Anna Maria van Schurmanová
V dnešním světě je Anna Maria van Schurmanová téma, které upoutalo pozornost lidí na celém světě. Od jeho dopadu na společnost až po jeho důsledky pro každodenní život, Anna Maria van Schurmanová je téma, které nemůžeme ignorovat. Když se ponoříme do tohoto článku, prozkoumáme různé aspekty Anna Maria van Schurmanová a jeho vliv na různé aspekty života. Od jeho počátků až po vývoj v průběhu času se ponoříme do podrobné analýzy, která nám umožní lépe porozumět důležitosti Anna Maria van Schurmanová v dnešním světě. Připojte se k nám na této cestě a objevte vše, co potřebujete vědět o Anna Maria van Schurmanová.
| Anna Maria van Schurmanová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. listopadu 1607 Kolín nad Rýnem |
| Úmrtí | 4. května 1678 (ve věku 70 let) Wiuwert |
| Alma mater | Utrechtská univerzita |
| Povolání | básnířka, spisovatelka, filozofka, teoložka, malířka, tiskařka, rytkyně leptů, brusič, kaligrafka, filoložka, historička, medička, umělkyně a grafička |
| Nábož. vyznání | protestantismus |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anna Maria van Schurmanová (5. listopadu 1607 Kolín nad Rýnem – 4. května 1678 Wieuwerd) byla nizozemská malířka, grafička, básnířka, myslitelka a mystička narozená v Německu. Patřila k nejvzdělanějším ženám své doby, hovořila čtrnácti jazyky, včetně amharštiny, byla první ženou v Nizozemsku studující na univerzitě (v Utrechtu) a velkou zastánkyní a propagátorkou vzdělávání žen. Své názory v této věci shrnula do spisu Dissertatio, de Ingenii Muliebris ad Doctrinam, & meliores Litteras Aptitudine. Korespondovala s řadou významných žen, mj. s českou královnou Alžbětou Stuartovnou nebo švédskou královnou Kristýnou I., přičemž častým námětem byl právě problém vzdělávání žen. Jejím cílem bylo vytvořit korespondenční síť učených žen. Její korespondence vyšla roku 1648 pod názvem Opuscula Hebræa, Græca, Latina, Gallica. Prosaica et Metrica. Stala se prvním známým holandským malířem, který použil pastel v portrétu. V teologii byla reprezentantkou labadismu, mystické větve protestantismu, přímo podporovala i Labadieho sektu a byla její členkou. Své labadistické názory shrnula ve spise Εὐκληρία seu Meliores Partis Electio z roku 1673. K jejím nápadníkům patřil básník Constantijn Huygens, který pro ni napsal deset básní, ona se však zavázala k celibátu, patrně z náboženských důvodů. Její labadismus vedl ke sporu a rozchodu s jejími přáteli, mj. s Huygensem. S labadisty odešla do zahraničí a žila s nimi v komuně, která se snažila napodobit život prvních křesťanů, a kde měli všichni společný majetek.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Maria van Schurmanová na Wikimedia Commons
