9,56% (1542);
Němci – 2,36% (381);
Pobaltští Rusové – 0,58% (94);
Tataři – 0,43% (69);
Lotyši – 0,24% (39);
Ukrajinci – 0,14% (22);
ostatní – 0,24% (39).
V roce 2011 to byloː 109 328 obyvatel:
Litevci – 93,64% (102373);
Rusové – 4,13% (4512);
Ukrajinci – 0,5% (547);
Pobaltští Rusové – 0,3% (344);
Poláci – 0,15% (160);
Lotyši – 0,1% (107);
Židé – 0,09% (100);
Němci – 0,08% (85);
Romové – 0,07% (75);
ostatní – 0,94% (1025).
Doprava
Město je napojeno na dálnice A 11, A 12, A 17, prochází jím trasy evropských silnic E 272 a E 77.
Z autobusového nádraží je zajištěno spojení s okolními i vzdálenými obcemi a také na Horu křížů.
Z železniční trati spojující Vilnius s Klaipedou ve městě odbočuje mezistátní trať do Rigy, na které však již byla zastavena osobní doprava.
Katedrála svatých apoštolů Petra a Pavla - z první poloviny 17. století, jednolodní chrám s postranními emporami, s osmibokou 70 metrovou věží a slunečními hodinami na jižní straně; vstupní brána s věncem válcových věží má charakter fortifikace; nejvýznamnější stavba renesančního manýrismu v Litvě, dominanta starého města; na sídelní katedrálu nového biskupství v Šiauliai byla povýšena roku 1997 papežem Janem Pavlem II., nyní součást poutní cesty Jana Pavla II.
Chrám sv. Jiří - postaven roku 1909 jako pravoslavný, nyní katolický
Synagoga bývalé továrny Chaimase Frenkelise - cihlová stavba z období historismu z let 1907-1910
Radnice
Střelec – bronzová socha od S. Kuzmy, na sloupu 1986 metrů vysokém, jeden ze symbolů města
Hora křížů či Křížová hora - asi deset kilometrů severně od města, vrch se stovkami křížů vztyčených obětem válek, katastrof a politických represí
Větrný mlýn, asi 1,5 km od města
Muzea
Muzeum Aušros s šesti budovami (Muzeum fotografie, Muzeum rádia a televize, secesní vila rodiny Chaimase Frenkelise)
Muzeum jízdních kol
Muzeum literatury
Železniční muzeum - v budově bývalého řelezničního nádraží
Požárnické muzeum a Muzeum rozvodů vody
Kultura a školství
Ve městě sídlí dramatické divadlo, založené roku 1904, divadlo dětí a mládeže a komorní orchestr.
Vysoká škola Šiaulių universitetas vznikla roku 1997 sloučením pedagogické školy a Polytechnického institutu, jejím předchůdcem byla Lidová universita Jonase Basanavičiuse (založená roku 1928). Dále ve městě působí několik odborných škol středních.
Sport
Město má dva stadionyː sportovní centrum Dubysa a Arénu.