Bajka

V dnešní době je Bajka tématem, které v dnešní společnosti nabylo velkého významu. Postupem času si Bajka získal pozornost profesionálů, odborníků a občanů obecně a vyvolal debatu o jeho důsledcích a dopadu v různých oblastech každodenního života. Od vědecké až po kulturní oblast se Bajka dokázal etablovat jako základní článek v diskusi a analýze různých jevů a problémů. To je důvod, proč je nezbytné prohloubit studium a porozumění Bajka, abyste získali úplnější a obohacující znalosti o tomto tématu. V tomto článku důkladně prozkoumáme různé perspektivy a dimenze Bajka a nabídneme komplexní vizi, která nám umožní pochopit jeho důležitost a dopad na dnešní společnost.

O obci na Slovensku pojednává článek Bajka (okres Levice).

Bajka je literární žánr drobné epiky, který vznikl ve starověku. Za jejího zakladatele bývá považován řecký otrok Ezop, jehož existence však dosud nebyla historicky prokázána.

Kočka ovládá hloupé husy, nástěnná malba, Egypt kolem 1120 př. n. l.
Venkovan a vůl, Václav Hollar podle Ezopa

Bajka je krátké alegorické vyprávění s didaktickým charakterem. Její příběh směřuje k poučení s obecnou platností. Poučení může být buď v textu přímo obsaženo, nebo z něho vyplývat. V evropské bajkařské tradici jsou typické postavy zvířat zastupujících určité lidské vlastnosti, jež se pro ně následně stávají typické (např. liška je chytrá, až vychytralá, osel hloupý, vrána důmyslná, kočka požitkářská, lev spravedlivý vládce, medvěd těžkopádný dobrák, páv marnivý atp.). Kromě toho se zvířatům přisuzují standardizované role (ovce, případně jehně nebo kůzle vystupuje v roli oběti, vlk zase jako škůdce). Etologicky vzato zvířata nemusejí být nositeli těchto vlastností, lidé jim je však připisují na základě zjevu nebo chybného, avšak kanonizovaného pozorování (zejm. poznatky antických přírodovědců, např. v bajkách G. E. Lessinga). Tyto vlastnosti jsou pak u daného zvířete zesíleny do podoby, kdy se stává jejich ztělesněním a archetypem.

Cílem bajky je kritizovat konkrétní společenské nešvary, působit na lidi a vychovávat je k odstranění těchto nešvarů. Nejčastěji se tak děje humornou formou, pomocí ironie a satiry. Jejich smyslem bývá dovést člověka a potažmo lidskou společnost k zamyšlení; ojedinělé jsou bajky s náboženským obsahem, např. v judaismu vrcholného středověku (Berechja ben Natronaj ha-Nakdan) i současnosti, jejichž obsahem jsou duchovní aspekty poučení.

Historie

Nejstarší bajky a jejich ilustrace pocházejí ze starověkého Egypta, Indie a Řecka. Vycházejí z mytologie, bájí a ság. Bajky byly původně určeny převážně dospělým posluchačům a čtenářům, jejich obrazové ekvivalenty a ilustrace ovšem odedávna sloužily také jako vzdělávací pomůcky pro děti. V období osvícenství od 2. poloviny 18. století začaly být stále populárnější, během 19. a 20. století se bajky začaly stále více posouvat do dětské literatury a divadla. Často bývají zařazeny do souborů pohádek.

Geografické rozšíření

Bajky se v různém rozsahu a míře vyskytují téměř u všech národů světa. Byly zaznamenány na všech kontinentech, u Indiánů jihoamerických (např. bajky kmene Tupí o želvě) a severoamerických (např. čerokíjské bajky o králíkovi a jelenovi), afrických domorodců (např. bajky o promyce ichneumon, která v nich vystupuje obdobně jako evropská liška). Mají některé rysy a živočichy společné, ačkoliv lze vyloučit vzájemný vliv.

Nejznámější představitelé

Čeští představitelé

Odkazy

Reference

  1. ↑ VLAŠÍN, Štěpán. Slovník literární teorie. 2. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1984. 468 s. Dostupné online. S. 39. 
  2. ↑ HARTL, David. Sedm bajek židovských. 1. vyd. Praha: Carter, 2021. 152 s. ISBN 978-80-11-00051-6. 
  3. ↑ FILIPSKÝ, Jan. Kratochvilné příběhy ze staré Indie. PLAV . . Roč. 2007, čís. 6. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-26. 

Související články

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot