Bazilika svatého Štěpána
Téma Bazilika svatého Štěpána je tématem, které v posledních letech vyvolalo velký zájem. S rostoucí pozorností, která je mu věnována v médiích a ve společnosti obecně, je zřejmé, že Bazilika svatého Štěpána hraje důležitou roli v našem každodenním životě. Význam Bazilika svatého Štěpána byl navíc celosvětově uznáván a jeho dopad se rozšiřuje na širokou škálu oborů a disciplín. V tomto článku podrobně prozkoumáme, čím je Bazilika svatého Štěpána tak relevantní a významný, prozkoumáme jeho vliv na různé aspekty našich životů a poskytneme hloubkový náhled na toto téma.
| Bazilika svatého Štěpána (Szent István-bazilika) | |
|---|---|
 Hlavní portál | |
| Místo | |
| Stát |  Maďarsko |
| Obec | Budapešť - Lipótváros |
| Souřadnice | 47°30′3″ s. š., 19°3′14″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | Budapešť-Lipótváros, Maďarsko |
| Diecéze | Budapešť |
| Status | bazilika |
| Zasvěcení | Štěpán I. Uherský |
| Datum posvěcení | 1905 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | József Hild, Miklós Ybl, József Kauser |
| Stavební sloh | neoklasicismus |
| Výstavba | 1847-1905 |
| Specifikace | |
| Kapacita | 8 500 |
| Délka | 87,4 m |
| Šířka | 55 m |
| Výška | 96 m |
| Další informace | |
| Adresa | Budapešť - Lipótváros, Maďarsko |
| Oficiální web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bazilika svatého Štěpána (maďarsky Szent István-bazilika) v Budapešti je římskokatolická bazilika. Je pojmenována na počest prvního uherského krále a světce Štěpána I. (975–1038), jehož mumifikovaná ruka je uložena v relikviáři. Slouží jako konkatedrála Arcidiecéze ostřihomsko-budapešťské.
Stavba
Bazilika sv. Štěpána je vedle ostřihomské baziliky nejvýznamnější duchovní stavbou v Maďarsku, jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů a zároveň třetí nejvyšší stavbou Maďarska. Začala se stavět roku 1847 podle plánů Józsefa Hilda jako farní kostel německé farnosti sv. Leopolda, ale za bouří v roce 1848-1849 musely být práce přerušeny. Blízkost Dunaje a spodní voda působily velké problémy a roku 1868 se špatně založená kupole zřítila. Vedení stavby převzal Miklós Ybl, který v podzemí vybudoval tři patra sklepů a stavbu přizpůsobil novorenesančnímu stylu. Roku 1905 mohla být bazilika konečně vysvěcena a roku 1931 dostala jako první v Maďarsku titul Basilica minor.
Zvony baziliky
Bazilika má šest zvonů: jeden zvon je na jižní věži a pět na severní.
- Velký zvon sv. Štěpán
- Největší zvon Maďarska. Situovaný na jižní věži, váží 9250 kg, průměr těla zvonu je 240 cm. Zvon byl ulit v Pernerově zvonařství (Glockengießerei Rudolf Perner) v německém Pasově roku 1990.
- Zvon svatá Panna Marie
- Nejstarší z chrámových zvonů, odlitý Ferencem Walserem roku 1863 v Pešti. Váží 3100 kg a má průměr 178,5 cm.
- Zvon sv. Jindřich II.
- Váží 2150 kg a má průměr 150 cm. Byl odlit v Pasově roku 1993.
- Zvon sv. Gizela
- Váží 1250 kg a má průměr 117,8 cm. Byl odlit v Pasově roku 1993.
- Zvon sv. Imrich
- Váží 750 kg. Byl odlit v Pasově roku 1993.
- Zvon sv. Alžběta Durynská z dynastie Arpádovců
- Váží 500 kg. Byl odlit v Pasově roku 1993.
Velký zvon byl posvěcen 20. srpna 1990 na den svátku sv. Štěpána. Čtyři menší zvony byly posvěceny o tři roky později ve stejný den.
Galerie
-
Průčelí -
Zadní strana -
Bazilika sv. Štěpána -
Bazilika v noci -
Interiér -
Kupole -
Letecká fotografie baziliky -
Pohled z vrcholu baziliky
