V dnešní době je Ajjúbovci téma, které v dnešní společnosti nabylo velkého významu. Po léta je Ajjúbovci předmětem debat, analýz a úvah v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. V poslední době však zájem o Ajjúbovci exponenciálně vzrostl a stal se vysoce relevantním tématem veřejné konverzace. Ať už kvůli svému dopadu na každodenní životy lidí, jeho vlivu na vývoj technologií nebo jeho roli v evoluci lidského myšlení, Ajjúbovci se stal základním prvkem, který je třeba vzít v úvahu v moderní společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Ajjúbovci, analyzujeme jeho vliv, jeho důsledky a jeho význam v dnešním světě.
Ajjúbovský sultanát الأيوبيون ئەیووبی
| |||||||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||||||
Rozloha
|
|||||||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||||||
Počet obyvatel
|
7 200 000 (odhad k 12. století)
| ||||||||||||||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||||||
konfederace řízená dědičnou monarchií
| |||||||||||||||||||||
Abbásovský chalífát (formální podřízení)
| |||||||||||||||||||||
Vznik
|
|||||||||||||||||||||
Zánik
|
|||||||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||||||
|
Ajjúbovci nebo dynastie Ajjúbovců (arabsky الأيوبيون, al-Ayyūbīyūn, kurdsky خانەدانی ئەیووبیان, Xanedana Eyûbiyan) byla vojenská dynastie založená fátimovským vezírem kurdského původu Saláh ad-Dínem Júsufem ibn Ajjúbem, běžně nazývaným Evropany jako Saladin. Po smrti svého pána damašského emíra Núr ad-Dína v roce 1174 se prohlásil sultánem.
Dynastie vládla v 12. a 13. století v Egyptě, Sýrii, Jemenu, Palestině, Horní Mezopotámii (Velké Arménii) a velké části Severní Afriky.
Saladin byl kurdským generálem v protikřižáckém tažení uspořádaném Núr ad-Dínem, emírem Damašku (dynastie Zengíovců). Se svým strýcem Šírkúhem byl vyslán zabránit dobytí Egypta Evropany při Třetí křížové výpravě.
Díky zásahům ve fátimovském Egyptě ve sporech mezi vezíry, kteří zde bojovali o moc, se zde významně rozšířila Núr ad-Dínova moc. Roku 1169 dosáhl Šírkúh jmenování egyptským vezírem. Když však po dvou měsících zemřel, zaujal toto místo jeho synovec Saladin.
Zpočátku vykonával funkci vezíra a formálně byl Núruddínovým místodržícím v Egyptě. Když pak v roce 1171 zemřel tehdejší fátimovský chalífa al-Ádid, zabránil Saladin jmenování jeho nástupce, zrušil fátimovský chalifát v Egyptě a podřídil šíitský Egypt sunnitskému chalífovi v Bagdádu, kde v té době vládli Abbásovci.
Saladin využil Egypt jako základnu pro další výboje směrem na východ – roku 1187 vpadl do Palestiny, obsadil Jeruzalém a dobyl kromě Tripolského hrabství celou Svatou zemi.
Po Saladinově smrti se říše začala rozpadat. V samotném Egyptě vládla ajjúbovská dynastie do roku 1250.
Tento rod pokračoval až do 16. století.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ayyubid dynasty na anglické Wikipedii.