Alois Říha

V moderním světě je Alois Říha stále důležitější. Ať už na osobní, profesní, politické nebo kulturní úrovni, Alois Říha nabyl na důležitosti, kterou nelze přehlédnout. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Alois Říha, od jeho dopadu na náš každodenní život až po jeho vliv na společnost jako celek. Budeme analyzovat výzvy a příležitosti, které Alois Říha představuje, stejně jako možná řešení a strategie, jak je řešit. S multidisciplinárním přístupem se tento článek snaží nabídnout komplexní vizi Alois Říha a její roli v současném světě.

JUDr. Alois Říha
Komisařský vedoucí pro výkon primátorských záležitostí
Ve funkci:
11. července / 26. srpna 1940 – 5. května 1945
PředchůdceOtakar Klapka
NástupceVáclav Vacek
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní souručenství

Narození21. července 1875
Bratčice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. července 1945 (ve věku 69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Profesestátní úředník, právník a politik
CommonsAlois Říha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Říha (21. července 1875 Bratčice1. července 1945 Praha) byl český právník a úředník, za německé okupace jmenovaný primátor Prahy.

Životopis

Narodil se v rolnické rodině, po gymnaziálních studiích v Čáslavi a Rychnově nad Kněžnou studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, titul JUDr. získal roku 1899.

V roce 1903 se oženil, s manželkou měl dvě děti. Rodina bydlela nejprve v Brandýse nad Labem, od roku 1914 pak v Praze.

Kariéra ve státní správě

Pracoval ve státní správě, nejdříve u Českého místodržitelství, následně u okresních hejtmanství v Karlíně, Lanškrouně, a Brandýse nad Labem.

Během první světové války působil opět na pražském místodržitelství, po válce pak jako okresní hejtman v Brandýse nad Labem. V roce 1924 mu byl udělen titul vládní rada, od roku 1928 působil u zemského úřadu v Praze. V roce 1939 byl na vlastní žádost penzionován jako titulární viceprezident zemské správy politické v Čechách.

Pražský primátor

„Komisařským vedoucím pro výkon primátorských záležitostí“ ho v roce 1940 jako nepolitického odborníka jmenoval K. H. Frank po zatčení předchozího primátora Otakara Klapky.

Jeho pozice byla od počátku slabá, chod radnice ovlivňoval v době války německý náměstek primátora, horlivý nacista Josef Pfitzner. Jeho faktický vliv na vedení Prahy byl tedy omezený.

Snažil se bránit germanizačním snahám prosazovaným Pfitznerem, např. odmítl podepsat návrh zavádějící němčinu jako jediný úřední jazyk na magistrátu. Také bránil i pro Prahu nevýhodným nákupům říšských dluhopisů. V srpnu 1942 dokonce měl být pro nedostatek loajality k říši své funkce zbaven, s ohledem na veřejné mínění se tak nestalo.

Primátorem tak zůstal až do pražského povstání v květnu 1945, 5. května pak předal představitelům odboje správu města a odebral se domů. Zemřel zanedlouho, 1. července 1945, na infekčním oddělení Bulovky v Praze.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Potěhy
  2. Dr. Říha zemřel. Práce. 5. červenec 1945, roč. 1, čís. 50, s. 3. Dostupné online .  Archivováno 12. 10. 2016 na Wayback Machine.

Externí odkazy