Arménská katolická církev

V tomto článku prozkoumáme téma Arménská katolická církev z různých pohledů. Ponoříme se do jeho historie, analyzujeme jeho dopad na současnou společnost a probereme možné budoucí důsledky. Arménská katolická církev zaujal akademiky, odborníky i nadšence, vyvolává vášnivé debaty a vytváří široké spektrum názorů. Na těchto stránkách se ponoříme do vyčerpávající analýzy, která se snaží osvětlit nejdůležitější aspekty Arménská katolická církev s cílem poskytnout čtenáři úplnou a obohacující vizi tohoto fascinujícího tématu.

Arménská katolická církev (arménsky Հայ Կաթողիկե Եկեղեցի) je katolická církev s arménským ritem, která je ve společenství s Římskokatolickou církví.

Historie

Arménská katolická církev se v Arménském království utvořila v roce 1198 a v roce 1375 byla nenásilně sloučena s římskokatolickou církví. Církevní unie byla obnovena v roce 1439 na Basilejském koncilu (týkala se jen části arménské církve).

Za vlády papeže Pia IV. a patriarchy Michaela I. byly vztahy mezi oběma církvemi upevněny. (S Arménskou apoštolskou církví si katolické církve pod supremací Říma pořád vzájemně uznávají svěcení duchovenstva). V roce 1563 obdrželi Arméni v Římě kostel Santa Maria Egiziana. V roce 1713 jmenoval papež Klement XI. arcibiskupa Krikora z řecké Edessy arménským světícím biskupem v Římě. Tato hodnost se udržela až do poloviny 20. století. První patriarcha Abraham Bedros I. Ardzivian byl potvrzen v r. 1742.

V dnešní Arménii vznikla vlastní Arménská katolická církev až v 19. století kvůli vlivu Osmanské říše, která církev neuznávala.

Současnost

Počet věřících neustále stoupá. V roce 2010 měla 593 460 věřících v 17 diecézích nebo ordinariátech. V roce 2015 už 736 950 , 2016 736 130 a 2017 757 720 věřících. V roce 2017 měla 17 biskupů, ve 100 farnostech působilo 46 diecézních a 39 řeholních kněží (85 celkem), 56 řeholníků, 66 řeholnic a 11 stálých jáhnů. V seminářích studovalo 15 seminaristů. Hlavou církve je od 23. září 2021 patriarcha Raphaël Bedros Minassian. Sídlí v klášteře Bzommar v Libanonu.

Katoličtí Arméni žijí především ve státech Blízkého východu, ale i v Severní Americe je velká arménská diaspora, která tvoří vlastní eparchii. V roce 1991 byl založen ordinariát pro katolické Armény se sídlem v Gjumri (Arménie), který byl později rozšířen i na Gruzii a východní Evropu.

Klášter Bzommar v Libanonu

V roce 1710 vznikla archieparchie v Aleppu (Halabu) v Sýrii, 1850 eparchie (diecéze) v Isfahánu v Íránu, 1885 eparchie v Káhiře v Egyptě, 1925 ordinariát v Řecku, 1928 archieparchie v Istanbulu v Turecku, 1929 arcibiskupství (archieparchie) v Bejrútu v Libanonu, 1954 archieparchie v Bagdádu v Iráku, 1960 Eparchie Sv. Kříže v Paříži ve Francii, 1989 eparchie San Gregorio de Nareg v Buenos Aires v Brazílii a 1981 Apoštolský exarchát Latinské Ameriky a Mexika.

Kláštery Arménské katolické církve se nacházejí v Benátkách a ve Vídni. (Viz www.cnewa.org) . září

Církevní organizace

Církevní provincie dle Arménského kilikijského patriarchátu

Archieparchie

Eparchie

Apoštolské exarcháty

Ordinariáty

Liturgie

Liturgie arménské katolické církve představuje arménský ritus. Liturgickou řečí je arménština. Po Druhém vatikánském koncilu (1962–1965) proběhla liturgická reforma s cílem odstranit odlišnosti v Arménské katolické církvi vůči mateřské církvi (Arménské apoštolské církvi).

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Armenisch-Katholische Kirche na německé Wikipedii.

Externí odkazy