Abraham Maslow
V dnešním světě je Abraham Maslow nadále velmi aktuální a zajímavé téma. V průběhu historie měl Abraham Maslow významný dopad na různé aspekty společnosti, kultury a každodenního života. V tomto článku podrobně prozkoumáme význam Abraham Maslow a také jeho vliv v různých oblastech. Od svého vzniku až po dnešní vývoj Abraham Maslow vyvolal nekonečné debaty, výzkumy a úvahy, které přispěly k obohacení našich znalostí na toto téma. Prostřednictvím hluboké a promyšlené analýzy se pokusíme osvětlit nejdůležitější aspekty Abraham Maslow a jeho význam v současném světě.
| Abraham Maslow | |
|---|---|
| Narození | 1. dubna 1908 New York |
| Úmrtí | 8. června 1970 (ve věku 62 let) Menlo Park |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Hřbitov Mount Auburn |
| Alma mater | Wisconsinská univerzita v Madisonu Newyorkská městská kolej Cornellova univerzita Boys High School |
| Povolání | vysokoškolský učitel, sociolog a psycholog |
| Zaměstnavatelé | Brooklyn College (1937–1951) Brandeisova univerzita (1950–1969) |
| Ocenění | Humanista roku (1967) |
| Nábož. vyznání | ateismus |
| Choť | Bertha Goodman Maslow |
| Funkce | President of the American Psychological Association (1968) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Abraham Harold Maslow (1. dubna 1908 Brooklyn, New York, USA – 8. června 1970 Menlo Park, Kalifornie, USA) byl americký psycholog, jeden ze zakladatelů humanistického proudu v psychologii, 10. nejcitovanější psycholog ve 20. století. Nejčastěji bývá uváděn jako autor Maslowovy pyramidy lidských potřeb.
Život
Abraham se narodil jako nejstarší ze sedmi dětí. Jeho rodiče byli chudí židé z tehdejšího Ruského impéria, kteří emigrovali do USA, aby unikli carským perzekucím na počátku 20. století. Sami nebyli intelektuálně orientovaní, ale vzdělání přikládali význam. Maslow jako dítě zažíval v newyorském Brooklynu těžké časy, stal se terčem antisemitismu některých učitelů i dětí z okolí. Prožíval také komplikovaný vztah ke své matce, který přerostl do silného odporu. Kromě svého bratrance Willa měl málo přátel, a tak trávil mnoho času čtením.
Absolvoval City College a poté studoval psychologii na University of Wisconsin. V roce 1928 se oženil se svou sestřenicí Berthou, která v té době ještě studovala střední školu. Narodily se jim dvě děti. V letech 1951 až 1969 byl profesorem na Brandeis University v Massachusetts. Roku 1967 prodělal silný infarkt. O tři roky později, ve věku 62 let, dostal při běhání další infarkt, který se stal příčinou jeho smrti.
Maslowova pyramida lidských potřeb
K nejvýznamnějším příspěvkům Abrahama Maslowa v psychologii patří hierarchie lidských potřeb, kterou obvykle zobrazoval jako pyramidu:
- potřeba seberealizace (naplnit své možnosti růstu a rozvoje)
- potřeba uznání, úcty (být vážený, mít úspěch v očích jiných lidí a na tomto základě být sám sebou kladně hodnocen)
- potřeba lásky, sounáležitosti (vedou k touze někam a k někomu patřit, být přijímán a milován)
- potřeba bezpečí, jistoty (projevuje se především vyhýbáním se všemu neznámému, neobvyklému či hrozivému)
- fyziologické potřeby (potřeba potravy, tepla, vyměšování)
1. fyziologické
2. bezpečí, jistoty
3. lásky, sounáležitosti
4. uznání, úcty
5. seberealizace
Nejzákladnější potřeby (fyziologická, bezpečí, sounáležitost a úcta) Maslow označuje jako potřeby nedostatkové (potřeby deficience), pátou kategorii (seberealizace) pak jako potřeby růstové. Obecně platí, že níže položené potřeby jsou významnější a jejich alespoň částečné uspokojení je podmínkou pro vznik méně naléhavých a vývojově vyšších potřeb. Toto však nelze říci zcela bezvýhradně a je doloženo, že uspokojování vyšších potřeb (estetických, duchovních) může napomoci v mezních situacích lidského života, ve kterých je možnost uspokojování nižších potřeb omezena (např. v prostředí koncentračních táborů, o čemž referovali mj. Viktor Frankl nebo Konrad Lorenz). Za nejvyšší považuje Maslow potřebu seberealizace, jíž označuje lidskou snahu naplnit své schopnosti a záměry.
Na konci svého života Maslow změnil své známé schéma hierarchie potřeb a na vrchol pyramidy namísto potřeby seberealizace umístil potřebu dosažení životního štěstí, uspokojení a přispění následující generaci, již nazval potřebou sebetranscendence.
Dílo
- O psychologii bytí. Praha : Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0618-7
Odkazy
Reference
- ↑ Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Abraham Maslow na Wikimedia Commons 
Osoba Abraham Maslow ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Abraham Maslow
