V dnešním světě je Art deco téma velkého významu a zájmu společnosti. Od svých dopadů na každodenní životy lidí až po svůj vliv na ekonomiku a politiku, Art deco rozpoutal celosvětovou debatu o svých důsledcích a možných řešeních. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Art deco, analyzujeme jeho původ, vývoj a budoucí vyhlídky. Od svého dopadu na duševní zdraví až po svou roli v současné společnosti se Art deco stal nevyhnutelně přítomným tématem v našich životech a vyvolává úvahy a diskuse, které se snaží pochopit jeho rozsah a důsledky. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se tento článek snaží osvětlit Art deco a nabídnout panoramatický pohled, který nám umožní pochopit jeho důležitost v současném kontextu.
Art deco je univerzální dekorativní styl, který se rozšířil především v Evropě a v USA ve 20. a 30. letech dvacátého století v průmyslu a řemesle. Nese rysy mnoha směrů, především kubismu, futurismu a secese.
Vznik tohoto stylu sahá do začátku 20. století, kdy byla ve Francii značně rozšířena secese – se svými jednoduchými liniemi a křiklavou barevností. Vedle secese se začaly v architektuře prosazovat modernistické tendence a v umění nové moderní styly – především kubismus.
Tyto trendy a jisté „šílení“ společnosti vším moderním (což bylo do určité míry ovlivněno novými vynálezy a rozvojem průmyslu) se skloubily v novém stylu, jež se poprvé prezentoval v roce 1925 v Paříži, ve které se konala v témže roce výstava dekorativního umění (Exposition Internationale des Arts Décoratifs et industriels Modernes). Na této výstavě byly vystavovány užité předměty ovlivněny modernismem.
Třebaže byl nový styl art deco ve svém počátku v jistém smyslu styl luxusní a určený především pro bohaté lidi, získal si ohromnou oblibu v široké veřejnosti. Jeho typické rysy tak byly reprodukovány v masovém měřítku a v mnoha oborech.
Hlavní oblasti, ve kterých se styl art deco prosadil:
Předměty určené ke každodenní činnosti se vyznačovaly vysokým leskem, zjednodušenými liniemi a čistými barvami. Na výrobu takových předmětů jako jsou pudřenky, zrcátka, náramkové hodinky či osvětlovací tělesa se začaly hojně používat materiály jako: sklo, keramika, moderní bakelit nebo leštěný chrom.
Plakáty a obaly knih se vyznačovaly silnými konturami, jasnými barvami a výraznými písmeny. Dobrým příkladem je úvodní sekvence ve filmech studia Universal Pictures – otáčející se planeta a zářící sluneční soustava s nápisem universal, jež se používá dodnes.
Na obrazech vynikaly výrazné barvy a tonální kontrasty, simulující ve své době oblíbené lesklé materiály. Klíčovou představitelkou malby ve stylu art deco je Tamara de Lempicka.
Art deco výrazně ovlivnil design rodícího se automobilismu. Typické jsou tvarově jednoduché automobily proudnicového tvaru s luxusním interiérem (pohodlná sedačka nebo dřevěné obklady interiéru).
Nejlepším reprezentantem tohoto stylu v architektuře je slavná budova Chrysler Building v centru New Yorku; na této stavbě jsou patrné hlavní rysy: pevně daná linie (na rozdíl od „křivolaké“ secese) a dekorativní interiér. Českým představitelem stylu art deco je hotel Alcron postavený v roce 1932 Aloisem Kroftou.
Art deco nebyl jednotný styl, ale soubor různých a někdy protichůdných stylů. V architektuře byl art deco nástupcem secese a reakcí na ni, stylem, který v Evropě vzkvétal v letech 1895 až 1900 a koexistoval s výtvarným a neoklasicistním stylem, které dominovaly evropské a americké architektuře. V roce 1905 Eugène Grasset napsal a publikoval Metodu kompozičního designu "Prvky přímek", v níž systematicky zkoumal dekorativní aspekty geometrických prvků, tvarů, motivů a jejich variací v kontrastu (a jako odklon od) zvlněného secesního stylu Hectora Guimarda, tak populárního v Paříži o několik let dříve.
Art Deco si vypůjčilo a využilo mnoho různých stylů v dekoraci. Patřilo k nim i postmoderní umění z celého světa, které je k vidění v Muzeu Louvre, Muzeu člověka a Národním muzeu afrického a oceánského umění. Zájem o archeologii byl populární také díky vykopávkám v Pompejích, Troji a hrobce faraona z 18. dynastie – Tutanchamona. Umělci a designéři kombinovali motivy ze starověkého Egypta, Afriky, Mezopotámie, Řecka, Říma, Asie, Mezoameriky a Oceánie s prvky doby strojové.
Mezi další vypůjčené styly patřily futurismus, orfismus, funkcionalismus a modernismus obecně. Kubismus odhaluje svůj dekorativní potenciál v estetice art deco, když je přenesen z plátna na textilní materiál nebo tapetu. Sonya Delaunay prezentuje své návrhy oděvů v abstraktním a geometrickém stylu, "jako živé obrazy nebo sochy živých forem".