20. červenec

20. červenec je 201. den roku podle gregoriánského kalendáře (202. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 164 dní. Svátek má Eliáš.

Události

Česko

• 1436 – Císař Zikmund Lucemburský schválil české požadavky (uznání kompaktát, návrat Moravy do zemí Koruny české atd.), což mu otevřelo cestu k přijetí za českého krále.
• 1497 – Vydáno nařízení, podle kterého se poddaní zběhlí po roce 1466 musí vydat jejich dědičnému pánu. Současně se král u svobodných statků zřekl práva odúmrti.
• 1515 – Český král Vladislav Jagellonský uzavřel ve Vídni s císařem Maxmiliánem Habsburským dynastickou smlouvu o vzájemném nástupnictví a sňatku jejich dětí.
• 1547 – Zahájeno soudní líčení s účastníky protihabsburského odboje.
• 1708 – Andreas Eberhardt z Brna dostal oficiální povolení provozovat nosítkovou službu, což byla první veřejná doprava v zemích českých. Nosítka fungovala ze Zelného trhu na náměstí Svobody a jako nosiči mohli být přijímání jenom rodilí Moravané nebo Němci.
• 1848 – Stav obležení nad Prahou byl zrušen
• 1874 – Začalo bourání pražských hradeb mezi Poříčskou branou a ulicí Na Florenci.
• 1885 – V horní části dnešního Václavského náměstí v Praze se začalo s kopáním základů novostavby Národního muzea. Ve veřejném konkurzu na novou muzejní budovu zvítězil projekt architekta Josefa Schulze, který porotce zaujal především myšlenkou ústředního Pantheonu. Stavba trvala šest let a financoval ji český sněm – náklady dosáhly výše dvou milionů zlatých.
• 1938 – Anglická vláda nabídla prezidentu Benešovi nezávislého zprostředkovatele pro jednání se Sudetoněmeckou stranou, na nabídku prostředníka (Waltera Runcimana) česká vláda přistoupila.
• 1945 – Benešovy dekrety: Vydán tzv. osidlovací dekret, podle kterého se provádělo zemědělské osídlování konfiskovaných pozemků (hlavně v pohraničí).
• 1948 – Družstvo pro nové brněnské divadlo skončilo svou činnost a muselo bez náhrad převést na československý stát veškeré movité i nemovité věci určené k divadelnímu provozu i související se stavbou nového divadla.
• 1968 – Praha odmítá sovětský návrh na vyjednávání o situaci v Československu v Moskvě
• 1974 – V Bechyni bylo otevřeno muzeum požární techniky
• 1992 – V 18.00 hodin abdikoval prezident Václav Havel, prezidentské funkce byly podle ústavy dočasně svěřeny předsedovi vlády Janu Stráskému poté, co Slovensko vyhlásilo svou nezávislost.
• 1999 – Premiér Miloš Zeman navrhl odvolání ministra financí Iva Svobody a jeho nahrazení místopředsedou vlády Pavlem Mertlíkem. Prezident Václav Havel to v souladu s ústavou učinil.
• 2011 – První bezkontaktní platba v Česku se uskutečnila v Globuse v Praze-Čakovicích

