Téma Arnhem je tématem, které vyvolává debatu a zájem již dlouhou dobu. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl Arnhem předmětem studia, analýzy a diskuse v různých oblastech znalostí. S vývojem společnosti a technologickým pokrokem nabyla role Arnhem nové dimenze a získala různé významy. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Arnhem a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Od jeho vlivu na populární kulturu až po jeho význam ve vědecké oblasti zůstává Arnhem zajímavým tématem, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky.
Arnhem | |
---|---|
Pohled na část města | |
Poloha | |
Souřadnice | 51°59′ s. š., 5°55′ v. d. |
Stát | Nizozemsko |
Provincie | Gelderland |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 101,5 km² |
Počet obyvatel | 164 096 (2022) |
Hustota zalidnění | 1 616,2 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Ahmed Marcouch (od 2017) |
Vznik | 1233 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 026 |
PSČ | 6800–6846 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arnhem (německy a často i česky Arnheim ) je hlavním městem nizozemské provincie Gelderland. Leží na Nederrijnu, severním rameni řeky Rýn. Do historie se zapsalo jako dějiště operace Market Garden. Dopravně je unikátní svým trolejbusovým systémem.
První písemné zmínky o Arnhemu pocházejí z roku 893, název získalo podle hojně se vyskytujících orlů. Městská práva sídlo obdrželo v roce 1233. Na konci 16. století se město přidalo k Utrechtské unii a následně se stalo součástí Republiky spojených nizozemských provincií. V letech 1672–74 a 1795–1813 byl Arnhem okupován francouzskými jednotkami.
Začátkem 19. století bylo zbouráno opevnění, čímž byl umožněn územní rozvoj města.
Město bylo významně poškozeno za druhé světové války, kdy se v něm a jeho okolí odehrávala během září 1944 bitva o Arnhem, část operace Market Garden. Britská 1. výsadková divize, později podpořená 1. polskou parašutistickou brigádou, měla za úkol zmocnit se tří mostů a udržet je do příjezdů spojeneckých jednotek od jihu. Klíčovým se stal silniční most v Arnhemu, jehož severní konec obsadili vojáci vedení Johnem Frostem, pozemní spojenecké jednotky však nedorazily podle plánu a most nebylo možno proti dobře vyzbrojeným německým pancéřovým divizím udržet. Pro polské parašutisty to byl kotel smrti, jatka.
K druhé bitvě o Arnhem došlo v dubnu 1945, kdy byl osvobozen kanadskými jednotkami.
V roce 1980 se v Arnhemu konaly Letní paralympijské hry.
Město má v současnosti 146 095 obyvatel (k 1. květnu 2009), dva roky předtím čítalo 142 634 obyvatel (k 1. lednu 2007).
Ve středu města se nachází kostel sv. Eusebia (Groote Kerk), vystavěný v letech 1452–1560. Jeho věž, značně poškozená za druhé světové války, byla po rekonstrukci znovu otevřena roku 1964.
V parku na severním předměstí je umístěn skanzen nazvaný Muzeum národního dědictví (Nederlands Openluchtmuseum), který zahrnuje obytné domy, hospodářská stavení a továrny z různých částí Nizozemí.
Místní zoologická zahrada je jednou z nejnavštěvovanějších v zemi.
Muzeum věnované operaci Market Garden (Airborne Museum) je zřízeno v budově hotelu Hartenstein na západním předměstí Oosterbeek. Na vojenském hřbitově na témže předměstí jsou pohřbeny oběti tehdejších bojů. Další památník věnovaný bitvě o Arnhem byl vybudován přímo u mostu, který byl na počest velitele jednotky, která ho hájila, přejmenován na Most Johna Frosta.
Hlavní železniční nádraží slouží jak pro vnitrostátní (přímé spojení s Utrechtem a Nijmegenem, tak pro mezinárodní dopravu (spojení do německého Düsseldorfu a dále na východ). Kromě toho se zde nacházejí tři další stanice.
Trolejbusový systém dopravy v Arnhemu, který je provozován od roku 1949, je v rámci Nizozemska unikátem.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arnhem na anglické Wikipedii.