Anatole Litvak

V dnešním světě zůstává Anatole Litvak tématem velkého zájmu a významu. Ať už mluvíme o vlivu Anatole Litvak na společnost nebo jeho dopadu na globální ekonomiku, je nepopiratelné, že Anatole Litvak vzbuzuje zvědavost a pozornost velkého množství lidí. V průběhu historie byl Anatole Litvak předmětem četných debat a studií, které prokázaly jeho význam v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Anatole Litvak, analyzujeme jeho vývoj v čase a jeho relevanci dnes.

Anatole Litvak
Rodné jménoАнатолий Михайлович Литвак
Narození21. května 1902 nebo 10. května 1902
Kyjev
Úmrtí15. prosince 1974 (ve věku 72 let)
Neuilly-sur-Seine
Povolánífilmový režisér, filmový producent, divadelní herec, filmový herec, scenárista, režisér a umělecký producent
Oceněnílegionář Záslužné legie
National Board of Review Award for Best Film
Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy
ChoťMiriam Hopkins (1937–1939)
Sophie Litvak
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anatole Litvak, původním jménem Michail Anatol Litvak (10. květen 1902, Kyjev15. prosinec 1974, Neuilly-sur-Seine) byl ukrajinsko-americký filmový režisér židovského původu.

Život

Narodil se v ukrajinské židovské rodině v Kyjevě. V Petrohradě vystudoval Státní dramatickou školu. Ve 20. letech odešel z Ruska a pracoval ve Francii a Německu pro filmové společnosti, jako asistent režie, nebo střihač.

Ve 28 letech se prvně postavil za kameru jako hlavní režisér: Roku 1930 natočil v Německu filmový muzikál Dolly macht Karriere. Jeho nejúspěšnějším filmem ve Francii bylo drama Mayerling z roku 1936. Díky němu si ho všimli hollywoodští producenti a dostal nabídku točit v USA. Šanci se chopil a již roku 1937 natočil v Americe svůj první film: The woman I love, drama z první světové války. Další filmy All this, and heaven too (1940) a Blues in the night (1941) byly nominovány na Oscara, byť nikoli za režii. Pak však USA vstoupily do války a Litvak cítil povinnost své nové vlasti splatit dluh – vrhl se na dokumentární film s aktuální tematikou (Battle of Russia z roku 1943 byl nominován na Oscara v kategorii dokumentů). Nakonec narukoval i do americké armády a zúčastnil se vylodění v Normandii, které nafilmoval.

Po válce nejvíce uspěl dramatem Hadí jáma (The Snake Pit) z roku 1948. Film, natočený podle románu Mary Jane Wardové, byl nominován na Oscara i na Zlatého lva v Benátkách. V Benátkách se dočkal nominace i za film The deep blue sea (1955), s Vivien Leighovou v hlavní roli. Ve snímku Anastasia (1946) dal zase velkou příležitost Ingrid Bergmanové, která za výkon v tomto filmu získala Oscara. Bergmanovou Litvak obsadil i do známého filmu Goodbye again (1961).

Občas točil i ve Francii, například snímek Nůž v ráně (Le couteau dans la plaie) z roku 1962, se Sophií Lorenovou. Nakonec se ve Francii usadil a zde také zemřel.

Americké občanství získal roku 1940.

Odkazy

Reference

Externí odkazy