Svět

• 1304 – Eduard I. dobyl hrad Stirling, čímž padla poslední pevnost skotských povstalců v jejich válkách o skotskou nezávislost.
• 1402 – V bitvě o Ankaru zvítězila Tímúrovská říše nad vojsky Osmanské říše.
• 1810 – Kolumbie vyhlásila nezávislost na Španělsku.
• 1866 – Rakousko zvítězilo nad Itálií v bitvě u Visu.
• 1871 – Britská Kolumbie se připojila ke kanadské konfederaci.
• 1881 – Siouxský vůdce Sedící býk se s posledními uprchlíky vzdal americké armádě.
• 1917 – Na řeckém ostrově Korfu byla podepsána deklarace, která umožnila vytvoření Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
• 1936 – Zástupci 11 zemí podepsali Konvenci z Montreux, která upravovala režim proplouvání válečných lodí úžinami Bospor a Dardanely.
• 1940 – Časopis Billboard uveřejnil svůj první hudební žebříček.
• 1944
  • Adolf Hitler přežil pokus o atentát vedený Clausem von Stauffenberg.
  • Rudá armáda zahájila Lvovsko-sandoměřskou operaci.
• 1948 – Studená válka: Poprvé v době míru byl v USA prováděn povinný odvod do armády.
• 1949 – Po 19 měsících byla ukončena první arabsko-izraelská válka.
• 1951 – V jeruzalémské mešitě al-Aksá byl spáchán atentát na jordánského krále Abdalláha I.
• 1960 – Na Srí Lance (tehdejší Cejlon) byla premiérkou zvolena Sirimavo Bandaranaike, první předsedkyně vlády na světě.
• 1969 – Program Apollo: Na Měsíc dosedl přistávací modul Apolla 11.
• 1974 – Turecká armáda podnikla invazi na Kypr.
• 1976
  • Program Viking: Na Marsu přistála sonda Viking 1.
  • Sex Pistols: V Manchesteru odehráli Sex Pistols jeden z nejslavnějších koncertů své kariéry. Na koncertě byli mj. i členové pozdějších kapel, např. Joy Division.
• 1982 – Příslušníci Prozatímní IRA provedli sérii bombový útoků na vojenské přehlídky v centru Londýna a zabili 11 vojáků.
• 1999 – Program Mercury: Modul Liberty Bell 7 je vyzdvižen ze dna Atlantského oceánu.
• 2012 – James Holmes postřílel v kině v Denveru 12 lidí. 59 jich zranil.
• 2015 – Kuba po 54 letech otevřela ambasádu v americkém hlavním městě Washingtonu.
• 2017 – Novým indickým prezidentem byl Rám Náth Kóvind z kasty nedotknutelných (páriů).

Narození

Viz též Kategorie:Narození 20. července — automatický abecedně řazený seznam.

Česko

• 1641 – Jan Josef Breuner, arcibiskup pražský († 20. března 1710)
• 1682 – Michal Bedřich z Althanu, rakouský kardinál původem z Čech († 20. června 1734)
• 1744 – Václav Eliáš Lenhart, lesník a odborný spisovatel († 1. května 1806)
• 1821 – Franz Vogl, hudební skladatel a pedagog († 30. prosince 1891)
• 1822 – Gregor Mendel, vědec, zakladatel genetiky († 6. ledna 1884)
• 1829 – Adolf Skopec, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady († 8. listopadu 1896)
• 1842 – Hieronymus Mannsfeld, šlechtic a politik († 29. července 1881)
• 1851 – Arnold Pick, pražský psychiatr a neurolog († 4. dubna 1924)
• 1866
  • Josef Fiedler, fotograf († 8. května 1937)
  • František Soukal, kněz, básník a spisovatel († 12. července 1938)
• 1869 – František Chaloupka, československý politik († září 1951)
• 1887 – Stanislav Bechyně, stavitel († 15. října 1973)
• 1888
  • František Cinek, kněz, profesor dogmatiky v Olomouci († 3. září 1966)
  • Julius Volek-Choráz, učitel, novinář a komunistický politik († 24. srpna 1928)
• 1900 – Vratislav Bělík, národopisný spisovatel († 17. listopadu 1988)
• 1905 – Jan Knobloch-Madelon, fotbalový reprezentant († 3. srpna 1976)
• 1908 – Emerich Gabzdyl, tanečník a choreograf († 12. září 1993)
• 1910 – Vilém Tauský, dirigent a hudební skladatel († 16. března 2004)
• 1912 – František Pácalt, hokejový reprezentant († 3. listopadu 2001)
• 1917 – Jan Kutálek, výtvarník, sochař-keramik († 20. května 1987)
• 1922
  • Karel Krautgartner, hudebník († 20. září 1982)
  • Jan Paroulek, brigádní generál († 29. ledna 2008)
  • Josef Rumler, básník († 1. listopadu 1999)
• 1924
  • Ludvík Šváb, psychiatr, jazzman, surrealista a odborník na němé filmy († 16. srpna 1997)
  • Milan Bubák, malíř a grafik († 8. října 1990)
• 1927 – Luboš Hruška, politický vězeň komunistického režimu († 30. června 2007)
• 1928 – Pavel Kohout, spisovatel a publicista
• 1931 – Jiří Samek, herec († 6. září 2009)
• 1940 – Ivan Dylevský, anatom
• 1941 – Jiří Grossmann, herec, zpěvák, textař († 5. prosince 1971)
• 1946 – Václav Chvátal, matematik
• 1947 – Miloš Schmiedberger mladší, producent a fotograf
• 1953 – Vlastimil Petržela, fotbalový trenér a bývalý hráč
• 1956 – Ivo Medek, hudební skladatel, rektor brněnské JAMU
• 1966 – Jiří Padevět, spisovatel, knihkupec a nakladatel

