V dnešním článku se ponoříme do vzrušujícího světa Adolphe Guillaumat, abychom objevili všechna jeho tajemství, příběhy a kuriozity. Adolphe Guillaumat je téma, které v historii upoutalo pozornost mnoha lidí a není divu, protože jeho význam a dopad na naše životy je nepopiratelný. V tomto smyslu prozkoumáme různé aspekty Adolphe Guillaumat, od jeho počátků až po jeho význam dnes, přes jeho důsledky ve společnosti, technologii a kultuře. Připravte se ponořit se do fascinující cesty po Adolphe Guillaumat a objevte vše, co z tohoto tématu dělá nevyčerpatelný zdroj znalostí a emocí.
Adolphe Guillaumat | |
---|---|
Fotografie z roku 1921 | |
Narození | 4. ledna 1863 Bourgneuf, Francie |
Úmrtí | 18. května 1940 (ve věku 77 let) Nantes, Francie |
Děti | Louis Guillaumat Pierre Guillaumat |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | Armádní generál |
Doba služby | 1884 – 1933 |
Sloužil | Francie |
Složka | Francouzská armáda |
Války | Boxerské povstání První světová válka |
Bitvy | První bitva na Marně Bitva u Verdunu Bitva na Sommě |
multimediální obsah na Commons |
Marie Louis Adolphe Guillaumat (4. ledna 1863 Bourgneuf – 18. května 1940 Nantes) byl francouzský generál, který se účastnil první světové války. Zúčastnil se bojů na západní frontě a v první polovině roku 1918 velel Orientální armádě na soluňské frontě.
V roce 1884 absolvoval vojenskou školu École spéciale militaire de Saint-Cyr. Posléze sloužil ve francouzských koloniích v Tunisku, Alžírsku, Indočíně a v Číně během boxerského povstání. Na počátku první světové války působil na francouzském ministerstvu války, avšak již v srpnu 1914 byl pověřen velením. V prosinci 1916 nahradil Roberta Nivella v čele druhé armády. V prosinci roku 1917 byl po odvolání Maurice Sarraila pověřen velením nad Orientální armádou bojující na soluňské frontě. V červnu 1918 jej však nahradil generál Louis Franchet d'Espèrey. Generál Guillaumat velel na konci války páté armádě postupující po zhroucení západní fronty skrze Ardeny. Po uzavření příměří vedl dohodová vojska okupující německé Porýní. V roce 1926 byl krátce ministrem války ve vládě Aristida Brianda.