V tomto článku bude téma Apollo 8 prozkoumáno do hloubky s cílem vyčerpávajícím způsobem analyzovat jeho různé aspekty a nabídnout kompletní vizi jeho důležitosti a dopadu na dnešní společnost. V tomto směru budou řešeny jak historické, tak kulturní aspekty, stejně jako nedávné studie a zjištění související s Apollo 8. Kromě toho budou zkoumány různé pohledy a názory odborníků v této oblasti, aby bylo možné objasnit toto neustále se vyvíjející téma. Doufáme, že tento článek nejenže poskytne cenné informace, ale také podnítí úvahy a debatu o Apollo 8, aby podpořil hlubší a bohatší pochopení tohoto tématu.
Apollo 8 | |
---|---|
Údaje o lodi | |
COSPAR | 1968-118A |
Hmotnost | CSM 28 817 kg LTA 9 026 kg |
Údaje o letu | |
Členů posádky | 3 |
Datum startu | 21. prosince 1968 12:51:00 UTC |
Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko Mys Canaveral, USA |
Vzletová rampa | LC 39A |
Nosná raketa | Saturn V |
Délka letu | 6 d 3.0:42 |
Počet oběhů Měsíce | 10 |
Datum přistání | 27. prosince 1968 15:51:42 UTC 8°6′ s. š., 165°1′ z. d. |
Fotografie posádky | |
Posádka Apolla 8 (zleva: Lovell, Anders a Borman) | |
Navigace | |
Předchozí Apollo 7 Následující Apollo 9 |
Apollo 8 je označení druhého pilotovaného letu programu Apollo. Zapsal se do historie světové kosmonautiky tím, že při něm dne 24. prosince 1968 poprvé lidská posádka opustila oběžnou dráhu Země a vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce. Let byl katalogizován v COSPAR jako 1968-118A, byl 34. lodí s lidskou posádkou vyslanou ze Země.
V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise
V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru
NASA vyslala k Měsíci již druhý pilotovaný let programu Apollo a první takový s využitím rakety Saturn V. Původní program předpokládal postupné plnění následujících kroků:
A – test kompletu velitelský+servisní modul při bezpilotním letu
B – test lunárního modulu při bezpilotním letu
C – pilotovaný let velitelského+servisního modulu na nízké oběžné dráze kolem Země
D – pilotovaný let kompletu velitelský+servisní+lunární modul na nízké oběžné dráze kolem Země. K tomuto testu měly být původně použity dvě rakety Saturn IB, z nichž jedna měla vynést na oběžnou dráhu posádku v kosmické lodi sestávající z velitelského a servisního modulu, zatímco druhá raketa Saturn IB měla vynést lunární modul.
E – pilotovaný let kompletu velitelský+servisní+lunární modul na eliptické oběžné dráze kolem Země s apogeem 7400 km (4600 mil). Celý komplet kosmické lodi Apollo měl být na oběžnou dráhu vynesen raketou Saturn V.
F – pilotovaný let kompletu velitelský+servisní+lunární modul na oběžné dráze kolem Měsíce
G – přistání člověka na Měsíci.
Startu Apolla 8 předcházel let Apolla 7, kterým byl naplněn cíl kroku C. Logicky tedy měly následovat kroky D, E, F a G. Proč byl tedy po splnění kroku C naplánován pro Apollo 8 let, který měl za úkol splnit podstatnou část (s výjimkou použití lunárního modulu) úkolů naplánovaných pro krok F?
Odpověď musíme hledat v politických souvislostech té doby. Kosmonautika se stala součástí politického soupeření USA a SSSR. Sovětská kosmonautika dosud držela většinu prvenství. V průběhu roku 1968 poskytla CIA agentuře NASA informaci o tom, že se na sovětském kosmodromu Bajkonur připravuje ke startu velká raketa. Jednalo se o přípravu bezpilotního letu kosmické lodi Sojuz 7K-L1 s označením Zond 5. Při tomto letu pak 18. září 1968 kosmická loď Sojuz 7K-L1 bez lidské posádky skutečně uskutečnila oblet Měsíce, k němuž se přiblížila na nejmenší vzdálenost 1950 km, a 21. září 1968 přistála v Indickém oceánu. Odborníci NASA se obávali, že jsou Rusové tak daleko, že by mohli dosáhnout dalšího prvenství v dobývání vesmíru uskutečněním obletu Měsíce s lidskou posádkou. NASA proto během pouhých čtyř měsíců přeplánovala další průběh programu Apollo takto: