V dnešním světě se Albert I. Belgický stal vysoce relevantním problémem, který ovlivňuje různé aspekty každodenního života. Od svého vzniku Albert I. Belgický vyvolal debaty, kontroverze a označil před a po ve způsobu, jakým lidé vnímají a čelí určitým situacím. Jeho vliv se rozšířil do různých oblastí, od politiky po populární kulturu, a jeho přítomnost v dnešní společnosti je nepopiratelná. V tomto článku podrobně prozkoumáme dopad a důležitost Albert I. Belgický, analyzujeme jeho význam v různých kontextech a nabídneme komplexní pohled na jeho roli v dnešním světě.
Albert I. | |
---|---|
král Belgičanů | |
Doba vlády | 23. prosince 1909 – 17. února 1934 |
Úplné jméno | Albert Leopold Clément Marie Meinrad |
Tituly | král Belgičanů princ belgický vévoda saský kníže sasko-kobursko-gothajský |
Narození | 8. dubna 1875 Brusel, Belgie |
Úmrtí | 17. února 1934 (ve věku 58 let) Marche les Dames, Belgie |
Pohřben | Královská hrobka v Laekenu |
Předchůdce | Leopold II. |
Nástupce | Leopold III. |
Manželka | Alžběta Gabriela Bavorská |
Potomci | Leopold Karel Marie Josefa |
Rod | Wettinové |
Dynastie | Koburkové |
Otec | Princ Filip, hrabě Flanderský |
Matka | Marie Hohenzollernská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Albert I., rodným jménem Albert Leopold Clément Marie Meinrad (8. dubna 1875 Brusel – 17. února 1934 Marche-les-Dames, Belgie) byl třetí belgický král. Ve své vlasti je především obdivován za svoji chrabrost při obraně belgické neutrality za první světové války. Mezi jeho záliby patřilo horolezectví, které se mu stalo osudným.
Po smrti svého staršího bratra Balduina, který zemřel v roce 1891 ve svých 22 letech bezdětný, se stal Albert druhým v pořadí na belgický trůn. V roce 1905 po smrti svého otce Filipa se stal flanderským hrabětem a zároveň belgickým následníkem trůnu. V roce 1909 po smrti strýce a krále Leopolda se stal králem Belgičanů.
Na počátku první světové války se Německé císařství rozhodlo neuznat mezinárodní smlouvy o neutralitě Belgie a přejít přes ni na Francii. Proti tomu se však Albert ohradil výrokem „Belgie je národ, nikoli silnice,“ který řekl císaři Vilémovi II. a sám se postavil do čela belgické armády. Během německého útoku ztratil velkou část Belgie, ale pomohl spojencům, aby se mohli připravit na německou invazi a zastavit ji na Marně.
Po celé čtyři roky byl účastníkem války. Zprvu se mu v roce 1914 podařilo uhájit Antverpy, později vedl úspěšněji armádu do bitvy o Yser a na konci války dobyl Belgii zpět. Později, když se vrátil do Bruselu, byl vítán lidem jako národní hrdina.
Ve svém soukromém životě se choval velmi pokrokově, sám sebe považoval pouze za obyčejného občana a proto někdy vycházel do ulic. K jeho zálibám patřily různé sportovní disciplíny, jako jízda na koni a horolezectví. S horolezectvím začal až ve svých třiceti letech, ale o to více byl k němu nakloněn.
Po válce zlezl několik náročných útesů ve Švýcarsku a Tyrolsku. Až na domácí půdě, v jeho oblíbených skalách Marche les Dames ho dostihla smrt, když vystupoval k místu La vieux bon Die (Starý dobrý Pán Bůh), kde bylo nalezeno jeho bezvládné tělo. Vzhledem k absenci svědků tragédie se vyrojilo několik teorií o tom, že král Albert byl zavražděn, avšak to se nezdá pravděpodobné.
V týmu jeho osobních kuchařů působil i pozdější osobní kuchař Vlasty Buriana Jaromír Trejbal.
Dne 2. října 1900 si v Mnichově vzal za manželku princeznu Alžbětu Gabrielu Bavorskou (1876–1965).
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský | ||||||||||||
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský | ||||||||||||
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
Leopold I. Belgický | ||||||||||||
Jindřich XXIV. z Reuss-Ebersdorf | ||||||||||||
Augusta Reuss Ebersdorf | ||||||||||||
Karolina Ernestina z Erbach-Schönberg | ||||||||||||
Filip Belgický | ||||||||||||
Ludvík Filip II. Orleánský | ||||||||||||
Ludvík Filip | ||||||||||||
Luisa Marie Adelaida Bourbonská | ||||||||||||
Luisa Marie Orléanská | ||||||||||||
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský | ||||||||||||
Marie Amálie Neapolsko-Sicilská | ||||||||||||
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská | ||||||||||||
Albert I. Belgický | ||||||||||||
Antonín Alois Hohenzollern-Sigmaringen | ||||||||||||
Karel von Hohenzollern-Sigmaringen | ||||||||||||
Amálie Zephyrine ze Salm-Kyrburgu | ||||||||||||
Karel Antonín Hohenzollernský | ||||||||||||
Pierre Murat | ||||||||||||
Marie Antoinette Muratová | ||||||||||||
Louisa d'Astorg | ||||||||||||
Marie Hohenzollernská | ||||||||||||
Karel Ludvík Bádenský | ||||||||||||
Karel Ludvík Fridrich Bádenský | ||||||||||||
Amálie Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Josefína Bádenská | ||||||||||||
Claude de Beauharnais | ||||||||||||
Stéphanie de Beauharnais | ||||||||||||
Claudine Françoise de Lézay-Marnézia | ||||||||||||
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert I of Belgium na anglické Wikipedii.
BUDINSKÝ, Libor. Tragédie slavných. Praha: Knižní klub, 2006. ISBN 80-242-1559-4. S. 5–6.
Předchůdce | Albert I. Belgický | Nástupce |
---|---|---|
Leopold II. | král Belgičanů 1909–1934 |
Leopold III. |