Svět

• 356 př. n. l. – Alexandr Veliký, makedonský král († 323 př. n. l.)
• 1304 – Francesco Petrarca, básník († 18. července 1374)
• 1346 – Markéta Anglická, hraběnka z Pembroke, dcera anglického krále Eduarda III. († 1361)
• 1375 – Richard z Konisburgu, anglický šlechtic a vévoda z Yorku († 5. srpna 1415)
• 1519 – Inocenc IX., papež († 30. prosince 1591)
• 1656 – Johann Bernhard Fischer, rakouský barokní architekt a stavitel († 5. dubna 1723)
• 1675 – Samuel Timon, uherský polyhistor a pedagog slovenského původu († 7. dubna 1736)
• 1737 – Nicolás Fernández de Moratín, španělský básník a dramatik († 11. května 1780)
• 1754 – Antoine Destutt de Tracy, francouzský filozof a politik († 9. března 1836)
• 1766 – Louis Victor Meriadec de Rohan, francouzský voják a šlechtic z rodu Rohanů († 10. prosince 1846)
• 1774 – Auguste Marmont, francouzský maršál († 2. března 1852)
• 1785 – Mahmut II., sultán Osmanské říše († 1. července 1839)
• 1804 – Richard Owen, britský přírodovědec, anatom a paleontolog († 18. prosince 1892)
• 1809 – Adolf von Tschabuschnigg, předlitavský spisovatel, ministr spravedlnosti, ministr kultu a vyučování († 1. listopadu 1877)
• 1821 – Ferdinand Karel Viktor Rakouský-Este, rakouský arcivévoda a modenský princ († 15. prosince 1849)
• 1835 – Adléta z Hohenlohe-Langenburgu, šlesvicko-holštýnskou vévodkyní a neteř královny Viktorie († 25. ledna 1900)
• 1836 – Thomas Clifford Allbutt, britský lékař a vynálezce lékařského teploměru († 22. února 1925)
• 1838 – Paul Alexandre, francouzský botanik a mykolog († 6. dubna 1883)
• 1847 – Max Liebermann, německý malíř († 8. února 1935)
• 1857 – Viktor Mataja, ministr obchodu Předlitavska († 19. června 1934)
• 1864 – Erik Axel Karlfeldt, švédský básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 8. dubna 1931)
• 1873 – Alberto Santos-Dumont, brazilský letecký průkopník a konstruktér († 23. července 1932)
• 1880 – Hermann Keyserling, německý filosof († 26. dubna 1946)
• 1886 – Herman Wildenvey, norský básník a romanopisec († 27. září 1959)
• 1890 – Giorgio Morandi, italský malíř a grafik († 18. června 1964)
• 1895 – László Moholy-Nagy, maďarský malíř, fotograf a profesor školy Bauhaus († 24. listopadu 1964)
• 1896 – Keizó Komura, admirál japonského císařského námořnictva († 7. února 1978)
• 1897 – Tadeus Reichstein, švýcarský chemik polského původu, držitel Nobelovy ceny († 1. srpna 1996)
• 1898 – Leopold Infeld, polský teoretický fyzik († 15. ledna 1968)
• 1901
  • Ida Mettová, ruská anarchistická spisovatelka († 27. června 1973)
  • Gaston Waringhien, francouzský esperantista († 20. prosince 1991)

