Tento článek se bude zabývat tématem Anton Haberler, které vyvolalo velký zájem a debatu v různých kruzích společnosti. Anton Haberler se stal referenčním bodem v současné diskusi a jeho relevance je v současném kontextu nepopiratelná. Prostřednictvím podrobné analýzy budou prozkoumány různé aspekty obklopující Anton Haberler, od jeho historického původu až po jeho dnešní dopad. Bude zkoumán jeho vliv v různých oblastech, stejně jako důsledky, které má pro různé sektory společnosti. Kromě toho budou prezentovány různé pohledy a názory na Anton Haberler s cílem nabídnout ucelenou a obohacující vizi na toto vysoce relevantní téma.
Dr. Anton Haberler | |
---|---|
Anton Haberler | |
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1848 – 1849 | |
Starosta Brna | |
Ve funkci: 11. května 1851 – 30. června 1855 | |
Předchůdce | Johann Ritschel |
Nástupce | Rudolf Ott |
Narození | 7. ledna 1796 Brno Habsburská monarchie |
Úmrtí | 3. listopadu 1873 Brno Rakousko-Uhersko |
Příbuzní | Joseph Haberler (otec) Leopold Haberler (dědeček) |
Ocenění | Řád železné koruny 3. třídy (1854) Čestné občanství města Brna (1855) |
Commons | Anton Haberler |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anton von Haberler (7. ledna 1796 Brno – 3. listopadu 1873 Brno), též počeštěně Antonín Haberler, byl rakouský právník a politik německé národnosti z Moravy, první svobodně zvolený starosta Brna a poslanec Moravského zemského sněmu.
Jeho otcem byl lékař Joseph Haberler (1752–1834), syn brněnského měšťana, soudce a primátora Leopolda Haberlera († 1775). Anton Haberler vystudoval gymnázium a filozofii v Brně. V letech 1813–1816 studoval práva. V září 1816 začal pracovat jako stavovský úředník. Od roku 1829 byl moravsko-slezským zemským radou, v únoru 1836 se stal apelačním radou, v roce 1850 radou vrchního zemského soudu a v únoru 1854 prvním radou nově zřízeného moravsko-slezského vrchního zemského soudu. V roce 1854 mu byl udělen Řád železné koruny a s tím získal i titul rytíře (von Haberler). Byl členem spolku Verein zur Unterstützung der Waisen und Witwen bei Todesfällen der Beamten. Měl titul dvorního rady.
Byl prvním voleným starostou Brna po zavedení obecní samosprávy. Ve funkci působil od 11. května 1851 do 30. června 1855. Zasadil se o výstavbu kanalizační sítě v pozdější Václavské ulici, zbudování mostu přes Svratku v Pisárkách či o zřízení hřbitova v Zábrdovicích.
Zapojil se i do vysoké politiky. Během revolučního roku 1848 byl po zemských volbách 1848 ustanoven jako náhradník za poslance Moravského zemského sněmu Eduarda Ulricha (za kurii městskou, obvod Brno). Eduard Ulrich se totiž ještě během roku 1848 stal i poslancem celoněmeckého Frankfurtského parlamentu.