Šimonosecká mírová smlouva

V dnešním článku se chceme ponořit do Šimonosecká mírová smlouva, tématu, které v posledních letech nabylo na aktuálnosti a které ovlivnilo společnost různými způsoby. Šimonosecká mírová smlouva vyvolal velký zájem odborníků i laické veřejnosti, vyvolává debaty a úvahy v různých oblastech, od vědy a techniky až po politiku a kulturu. V celém článku prozkoumáme různé aspekty související s Šimonosecká mírová smlouva, analyzujeme jeho důležitost, důsledky a výzvy, které představuje. Kromě toho prozkoumáme, jak se Šimonosecká mírová smlouva vyvíjel v průběhu času a jeho vliv na současnou sociální dynamiku. Nenechte si ujít tuto kompletní analýzu, která osvětlí fenomén, který nepřestává fascinovat a ovlivňuje společnost.

Shunpanro Hotel v Šimonoseki, kde byla smlouva uzavřena.

Šimonosecká mírová smlouva (japonsky: 下関条約, českým přepisem "Shimonoseki Jōyaku"; čínsky: 馬關條約; zjednodušené znaky: 马关条约; pinyin: Mǎguān tiáoyuē), známá také jako Maguanská smlouva byla podepsána 17. dubna 1895 mezi Japonskem a Čínou. Ukončila první čínsko-japonskou válku z let 18941895. Smlouva byla formulovaná ve smyslu jednoznačného vítězství Japonska. Mírová konference se uskutečnila v období od 20. března do 17. dubna 1895.

Náplň smlouvy

Čína se zavázala odstoupit vůči Japonsku Tchaj-wan (Formosa), Pescadorské ostrovy (Pcheng-chu lie-tao) a poskytnout pronájem Liao-tungského poloostrova na němž byla umístěna námořní základna Port Arthur. Dále se zřekla svých teritoriálních nároků na Koreu, čímž jí předala do japonské sféry vlivu a měla mu zaplatit 200 miliónů taelů. Obchodní smlouvy pak otevřely některé přístavy a říční plavbu v Číně pro japonské obchodníky.

Japonsko bylo částečně připraveno o své územní zisky pod tlakem velmocí (Ruska, Francie a Německa). 3. května 1895 bylo donuceno odstoupit přístav Port Arthur, jehož vlastníkem se stalo Rusko formou pronájmu.

Přetrvávající čínsko-japonské napětí a vleklé spory vyvrcholily o čtyřicet let později druhou čínsko-japonskou válkou.

Odkazy

Literatura

  • SEDWICK, F. R. The Russo-Japanese War, 1909. New York: Macmillan Company.
  • PEČENKA, M.; LUŇÁK, P. Encyklopedie moderní historie. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-46-X. 

Externí odkazy