• 

  

  1913 – Lucien Goldmann, rumunsko-francouzský filosof († 8. října 1970)
• 1914
  • Hana Zelinová, slovenská spisovatelka a dramatička († 16. března 2004)
  • Ersilio Tonini, italský kardinál († 28. července 2013)
• 1919 – Sir Edmund Hillary, novozélandský horolezec, který spolu s Tenzingem Norgayem jako první zdolal Mount Everest († 2008)
• 1925
  • Jacques Delors, francouzský politik, předseda Evropské komise († 27. prosince 2023)
  • Lola Albright, americká herečka a zpěvačka († 23. března 2017)
  • Frantz Fanon, martinický politický myslitel († 6. prosince 1961)
• 1927 – Ljudmila Alexejevová, ruská historička, aktivistka na poli ochrany lidských práv († 8. prosince 2018)
• 1930 – Chuck Daly, americký basketbalový trenér († 9. května 2009)
• 1932
  • Nam June Paik, americký umělec jihokorejského původu († 29. ledna 2006)
  • Otto Schilly, německý politik
• 1933
  • José Vicente Asuar, chilský hudební skladatel († 11. ledna 2017)
  • Ciprian Foias, rumunský matematik († 22. března 2020)
  • Cormac McCarthy, americký spisovatel a scenárista († 13. června 2023)
• 1934 – Uwe Johnson, německý spisovatel († 23. února 1984)
• 1935
  • Mario Montez, portorický herec († 26. září 2013)
  • André Isoir, francouzský varhaník
• 1938

  

  

  

  • Alexej Jurjevič German, ruský režisér, scenárista a herec († 21. února 2013)
  • Diana Rigg, anglická herečka († 10. září 2020)
  • Natalie Wood, americká herečka († 29. listopadu 1981)
• 1939 – Judy Chicagová, americká umělkyně, malířka, sochařka, spisovatelka, feministka
• 1941
  • Björn-Uwe Abels, německý archeolog
  • Vladimir Ljachov, sovětský vojenský letec a kosmonaut
• 1947
  • Carlos Santana, mexický kytarista
  • Gerd Binnig, německý fyzik, spoludržitel Nobelovy ceny
  • Camille Keatonová, americká herečka
• 1951 – Alan Boss, americký astrofyzik
• 1953
  • Dave Evans, australský zpěvák
  • Thomas Friedman, americký novinář a spisovatel literatury faktu
  • Ladislav Jurkemik, slovenský fotbalista, československý reprezentant
• 1956
  • Paul Cook, britský bubeník
  • Mima Jaušovecová, jugoslávská tenistka
• 1964 – Chris Cornell, americký rockový zpěvák a hudebník
• 1969 – Josh Holloway, americký herec
• 1971 – Sandra Oh, kanadská herečka
• 1972 – Jozef Stümpel, slovenský hokejista
• 1973
  • Haakon Magnus, norský korunní princ
  • Peter Forsberg, švédský hokejista
• 1978
  • Pavel Dacjuk, ruský hokejista
  • Keaton Simons, americký hudebník
• 1979 – Miklós Fehér, maďarský fotbalista († 25. ledna 2004)
• 1980 – Gisele Bündchen
• 1989 – Elnaz Rekabi, íránská sportovní lezkyně

Úmrtí

Viz též Kategorie:Úmrtí 20. července — automatický abecedně řazený seznam.

