Aktau
Ve světě Aktau existuje široká škála témat, diskuzí a názorů, které se točí kolem jejich relevance a dopadu na společnost. Aktau je již dlouhou dobu předmětem zájmu a diskusí, které generují nekonečné výzkumy, analýzy a úvahy jak na akademické půdě, tak v široké veřejnosti. Jeho vliv se rozšiřuje do různých oblastí, od politiky a ekonomiky po kulturu a technologie, z nichž každá přináší jedinečný pohled na význam a důležitost Aktau v našem každodenním životě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Aktau a jeho dopad na současnou společnost s cílem nabídnout panoramatický pohled na jeho složitost a dopad na naše životy.
| Aktau Ақтау | |
|---|---|
 znak .gif) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°39′9″ s. š., 51°9′27″ v. d. |
| Nadmořská výška | −8 m n. m. |
| Stát |  Kazachstán |
  Aktau | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 140 km² |
| Počet obyvatel | 183 350 (2017) |
| Hustota zalidnění | 1 309,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Núrdäulet Igilikúly Qilybaj |
| Vznik | 1961 |
| Oficiální web | aktau |
| Telefonní předvolba | 7292 |
| PSČ | 130000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aktau (kazašsky Ақтау) je město v Kazachstánu. Leží v Mangystauské oblasti v jihozápadní části země na pobřeží Kaspického moře asi 1 700 kilometrů od hlavního města Astany. Žije zde přibližně 183 tisíc obyvatel.
Jedná se o město velmi mladé; jeho základy byly položeny až ve druhé polovině 20. století, když byla v do té doby řídce osídlené oblasti objevena ložiska uranu a ropy.
Historie
Území, na kterém se nachází současné město Aktau, bylo již ve starověku obýváno kmenem Skytů. Archeologické nálezy však naznačují, že osídlení bylo spíše řídké, a to i přesto, že touto oblastí vedla jedna z tras Hedvábné stezky. Příčinou byl zřejmě polopouštní charakter krajiny a s tím spojený nedostatek pitné vody.
Situace se však radikálně změnila na počátku druhé poloviny 20. století, když byla v oblasti objevena bohatá naleziště uranu a zejména ropy. V roce 1958 založili prospektoři hledající uranová ložiska osadu Melovoje, nazvanou podle jména zálivu, u nějž vznikla. Po dobudování zařízení pro těžbu bylo osada přejmenována na Gurjev-20 a uzavřena. V roce 1963 bylo uzavření odvoláno a nově vznikající město dostalo jméno Aktau. Avšak již o rok později bylo přejmenováno znovu, tentokrát se mu dostalo názvu Ševčenko na počest ukrajinského básníka Tarase Ševčenka, který žil v letech 1850–1857 ve vyhnanství ve městě Novopetrskoje vzdáleném asi 100 km severozápadním směrem. Jméno bylo vybráno, protože velké množství prvních obyvatel, kteří se přistěhovali za pracovními příležitostmi, bylo ukrajinského původu. Po rozpadu Sovětského svazu bylo v roce 1991 městu navráceno jméno Aktau.
V roce 2018 Aktau hostilo pátý summit kaspických států, kde si pět kaspických zemí rozdělilo hranice Kaspického moře.
Geografie
Aktau leží v jihozápadní části Kazachstánu v Mangystauské oblasti na poloostrově Mangyšlak na pobřeží Kaspického moře. Vzhledem k poloze v Kaspické nížině je nadmořská výška většiny území záporná, tedy pod hladinou světového oceánu. Pobřeží Kaspického moře je tvořeno jak písčitými plážemi, vhodnými k rekreaci, tak skalnatými útesy. Aktau je tak v letním období vyhledávaným turistickým cílem nejen pro obyvatele Kazachstánu ale i sousedních zemí.
Ve městě je zcela unikátní systém označování domů. Většina ulic nemá jméno a identifikaci adresného místa určuje tříčíselný kód, označující čtvrť, dům a byt. Tento systém pochází z dob zakládání města, kdy vznikající zástavba byla plánována jako dočasné ubytování pro těžaře.
Podnebí
Podnebí v Aktau je charakterizováno jako studené aridní se suchými léty a mírnými zimami. Plážová sezóna trvá od května do září s průměrnou teplotou vody 21 °C.
