4. dynastie

4. dynastie je jednou ze staroegyptských královských dynastií řazených egyptology do historického období označovaného jako Stará říše. Badatelé soudí, že její vláda plynule navázala na dobu předcházející, 3. dynastii. Manehtovým důvodem pro změnu číslování nebyl nástup nové vládnoucí rodiny, ale změna v podobě pyramidových komplexů – nahrazení do té doby stupňovitých pyramid tzv. pyramidami pravými. Vládla přibližně v letech 2543–2436 př. n. l. s chronologií návaznou na následnou 5. dynastii.

Panovníci

Faraoni 4. dynastie

Faraon	Trůní jméno	Obě paní	Doba vlády
Snofru		Neb Maat	2543–2510
Chufu		Medjeder	2509–2483
Radžedef		Kheper em	2482–2475
Bicheris (Baufre)			2472–2448
Rachef		User em	2472–2448
Menkaure		Ka	2447–2442
Šepseskaf		Shepses	2441–2436

Vývoj stavitelství, technologií a sociálních struktur

Dynastie stavitelů monumentálních pyramid na Gízské planině, které jsou obsahem nesčetných publikací, je také v historickém kontextu pokračovatelem stavitelských, technologických a technicky realizovaných staveb ve 3. dynastii. Architekt Džoserovy pyramidy, později zbožštěný Imhotep, musel v celém projektu řešit řadu technických a technologických problémů, včetně zabezpečení lidské pracovní síly a jejích řemeslných dovedností. Hloubení podzemních prostor vyžadovalo nivelizaci, vyměřování chodeb, osvětlení pracovních prostorů a nezanedbatelného větrání. Jejich rozsah zahrnuje labyrint tunelovaných komor a galerií, které mají celkovou délku téměř 6 km a jsou spojeny s centrální šachtou o průměru 7 m a hloubce 28 m. To vše vyžadovalo promyšlenou organizaci pracovních činností včetně logistického zabezpečení. Osvědčené stavební praktiky se přenášely i do budování následnických pyramid, Sechemcheta. Ve skutečnosti se uskutečňoval generační přenos zkušeností a dovedností s ohledem na tehdejší délku dožití, zejména fyzicky pracujících osob.
Formální přechod od 3. ke 4. dynastii byl v historickém kontextu plynulý, jen v smyslu dynastická personální posloupnosti se měnily ekonomické, náboženské představy a klimatické podmínky. Zakladatel 4. dynastie Snofru, za dobu své vlády ~23 roků, zahájil a v převážné míře také dokončil stavbu tří pyramid. Patrně první (označovanou jako falešná, egyptsky Haram al-Kaddáb) v Mejdunu ^{[p 1]}, o které se uvádí, že původním základem byla pyramida Huniho a dostavba se provedla až za vlády Snofrua. Její povrch z vápencových bloků byl po dostavbě vybroušen do rovin. Snofru pak dokončil stavbu dalších dvou pyramid v Dáhšúru, Lomenou pyramidu ^{[p 2]} a Červenou pyramidu ^{[p 3]}. Zejména u poslední zmíněné je doložen architektonický prvek "nepravé - přečnělkové klenby", který se exkluzivně uvádí ve velké galerii Cheopsovy pyramidy.
Vrcholné stavitelské období ve 4. dynastii na Gízské planině bylo dlouhodobě archeologicky zkoumáno. Historii těchto prací popisuje Zahi Hawass, Komplexnější výzkum této lokality lze datovat od roku 1977, kdy M.Lehner provedl podrobný výzkum Velké sfingy, na který pak navázaly restaurační práce, ukončené v roce 1998