Česko

• 1716 – Bernard Bartlicius, piaristický historik (* 13. února 1646)
• 1894 – Josef Kubelka, básník (* 20. listopadu 1868)
• 1901 – Antonín Viktor Barvitius, architekt (* 14. července 1823)
• 1911 – František Ladislav Chleborád, ekonom, průkopník družstevnictví (* 24. listopadu 1839)
• 1913 – Jan Tuček, varhanář (* 16. května 1842)
• 1938 – Josef Drahoňovský, sochař (* 27. března 1877)
• 1941 – Václav Valeš, válečný letec RAF (* 26. listopadu 1914)
• 1942 – František Peltán, účastník československého protinacistického odboje (* 1. dubna 1913)
• 1943 – Vojtěch Kaisler, rektor ČVUT (* 8. ledna 1870)
• 1946 – Jindřich Vacek, hudebník a skladatel (* 3. srpna 1889)
• 1953 – Hugo Sonnenschein, český, německy píšící básník a anarchista (* 25. května 1889)
• 1969 – Bohumír Popelář, psycholog, historik, spisovatel (* 31. října 1914)
• 1970 – Jindřich Šoltys, fotbalový reprezentant (* 12. ledna 1902)
• 1974 – Emil Ransdorf, představitel studentstva (* 1920)
• 1978 – Marie Waltrová, herečka (* 2. dubna 1897)
• 1994 – Anna Kreuzmannová, divadelní a filmová herečka (* 14. června 1899)
• 1996 – František Plánička, fotbalista (* 2. června 1904)
• 2000 – Pavel Eckstein, muzikolog, hudební kritik a dramaturg (* 27. dubna 1911)
• 2004 – Pavel Štecha, fotograf (* 20. prosince 1944)
• 2005 – Pavel Čotek, hudební skladatel a pedagog (* 12. března 1922)
• 2011 – Jiří Ješ, novinář a publicista (* 19. června 1926)

Svět

• 1031 – Robert II., francouzský král (* 972)
• 1109 – Adéla Kyjevská, manželka Jindřicha IV. a římskoněmecká císařovna (* 1071)
• 1358 – Albrecht II. Moudrý, rakouský vévoda (* 1298)
• 1514 – Jiří Dóža, sedmihradský zeman, vůdce Dóžova povstání (* 1470)
• 1524 – Klaudie Francouzská, francouzská královna, dcera francouzského krále Ludvíka XII. a Anny Bretaňské, manželka Františka I. (* 1499)
• 1627 – Guðbrandur Þorláksson, islandský biskup, spisovatel, kartograf a matematik (* 1541)
• 1745 – Francesco della Penna, italský misionář v Tibetu (* 1680)
• 1746 – Jacques Bonne-Gigault de Bellefonds, francouzský arcibiskup (* 1. května 1698)
• 1752 – Johann Christoph Pepusch, anglický hudební skladatel německého původu (* 1667)
• 1762 – Paul Troger, rakouský malíř (* 30. října 1698)
• 1795 – Grigorij Ivanovič Šelechov, ruský mořeplavec a obchodník (* 1747)
• 1816 – Gavrila Romanovič Děržavin, ruský básník (* 14. července 1743)
• 1824 – Maine de Biran, francouzský politik, filosof a psycholog (* 29. listopadu 1766)
• 1837 – Vilém IV. Britský, král Velké Británie (* 21. srpna 1765)
• 1851 – Horace François Sébastiani, francouzský generál a politik (* 17. listopadu 1772)
• 1866 – Bernhard Riemann, německý matematik (* 17. září 1826)
• 1867 – Mirko Petrović-Njegoš, černohorský válečník, diplomat a básník (* 29. srpna 1820)
• 1868 – Jan Bedřich Kittl, český skladatel (* 8. května 1806)
• 1876 – Johann Jacob Löwenthal, maďarský šachový mistr (* 15. července 1810)
• 1883 – Tomomi Iwakura, japonský státník (* 26. října 1825)
• 1890 – Richard Wallace, anglický sběratel umění a mecenáš (* 21. června 1818)
• 1903 – Lev XIII., papež (* 2. března 1810)
• 1908
  • Federico Chueca, španělský hudební skladatel (* 5. května 1846)
  • Demetrius Vikelas, řecký obchodník a první předseda Mezinárodního olympijského výboru (* 15. února 1835)
• 1912 – Andrew Lang, skotský antropolog, spisovatel a folklorista (* 31. března 1844)
• 1917 – Josef von Pop, předlitavský státní úředník a politik (* 27. října 1848)
• 1922 – Andrej Markov, ruský matematik (* 14. června 1856)
• 1923 – Pancho Villa, mexický revolucionář (* 5. června 1877)
• 1926 – Felix Edmundovič Dzeržinskij, sovětský politik polského původu (* 11. září 1877)
• 1927 – Ferdinand I. Rumunský, rumunský král (* 24. srpna 1865)
• 1928
  • Guido von Haerdtl, ministr vnitra Předlitavska (* 23. února 1859)
  • Per Olof Christopher Aurivillius, švédský entomolog (* 15. ledna 1843)
• 1931 – Herbert Baddeley, britský tenista (* 11. ledna 1872)
• 1937 – Guglielmo Marconi, italský vědec, držitel Nobelovy ceny (* 1874)
• 1941 – Václav Valeš, český válečný letec RAF (* 26. listopadu 1914)
• 1945 – Paul Valéry, francouzský básník (* 30. října 1871)
• 1950 – Alfred Kastil, německý filosof (* 12. května 1874)
• 1951
  • Vilém Pruský, pruský korunní princ (* 6. května 1882)
  • Abdalláh I., jordánský král (* 1882)
  • Johanna Loisingerová, rakouská operní zpěvačka (soprán) a klavírní virtuoska (* 18. dubna 1865)
• 1955
  • Arthur Roessler, rakouský historik a kritik umění (* 20. února 1877)
  • Calouste Gulbenkian, arménský podnikatel a filantrop (* 23. března 1869)
• 1959 – William D. Leahy, americký admirál loďstva (* 6. května 1875)
• 1968 – Joseph Keilberth, německý dirigent (* 19. dubna 1908)
• 1973 – Bruce Lee, americký herec (* 27. listopadu 1940)
• 1984
  • Marko Ristić, srbský spisovatel (* 20. června 1904)
  • Gabriel Andrew Dirac, anglický matematik (* 13. března 1925)
• 1987 – Dmitrij Danilovič Leljušenko, sovětský vojevůdce (* 2. listopadu 1901)
• 1994 – Paul Delvaux, belgický malíř (* 23. září 1897)
• 1995 – Ernest Mandel, belgický marxistický teoretik (* 5. dubna 1923)
• 1997 – John Akii-Bua, ugandský atlet (* 3. prosince 1949)
• 2000 – Alexis Vlasto, britský slavista (* 27. listopadu 1915)
• 2005 – James Doohan, americký herec (* 3. března 1920)
• 2007 – Kai Manne Boerje Siegbahn, švédský fyzik, Nobelova cena za fyziku 1981 (* 20. dubna 1918)
• 2009
  • Edward T. Hall, americký antropolog (* 16. května 1914)
  • Frank McCourt, americký spisovatel irského původu (* 19. srpna 1930)
• 2011 – Lucian Freud, britský malíř (* 8. prosince 1922)
• 2013 – Helen Thomasová, americká novinářka (* 8. srpna 1920)
• 2015 – Dieter Moebius, švýcarský hudebník (* 16. ledna 1944)
• 2017
  • Claude Rich, francouzský herec (* 8. února 1929)
  • Chester Bennington, americký zpěvák (* 20. března 1976)

Svátky

Česko

• Ilja, Iljana
• Eliáš

Katolický kalendář Svatý Aurelius z Kartága

Svět

• Světový den šachu
• Mezinárodní den Měsíce
• Kolumbie: Den nezávislosti (1810)
• Japonsko: Den námořnictva
• Severní Kypr: Den míru a svobody

Pranostiky

Česko

• Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim; na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
• Do svatého Eliáše i pod křovím schne, po něm ani na křoví.

20. červenec v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 6. 4. 2024.
minimum	denní průměr	maximum
8,7 °C (1996)	19,4 °C (od 1961)	35,7 °C (2022)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 20. červenec na Wikimedia Commons
• Galerie 20. červenec na Wikimedia Commons