Abstraktní umění

Dnes je Abstraktní umění tématem velkého významu a zájmu mnoha lidí po celém světě. S rozvojem technologií a globalizací se Abstraktní umění stává stále aktuálnějším tématem každodenního života. Ať už se jedná o aspekt související se zdravím, vzděláváním, životním prostředím, politikou nebo společností obecně, Abstraktní umění je problém, který tak či onak ovlivňuje všechny lidi. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Abstraktní umění a prodiskutujeme jeho význam v současném kontextu.

Kazimir Malevič: Supremus č. 55

Abstraktní umění (z lat. abstractus – odtažitý) je nekonkrétní, neobjektové, nefigurativní, někdy označované i jako čisté umění.

Proudy abstraktního umění

Ve výtvarném umění se jedná o značně různorodý proud, ať už svými východisky, nebo cíli, představami o společenské funkci umění, vztahem k zobrazování, anebo způsobem tvorby. Těmito aspekty lze abstraktní umění rozdělit do dvou proudů. Jeden vychází ze základních prvků výtvarného umění (tvar, obrys, barva, světlo, linka, křivka), které nejsou vázány na reálné objekty. Přes rezignaci na jejich zobrazení není upuštěno od obsahu, sdělení a smyslu výtvarného díla. Druhý proud naopak ze skutečnosti vychází, nezobrazuje ji konkrétně, nýbrž ji tvarově a barevně zjednodušuje.

Historie

Abstraktní umění vzniká ve 20. století, jeho přímým předchůdcem a inspirací byl kubismus. Během 20. století se s abstraktním uměním setkáme v řadě dílčích výtvarných stylů: konstruktivismus, neoplasticismus, Bauhaus, de Stijl, rayonismus, suprematismus, kinetismus, op-art, nonobjektivismus, abstraktní expresionismus, minimalismus. Kořeny modifikací abstraktního umění jsou těsně spjaty nejen s obrazovou sférou a experimentováním ve výtvarném umění, nýbrž také s vědními objevy na poli optiky, fyziky, ale i jiných oborů např. psychologie. Při aplikaci poznatků vědních oborů sehrála velkou roli i literatura a hudba.

Významní představitelé abstraktního umění

Související články

Externí odkazy