August Wieser
V tomto článku podrobně prozkoumáme August Wieser, téma, které je v posledních letech stále důležitější. August Wieser je téma, které vzbuzuje zájem a debatu v různých oblastech společnosti, od politiky po populární kulturu. V celém článku budeme zkoumat mnoho aspektů August Wieser, analyzovat jeho dopad na každodenní životy lidí a jeho význam v globálním obrazu. Kromě toho se ponoříme do jeho historie, vývoje a možného budoucího vývoje, abychom mohli nabídnout kompletní a aktualizovanou vizi August Wieser. Tento článek si klade za cíl osvětlit téma, které nadále přitahuje pozornost jednotlivců s různými profily a zájmy, od jeho počátků až po budoucí důsledky.
| JUDr. August Wieser | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1894 – ??? | |
| Starosta města Brna | |
| Ve funkci: 5. srpna 1894 – 27. března 1916 | |
| Předchůdce | Gustav Winterholler |
| Nástupce | Ferdinand Schnitzler |
| Člen obecního výboru města (Zastupitel města) Brna | |
| Ve funkci: 1892 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Německá pokroková strana |
| Narození | 17. května 1847 Brno  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 27. března 1916 (ve věku 68 let) Brno  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | advokát a politik |
| Ocenění | Řád Františka Josefa Čestné občanství města Brna |
| Commons | August Wieser |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
August Wieser rytíř z Mährenheimu (17. května 1847 Brno – 27. března 1916 Brno) byl moravský liberální politik, poslanec zemského sněmu a dlouholetý brněnský starosta (1894–1916).
Mládí a studium
Narodil se v rodině Josefa Wiesera, sekretáře moravských stavů a později císařského rady povýšeného v roce 1877 do rytířského stavu, a jeho ženy Marie Sturmové, neteře poslance Eduarda Sturma a praneteře brněnského starosty Rudolfa Otta. Strýcem Augusta Wiesera byl teolog a rektor olomoucké univerzity Franz Christian Wieser. Vystudoval brněnské gymnázium a práva na univerzitě ve Vídni. V roce 1875 se stal advokátem.
Poprvé se oženil v roce 1871 s Idou Leitnerovou, která zemřela roku 1907. Po její smrti se v roce 1908 podruhé oženil s vdovou Justýnou Rosolovou, rozenou Bumbalovou.
Politická činnost
Od roku 1882 byl členem obecního výboru města Brna, roce 1894 byl zvolen brněnským starostou. Politicky se řadil k německým liberálům, i když od konce 90. let nepatřil k jejich vedoucímu křídlu.
Během jeho vedení města Brna byl vybudován vodovod z Březové nad Svitavou, elektrifikována brněnská tramvaj, vznikla městská plynárna (1896), elektrárna (1897) a spalovna odpadu (1905). V letech 1896–1916 proběhla převážná část asanace historického centra Brna. Zasloužil se o zřízení Městského muzea a angažoval se i v Uměleckoprůmyslovém muzeu. V hospodářské politice zastával národnostně smířlivá stanoviska, byl však odpůrce zřízení české univerzity v Brně. Působil ve vedení řady spolků a Zemské hypoteční banky.
Od roku 1894 byl také poslancem moravského zemského sněmu.
Stal se čestným občanem Brna, roku 1904 obdržel řád Františka Josefa. V letech 1903–1922 po něm byla pojmenována dnešní Dvořákova ulice v centru Brna, v letech 1922–1946 současná Helceletova ulice ve Stránicích (zpočátku její část, od roku 1942 celá).
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ Heinrich von Kadich; Conrad Blažek. Der mährische Adel. Nürnberg: Bauer & Raspe, 1899. Dostupné online. Kapitola Wieser von Mährenheim, s. 252–253. (ger)
- ↑ http://data.onb.ac.at/nlv_lex/perslex/W/Wieser_Franz_Christian.htm
- ↑ Matrika 16894, sn. 137 . MZA . Dostupné online.
- ↑ Matrika 16897, sn. 16 . MZA . Dostupné online.
Literatura
- FASORA, Lukáš. Wieser z Mährenheimu, August. In: MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 793–794.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu August Wieser na Wikimedia Commons - August Wieser v Encyklopedii dějin města Brna
