Balmoral

V dnešním světě se Balmoral stalo tématem velkého významu a zájmu mnoha lidí. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost podnítil Balmoral zvědavost a debaty v různých oblastech. V průběhu historie hrál Balmoral zásadní roli v různých kulturách a postupem času se vyvíjel a přizpůsoboval se potřebám a požadavkům každé doby. V tomto článku prozkoumáme původ, vliv a dopad Balmoral, stejně jako jeho význam dnes a jeho projekci do budoucna.

Zámek Balmoral
Základní informace
SlohSkotský baronský styl
ArchitektiWilliam Smith a John Smith
Výstavba1390
Poloha
AdresaBallater AB35 5TB, Aberdeenshire, Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Souřadnice
Map
Další informace
Kód památkyLB51460
WebOficiální web a Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Balmoral IPA je velký zámek nacházející se v oblasti skotského Aberdeenshire, známý také jako Royal Deeside.

Majetek zakoupil manžel královny Viktorie princ Albert a dodnes slouží jako letní královský byt britské královské rodiny; pravidelně v něm pobývala královna Alžběta II. se svým manželem vévodou z Edinburghu; královna zde 8. září 2022 i zemřela.

Historie

Balmoral si jako své domovské sídlo vybudoval sir William Drummond v roce 1390. Již dříve však toto místo spadalo do majetku krále Roberta II., který zde měl zřízen malý lovecký zámeček a lovecký revír. Po siru Drummondovi bylo sídlo v 15. století prodáno Alexanderovi Gordonovi, synovi 2. hraběte z Huntly. Majetek zůstal v držení jeho rodiny až do roku 1662, kdy hrad zakoupil Farquarson z Inverey. Jeho rodina pak obdržela titul „hrabě z Balmoralu“ a ten jim zůstal až do dalšího prodeje tohoto majetku v roce 1798 druhému hraběti John Duffovi z Fifea.

V roce 1822, v době korunovace krále Jiřího IV., se pak toto panství stalo součástí korunovačních slavností. Roku 1830 přešel hrad do dlouhodobého pronájmu sira Roberta Gordona (zemřel v roce 1847), léta 1848 byl majetek pronajat a posléze i v roce 1852 odprodán manželkou vévody z Fifea princi Albertovi, manželovi královny Viktorie za 32 000 liber. Majetek, kromě samotného areálu zámku, zahrnuje také více než 20 000 hektarů (200 km²) okolních pozemků, které jsou lesnicky a zemědělsky obhospodařovány, kromě jiného slouží i pro chov poníků.

V letech 18531856 pak zde probíhala přestavba a rozšíření někdejšího hradu na reprezentativní letní královské sídlo, základní kámen k této přestavbě je dodnes veřejně přístupný; byl položen dne 28. září 1853. Zámek s pozemky se od té doby nachází v majetku britských králů. Je to ale panovníkův soukromý majetek, nikoliv majetek koruny. V době, kdy abdikoval král Eduard VIII., patřil zámek do jeho soukromého majetku a jeho následovník král Jiří VI. byl donucen zámek od svého bratra zpětně odkoupit.

Královská rezidence

Balmoral je dnes znám především jako královská rezidence. Každý rok alespoň v létě zde pobývala britská královna Alžběta II. s manželem, královna zde také 8. září 2022 zemřela.

Zámek Balmoral slouží, mimo jiné, také jako neoficiální válečný úkryt pro britskou královskou rodinu zejména z toho důvodu, že zámek ve Windsoru se nachází poblíž mezinárodního letiště Londýn Heathrow.

Existují i spekulace o tom, zda zámek neslouží britské královské rodině jako protiatomový kryt.

Zámek a panství Balmoral jsou soukromým vlastnictvím královské rodiny a nepatří do majetku Koruny. Veřejnosti je přístupná zahrada a taneční sál. Části, které obývají členové královské rodiny, jsou pro veřejnost uzavřeny.

Zajímavosti

  • Exteriér zámku, z interiérů taneční sál a dále park jsou přístupné i pro veřejnost, ročně je navštíví více než 80 000 návštěvníků.
  • Narodila se zde také královna Viktorie Evženie Španělská, vnučka královny Viktorie.
  • Královna Alžběta II. zde pobývala v době, kdy tragicky zahynula princezna Diana.

Odkazy

Reference

  1. nek. Alžběta II. naposledy opustila Balmoral. Fotografie Hannah McKa; Ze zahraničí. Právo. Praha: Borgis, 12. září 2022, roč. 32, čís. 213, s. 10. . ISSN 1211-2119.
  2. a b BERÁNEK, Jaroslav. Balmoral, zámek dvou královen. Země světa. 8.2.2023, roč. 22, čís. 2, s. 50–53. Dostupné online. 

Externí odkazy