Bagdádská dráha
Téma Bagdádská dráha je v dnešní společnosti široce diskutované a je předmětem mnoha výzkumů a debat. Již mnoho let je Bagdádská dráha pro mnohé zdrojem inspirace a zamyšlení a jeho význam se postupem času nezmenšil. V tomto článku se budeme zabývat různými aspekty souvisejícími s Bagdádská dráha, prozkoumáme jeho dopad na každodenní život, jeho význam v akademické sféře a jeho vliv na populární kulturu. Na těchto stránkách budeme analyzovat různé pohledy a názory na Bagdádská dráha s cílem osvětlit toto téma a podpořit jeho lepší pochopení.
| Bagdádská dráha | |
|---|---|
| |
| Stát |  Turecko,  Sýrie a  Irák
|
| Provozovatel dráhy | Bagdádská dráha |
| Technické informace | |
| Délka | 1 597 km |
| Rozchod koleje | rozchod 1435 mm |
| Externí odkazy | |
 multimediální obsah na Commons
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bagdádská dráha (německy Bagdadbahn, francouzsky Chemin de Fer Impérial Ottoman de Bagdad, CIOB) je železnice vedoucí z tureckého města Konya přes Adanu, Aleppo a Mosul do Bagdádu, dlouhá 1597 kilometrů. Její stavba započala v roce 1903 a byla financována německým kapitálem. Měla navázat na již existující trať Berlín-Vídeň-Istanbul-Konya a s plánovaným propojením do Basry měla zajistit císařskému Německu přístup k Perskému zálivu s jeho ropným bohatstvím a usnadnit výměnu zboží mezi Německem a jeho koloniemi. Hlavním dodavatelem stavby byla frankfurtská firma Philipp Holzmann.
Území okolo plánované železnice tehdy ovládala Osmanská říše, která byla německým spojencem. Stavba vyvolala velkou nespokojenost v Anglii a Rusku (Rusové v roce 1911 podepsali smlouvu, podle níž nebudou klást stavbě překážky, pokud Německo uzná ruské zájmy v Persii). Americký orientalista Morris Jastrow prohlásil, že „Angličané vnímali německou přítomnost v Perském zálivu jako dvaačtyřiceticentimetrové dělo namířené na Indii“. Potřeba Němců zajistit si úsek dráhy do Bagdádu procházející územím Srbska byla jednou z hlavních příčin války.
Na začátku první světové války nicméně stavba trati procházející náročným horským terénem ještě nebyla ani z poloviny hotová. Po německé porážce přešla stavební koncese na vítězné mocnosti, Sýrie připadla Francouzům a v Iráku bylo vytvořeno nezávislé království pod britskou ochranou. Od roku 1930 fungovala pravidelná doprava z Istanbulu do Nusaybinu (rychlík Taurus Express), prodloužena do Bagdádu byla až v červenci 1940. V roce 1964 bylo dokončeno spojení do Basry. Napjatá situace v regionu však způsobuje, že trať je využívána jen zřídka spoji místního významu. V roce 2010 začal jezdit vlak z Mosulu do Gaziantepu, ale provoz neměl dlouhého trvání.
Celá Bagdádská dráha má standardní rozchod koleje 1435 mm.
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. society.polbu.ru . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-02.
- ↑ http://www.globalsecurity.org/military/world/europe/de-berlin-baghdad-3.htm
- ↑ Archivovaná kopie. www.vorkriegsgeschichte.de . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-03.
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/z-bagdadu-vyrazil-po-trech-desitkach-let-prvni-vlak-do-turecka-p6i-/zahranicni.aspx?c=A100216_175218_zahranicni_ash
Literatura
- Jiří Čermák: Němci v přední Asii : Dráha bagdadská v mezinár. politice, Josef Pelcl, Praha 1911
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bagdádská dráha na Wikimedia Commons - http://www.trainsofturkey.com/w/pmwiki.php/History/CIOB
- https://www.mtholyoke.edu/acad/intrel/boshtml/bos139.htm Archivováno 22. 7. 2014 na Wayback Machine.
- http://encyklopedie.vseved.cz/bagd%C3%A1dsk%C3%A1+dr%C3%A1ha
