Andrew Wiles
Tento článek se bude zabývat tématem Andrew Wiles, které je dnes velmi důležité. Andrew Wiles je téma, které v posledních letech upoutalo pozornost různých lidí a vyvolalo debaty a kontroverze v různých oblastech. V tomto článku bude do hloubky analyzován význam Andrew Wiles a také jeho důsledky v dnešní společnosti. Budou zkoumány různé aspekty související s Andrew Wiles, od jeho historie a vývoje až po jeho možné dopady v budoucnu. Prostřednictvím této analýzy se snažíme poskytnout globální a kompletní vizi Andrew Wiles, která čtenáři umožní lépe porozumět složitosti a relevanci tohoto tématu dnes.
| Andrew Wiles | |
|---|---|
 Andrew Wiles (2005) | |
| Narození | 11. dubna 1953 (71 let) Cambridge |
| Alma mater | Merton College (1971–1974) Univerzita v Cambridgi (do 1980) King's College School Clare College The Leys School |
| Pracoviště | Univerzita v Cambridgi (1975–1980) Harvardova univerzita (1977–1980) Princetonská univerzita Institut pro pokročilé studium |
| Obor | teorie čísel |
| Ocenění | Whiteheadova cena (1988) společník Královské společnosti (1989) Rolf Schock Prize in Mathematics (1995) Fermatova cena (1995) Maryam Mirzakhani Prize in Mathematics (1996) … více na Wikidatech |
| Rodiče | Maurice Wiles a Paddy Mowll |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Andrew John Wiles (* 11. dubna 1953 Cambridge) je britský matematik žijící v USA, držitel mnoha vědeckých ocenění a člen několika vědeckých společností. Proslavil se zejména svým důkazem Velké Fermatovy věty, získaným roku 1994.
Život a vědecká dráha
Již ve svých deseti letech našel knihu, ve které byla Velká Fermatova věta, usoudil, že její formulace je tak jednoduchá, že i on ji ve svých deseti letech byl schopen pochopit. Od té chvíle věděl, že tento problém neopustí, dokud jej sám nevyřeší.
V Cambridgi získal základní a středoškolské vzdělání. Na Oxfordské univerzitě získal v roce 1974 titul bakaláře, pak v roce 1980 titul Ph.D. Následně se stal profesorem na Princetonské univerzitě, působil ve Francii a pak ve stopách svého otce na Oxfordu.
Kromě důkazu Velké Fermatovy věty, vytvořeného s pomocí Richarda Taylora, získal další důležité výsledky v oblasti teorie čísel. V současnosti je profesorem a vedoucím katedry matematiky na Princetonské univerzitě. Za svůj největší objev byl oceněn celou řadou cen a vyznamenání; v roce 2016 obdržel Abelovu cenu.
O Fermatově problému a jeho řešení vyšla kniha Simona Singha: Fermat's Last Theorem (v češtině Velká Fermatova věta, Academia, 2000).
Odkazy
Reference
- ↑ SINGH, Simon. Velká Fermatova věta : dramatická historie řešení největšího matematického problému. 3. vyd. Praha: Academia, Dokořán, 2007. 286 s. ISBN 9788020014832. OCLC 137331186
Literatura
- WILES, Andrew. Modular elliptic curves and Fermat's Last Theorem. Annals of Mathematics. Roč. 2005, čís. 142, s. 443–551. Dostupné online . ISSN 0003-486X. (anglicky) Archivováno 10. 5. 2011 na Wayback Machine.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrew Wiles na Wikimedia Commons