Přehled průměrné teploty a srážek podle měsíců:
| Aktau – podnebí | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
| Průměrné denní maximum | 1 | 2 | 6 | 14 | 22 | 26 | 29 | 28 | 23 | 16 | 9 | 3 | 15 |
| Průměrné denní minimum | −2 | −2 | 1 | 7 | 15 | 19 | 22 | 21 | 16 | 9 | 3 | 0 | 9 |
| Průměrné srážky | 8 | 9 | 15 | 17 | 20 | 16 | 16 | 16 | 17 | 16 | 16 | 16 | 182 |
| Zdroj: | |||||||||||||
Ekonomika a infrastruktura
Průmysl a energetika
Převažujícím odvětvím průmyslu jsou podniky zaměřené na zpracování ropy a jejích produktů. V tomto odvětví patří Aktau k nejvýznamnějším centrům v Kazachstánu. K tomu přispívá i strategická poloha jako přístavního města u Kaspického moře.
Od roku 1973 byl na území města v provozu jaderný reaktor BN-350 FBR. Byl využíván nejen pro výrobu elektrické energie, ale i k produkci plutonia a k odsolování mořské vody. V devadesátých letech jeho využití postupně klesalo a v roce 1999 musel být odstaven z důvodu nedostatku vhodného paliva.
Projekt dalšího rozvoje
V roce 2007 představil prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev nový velkorysý projekt dalšího rozvoje města. Na severozápad od stávajícího města mělo být postaveno město zcela nové. Na ploše 4 km² byly naplánovány jak obytné, tak obchodní čtvrti. V srpnu 2013 byl projekt odvolán.
Doprava
Město je dopravně obsluhováno zejména autobusy, nezanedbatelný vliv má i taxislužba. Vnitrostátní a mezinárodní spojení zajišťuje železniční a letecká doprava, největší význam má ovšem doprava vodní. Přístav Aktau se nachází na východním pobřeží Kaspického moře a je jediným přístavem v Kazachstánu určeným pro mezinárodní nákladní přepravu, zejména ropy a ropných produktů. Trajekt z Aktau do Baku v Ázerbájdžánu je součástí mezinárodního projektu novodobé Hedvábné stezky z Číny do evropských zemí.
V červenci 2021 bylo oznámeno, že se zvažuje vybudování pravidelné lodní trasy mezi přístavy Aktau a Astrachaň, aby se podpořil vzájemný obchod mezi Ruskem a Kazachstánem.
Partnerská města
Sumqayit, Ázerbájdžán
Gorgan, Írán
Karamaj, Čína
Čchangwon, Jižní Korea
Samsun, Turecko
Machačkala, Rusko
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Aktau na anglické Wikipedii a Актау na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c Boom uprostřed kazašské polopouště | Téma. Lidovky.cz . 2014-07-05 . Dostupné online.
- ↑ НП.kz . . Dostupné v archivu. (rusky)
- ↑ a b c ПОСПЕЛОВ, Е. М. Имена городов: вчера и сегодня: (1917-1922) : топонимиčеский словарь. : Русские словари Dostupné online. (rusky)
- ↑ Historická dohoda. Pět zemí si jasněji rozdělilo Kaspické moře, nesmí do něj cizí námořnictvo | Svět. Lidovky.cz . 2018-08-12 . Dostupné online.
- ↑ Огни Мангистау . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-18. (kazašsky)
- ↑ Where the Streets Have No Name—Literally. www.nationalgeographic.org . National Geographic . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Актау, Мангистауская область, Казахстан - Описание, путеводитель, туры, авиабилеты, достопримечательности, отели, климат, фото, карта, погода . . Dostupné online. (rusky)
- ↑ Securing the Bomb: Securing Nuclear Warheads and Materials: BN-350 Spent Fuel Security . 2008-03-08 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ Ambitious Aktau-City project scrapped . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-01. (anglicky)
- ↑ Айдарбаев: Актау-сити не будет. Новости Актау и Мангистауской области - ЛАДА.kz . . Dostupné online.
- ↑ ЧАРКВИАНИ, Нестан. Новый «Шелковый путь» - альтернативный транспортный коридор в обход России. ГОЛОС АМЕРИКИ . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-16. (Ru)
- ↑ Казахстан и РФ рассматривают запуск морского круиза по Каспию между Актау и Астраханью. www.korabel.ru . . Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aktau na Wikimedia Commons - Oficiální stránky města
