Anežka Hrůzová
V dnešním světě získal Anežka Hrůzová velký význam v různých kontextech a má významný dopad na společnost. Od svého vzniku upoutal Anežka Hrůzová pozornost akademiků, odborníků i široké veřejnosti a stal se tématem debat a analýz v různých oblastech. Abychom porozuměli vlivu, který má Anežka Hrůzová na náš každodenní život, je nezbytné prozkoumat jeho různé aspekty a dimenze a také prozkoumat jeho vývoj v průběhu času. Můžeme tak pochopit jeho důležitost a důsledky v naší současné realitě.
| Anežka Hrůzová | |
|---|---|
| Narození | 16. dubna 1879 Věžnička  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 29. března 1899 (ve věku 19 let) Polná Rakousko-Uhersko |
| Příčina úmrtí | vykrvácení |
| Místo pohřbení | Polná |
| Povolání | krejčová |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Anežka Hrůzová (16. dubna 1879 Malá Věžnice – 29. března 1899 Polná) byla česká švadlena, křesťanská panna a oběť vraždy, za kterou byl v nestandardním procesu pravomocně odsouzen Žid Leopold Hilsner. Aféra spojená s pověrou o rituální vraždě a vlnou antisemitismu se nazývá hilsneriáda.
Život
Anežka Hrůzová byla dívka římskokatolického vyznání z vesnice Malá Věžnice nedaleko od Polné. Pracovala v Polné jako švadlena. Ve středu 29. března 1899 odešla jako každý den z práce, vracela se po pěšině do Věžničky okolo lesa Březina, domů však již nedošla. Její tělo bylo nalezeno po třech dnech v sobotu 1. dubna v lese Březina. Vrah ji nejprve uhodil zezadu do hlavy holí a kameny, potom přiškrtil provazem a nakonec jí rozřízl hrdlo ostrým nožem, tělo ukryl do mlází a zmizel. Měla roztrhané oblečení, ale nebyly shledány známky znásilnění – neměla protrženou panenskou blánu. Příčinou smrti bylo vykrvácení. Poblíž místa nalezení těla byly stopy krve. Řada stop ovšem byla zničena davem při objevení.
V den nálezu byla provedena pitva a ve čtvrtek 5. dubna 1899 byla Anežka Hrůzová pohřbena u kostela svaté Barbory v Polné. Místo vraždy a hrob Anežky Hrůzové jsou oblíbeným místem připomínkových akcí antisemitů a neonacistů.
Fotografie spojovaná s Anežkou Hrůzovou ve skutečnosti zobrazuje její sestřenici neznámého jména, což v roce 2019 potvrdili historici. Samotná Hrůzová zřejmě nebyla nikdy vyfotografována.
Film
O tragickém osudu Anežky Hrůzové byl natočen dvoudílný televizní film Zločin v Polné (2016) režiséra Viktora Polesného, roli Anežky v něm hrála Simona Kopecká, Hilsnera hrál Karel Heřmánek mladší.
Galerie
-
Náhrobek Anežky Hrůzové na hřbitově v Polné -
Údajný portrét Anežky Hrůzové, na kterém je ve skutečnosti její sestřenice -
Zápis z knihy zemřelých zveřejněný v digitálním archivu matriky v Moravském zemském archivu v Brně.
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika farnosti Ždírec u Polné 1849–1915, s. 46 (pův. 44)
- ↑ a b Actapublica - Matriky - Moravský zemský archiv Brno . . Dostupné online.
- ↑ Adam Drda: Leopold Hilsner nebyl obětí justičního omylu, ale justiční zvůle.. HlídacíPes.org . 2016-02-21 . Dostupné online.
- ↑ MOC, Petr. Porotní soudnictví. , 2014 . 89 s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta právnická. Vedoucí práce JUDr. et PhDr. Stanislav Balík. s. 46. Dostupné online.
- ↑ Masaryk T. G.: "Význam procesu polenského pro pověru rituelní", Praha 1900, německy Vídeň 1900
- ↑ a b MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-891-4. Kapitola Hilsneriáda a jiné židovské příběhy, s. 147–155.
- ↑ Hilsneriáda (chronologický přehled událostí)
- ↑ Neonacisté hajlovali nad hrobem zavražděné Anežky Hrůzové. iDNES.cz . 2008-01-11 . Dostupné online.
- ↑ Polenská vražda Anežky Hrůzové: falšovala se podobizna, byla na ní její sestřenice. Novinky.cz . Borgis, 2016-02-07 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-20.
- ↑ HORÁK, Jan; CHRIPÁK, Denis. 120 let od soudu za hrůznou vraždu. Co zbylo v Polné z kauzy, jež hýbala společností. Aktuálně.cz . Economia, 2020-10-24 . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anežka Hrůzová na Wikimedia Commons
