Alveolární aproximanta

V dnešním světě získal Alveolární aproximanta nebývalý význam. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historii, kulturu nebo každodenní život, Alveolární aproximanta se stal tématem neustálého zájmu a debat. V průběhu let se vyvíjela a zanechala nesmazatelnou stopu ve vývoji lidstva. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a aspekty Alveolární aproximanta a analyzujeme jeho důležitost a vliv v různých oblastech. Od jeho původu až po současnou relevanci se ponoříme do podrobné analýzy, abychom lépe porozuměli roli, kterou Alveolární aproximanta hraje v našich životech a ve světě obecně.

Obrázek znaku IPA
Číslo IPA151
Znak IPAɹ
Znak SAMPAr\
zvuk Zvuková ukázka

Alevolární aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V IPA se zapisuje písmenem ɹ, což je vlastně malé r, otočené o 180°. V SAMPA se zapisuje jako r\.

Obvykle se řadí mezi tzv. rhotické (erové) souhlásky.

Charakteristika

  • Způsob artikulace: aproximantní souhláska (aproximanta). Vytváří se přiblížením artikulačních orgánů, které je však menší než u frikativ, takže proudění vzduchu nevytváří tak výrazný šum.
  • Místo artikulace: dásňová souhláska (alveolára). Při artikulaci se jazyk opakovaně dotýká špičkou horního dásňového oblouku.
  • Znělost: Znělá souhláska – při artikulaci hlasivky vibrují.
  • Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
  • Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky (po uvolnění uzávěry).
  • Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

Výskyt

Vyskytuje se např. v některých dialektech nizozemštiny, němčiny, francouzštiny a španělštiny (zde se vyskytuje většinou tam, kde je ve spisovných formách jazyků alveolární vibranta, tj. české r) a rovněž ve většině dialektů angličtiny, ze spisovných jazyků např. ve vietnamštině (např. - vyčistit) či faerštině (róður - kormidlo). V češtině se nevyskytuje.