V dnešní době je Alpenvorland tématem velkého významu v dnešní společnosti. Existuje mnoho aspektů, které se točí kolem Alpenvorland, od jeho dopadu na ekonomiku až po jeho vliv na kulturu a politiku. Od starověku byl Alpenvorland předmětem debat a studií a vytvořil velké množství teorií a přístupů, které se snažily pochopit jeho význam a povahu. V tomto článku se ponoříme do světa Alpenvorland, prozkoumáme jeho různé aspekty a analyzujeme jeho roli v současné společnosti.
Alpenvorland | |
---|---|
Nejvyšší bod | 1254 m n. m. (Salmaser Höhe) |
Nadřazená jednotka | Alpy |
Sousední jednotky | Ostalpen, Schweizer Mittelland, Südwestliche Mittelgebirge, Östliche Mittelgebirge |
Podřazené jednotky | Donau-Iller-Lech-Platte, Unterbayerisches Hügelland und Isar-Inn-Schotterplatten, Südliches Alpenvorland |
Světadíl | Evropa |
Stát | Německo Rakousko Švýcarsko |
Horniny | molasa |
Povodí | Rýn, Dunaj |
Souřadnice | 48° s. š., 12° v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alpenvorland neboli Alpské podhůří je přírodní region v německých spolkových zemích Bádensko-Württembersko a Bavorsko, s alespoň teoretickým přesahem do sousedního Švýcarska a Rakouska. Ve Švýcarsku na něj navazuje Schweizer Mittelland (Švýcarská plošina), v Rakousku se obdobná geomorfologická oblast táhne až k Vídni, kde na ni navazují Vněkarpatské sníženiny. Zatímco český pojem „Alpské podhůří“ lze aplikovat na celý tento pás podél severního okraje Alp, německý přírodní region „Alpenvorland“ je přesně definován pouze na území Německa.
Podle německého členění se Alpenvorland dělí na následující oblasti: