V tomto článku prozkoumáme dopad Bajbars na moderní společnost. Od svého vzniku až po svůj vývoj v posledních letech hraje Bajbars zásadní roli v různých aspektech každodenního života. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme, jak Bajbars ovlivnil způsob, jakým lidé komunikují, pracují a hrají si. Kromě toho prozkoumáme možné budoucí důsledky Bajbars a jak by to mohlo dále formovat naši společnost v nadcházejících letech.
| Bajbars | |
|---|---|
| Narození | 19. července 1223 není známo nebo Cumania |
| Úmrtí | 1. července 1277 (ve věku 53 let) Damašek |
| Pohřben | Al-Zahiriyah Library |
| Potomci | Al-Said Barakah a Solamish |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bajbars (arabsky: الملك الظاهر ركن الدين بيبرس البندقداري, al-Malik az-Záhir Ruknuddín Bajbars al-Bundukdari), přezdívaný Abu l-Futuh (arabsky: أبو الفتوح; žil 1223 – 1. července 1277, Damašek), byl mamlúcký sultán Egypta. Byl jedním z velitelů sil, které zasadily zdrcující porážku sedmé křížové výpravě francouzského krále Ludvíka IX., a vedl předvoj egyptské armády v bitvě u Ajn Džálút v roce 1260,[1] která znamenala první podstatnou porážku mongolské armády, a která je považována za historicky přelomovou.[2] Jeho vláda značí počátek období mamlúcké dominance ve východním Středomoří a jedním z jeho počinů bylo zkvalitnění vojenského systému. Bajbarsovi se podařilo připravit cestu ke konci křižácké přítomnosti v Sýrii a sjednotit Egypt a Sýrii do jednoho mocného státu, který byl schopný odrazit hrozby jak křižáků, tak Mongolů. Jako sultánovi se mu kombinací diplomacie a vojenských akcí podařilo rozšířit území mamlúcké říše.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baibars na anglické Wikipedii.