Město stavitelů pyramid

Otázka „kdo byli stavitelé těchto monumentů“, jak žili, když uvážíme odhadovanou dobu vlády 4. dynastie ne více než 110 let. Základní archeologické práce provedené zejména v letech 1992–2002 odhalily „Zapomenuté město dělníků“ (Heit el-Ghurhab) vzdálené asi 400 m jižně od Velké sfingy. Severní okraj byl zvýrazněn masivní hrází v délce ~ 200 m o šířce ~10 m a hloubce rovněž ~10 m, složené z masivních kamenných bloků, jak ji zakreslil v roce 1837 Vyse s velkou bránou. Ta sloužila jednak k propojení se severní stranou a případnému odvodu zátopové přívalové vody na sever do přilehlé laguny a jednak to byla cesta ke stavbám Cheopse, Chefrena a Menkaurea, včetně budování jejich zádušních chámů. Nilské řečiště v době 4. dynastie, v době letních záplav, dosahovalo přibližně až k patě Velké sfingy. Zmíněná hráz byla součástí přístavu, kde se v období nilských záplav na bárkách dopravoval stavební materiál.^{[p 4]} Na jih od zmíněné hráze se vybudovalo sídliště na ploše více než 6 km² s charakterem komplexní městské zástavby s obytnými budovami, pekárnami, jídelnou, budovou pro porážku zvířat a řeznického zpracování. Zástavba se postupně rozrůstala na západním okraji jako administrativní centrum stavebních prací a později i pro zabezpečení chodu zádušních chrámů. Město stavitelů pyramid bylo funkčním celkem pro život specializovaných skupin dělníků, patrně i jejich rodin, pro ubytování a stravování sezonních dělníků v období ročních nilských záplav. Archeologicky zdokumentovaná zástavba svědčí o plánovité výstavbě hlavních ulic (galerií), některé z nich zpevněných, uspořádaných řad domů a budov pro specifické účely, porážka zvířat, pekárny, jídelny aj.
Odkryté pohřebiště dělníků na západním svahu, poblíž Menkaurovy pyramidy, poskytlo z jejich kosterních nálezů i obraz o úrazech mužů i žen, ale také o jejich vyléčení. Prokázala se trepanace lebky k odstranění mozkového nádoru, doléčení zlomenin paží, dokonce u muže po amputaci nohy, který přežil dalších 14 let.
Podobné, i když znatelně menšího rozsahu, se odkryly dočasná sídliště stavitelů pyramid, ale i jiných staveb, jak jsou shrnuty Alexianian a Herbichem. Je tedy zřejmé, že organizace staveb ve 4. dynastii a jejich stavitelů se utvářela postupně se zřetelem na velikost stavby, dostupnost materiálů a lidských sil. Rozsáhlé sídliště v Heit el-Ghurab odpovídalo velikosti a době realizace monumentálních staveb na Gízské planině ve vrcholném období 4. dynastie.
Archeologický výzkum prováděný AREA ^{[p 5]} systematicky pokračuje a získané výsledky periodicky zveřejňuje v bulletinu viz např.

Fotogalerie

• 
  Soška Imhotepa, Museum Louvre
• 
  Model substruktury Džoserovy pyramidy
• 
  Model substruktury Pyramidy Sechemcheta 3. dynastie
• 
  Pyramida Snofrua Meidun, zbroušená stěna obkladu pyramidy
• 
  Nepravá klenba v pohřební komoře Červené Pyramidy v Dáhšúru
• 
  Velká galerie v pyramidě Cheopse
• 
  Nedokončená pyramida Menkaurea broušené obložení stěny z červené žuly
• 
  Pyramida Menkaurea; úlomky dílů obložení se stopami broušení a řezání, vpravo dole vzorek makrostruktury použité žuly

Odkazy

Poznámky

Literatura

• Pierre TALLET, Des papyrus du temps de Chéops au ouadi el-Jarf, Bulletin del La Société Franḉaise D’Égyptologie, No.188, 2014
• Pierre TALLET, Gregory MAROUARD, An early pharaonic harbour on the Red Sea coast, Egyptian Archeology,
• Martin ODLER, Jiří KMOŚEK, Arsenical copper tools of Old Kingdom Giza craftsmen: First data, Journal of Archaeological Science: Reports 36, ELSEVIER, 2021

Reference

Související články

• 5. dynastie
• Gíza
• Hardžedef

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 4. dynastie na Wikimedia Commons

Egyptské dynastie a další vládci (seznam dynastií a králů)
Předdynastická doba	„Dynastická rasa“ • 0. dynastie
Archaická doba	1. dynastie • 2. dynastie
Stará říše	3. dynastie • 4. dynastie • 5. dynastie • 6. dynastie
První přechodná doba	7. dynastie • 8. dynastie • 9. dynastie • 10. dynastie • 11. dynastie
Střední říše	12. dynastie
Druhá přechodná doba	13. dynastie • 14. dynastie • 15. dynastie • 16. dynastie • 17. dynastie
Nová říše	18. dynastie • 19. dynastie • 20. dynastie
Třetí přechodná doba	21. dynastie • 22. dynastie • 23. dynastie • 24. dynastie • 25. dynastie
Pozdní doba	26. dynastie • 27. dynastie (1. perská nadvláda) • 28. dynastie • 29. dynastie • 30. dynastie • 31. dynastie (2. perská nadvláda)
Řecko-římská doba	Makedonská dynastie • Ptolemaiovská dynastie • Římští císaři (do roku 395 n.l.)
Středověk	Východořímští a byzantští císaři • Umajjovci • Abbásovci • Fátimovci • Ajjúbovci • Mamlúci
Novověk	Vládci Osmanské říše • Dynastie Muhammada Alího • Prezidenti Egyptské republiky