Dnes je Bejtar Ilit tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho důsledkům v každodenním životě nebo historickému významu, Bejtar Ilit se stal klíčovým bodem diskuse v různých oblastech. Od svého vzniku až po vývoj v průběhu času upoutal Bejtar Ilit pozornost akademiků, profesionálů i zvědavců. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Bejtar Ilit, od jeho původu až po jeho současné účinky, se záměrem nabídnout komplexní a obohacující pohled na toto velmi relevantní téma.
Bejtar Ilit ביתר עילית | |
---|---|
Zástavba v Bejtar Ilit | |
Poloha | |
Souřadnice | 31°41′52″ s. š., 35°6′55″ v. d. |
Nadmořská výška | 870 m n. m. |
Stát | Izrael |
distrikt | Judea a Samaří |
Bejtar Ilit | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 4,3 km² |
Počet obyvatel | 54 600 (2017) |
Hustota zalidnění | 9702,7 (r. 2014) obyv./km² |
Správa | |
Status | Pod správou Izraele, mezinárodně neuznáno. Izrael oficiálně neanektoval. |
Starosta | Me'ir Rubinstein |
Vznik | 1985 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bejtar Ilit (hebrejsky בֵּיתָר עִלִּית, doslova „Horní Bejtar“, v oficiálním přepisu do angličtiny Betar Illit, přepisováno též Beitar Illit) je izraelská osada a město na Západním břehu Jordánu, v distriktu Judea a Samaří.
Nachází se v nadmořské výšce 870 metrů na několika vyvýšených hřebenech v Judských horách, 15 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzaléma, 8 kilometrů jihozápadně od Betléma, 18 kilometrů severně od Hebronu a 13 kilometrů jihovýchodně od města Bejt Šemeš. Podél východní a jižní strany města probíhá údolí, kterým protéká vádí Nachal Eciona. Na západní straně je to Vádí Fukin.
Bejtar Ilit leží jen cca 1 kilometr od Zelené linie, která odděluje území Izraele v mezinárodně uznaných hranicích a okupovaná palestinská území. Na jihovýchodě sousedí Bejtar Ilit s územně kompaktním blokem izraelských osad Guš Ecion, třebaže není formální součástí jurisdikce Oblastní rady Guš Ecion. V blízkosti města se nacházejí arabské obce Chusan, Nachalin a Vádí Fukin.
Jméno Bejtar Ilit odkazuje na starověkou židovskou pevnost Bejtar, známou z židovského povstání v 2. století našeho letopočtu. Pevnost se nacházela v místě nynější arabské vesnice Battir.
Bejtar Illit byl založen roku 1985 skupinou mladých, nábožensky založených sionistů. Ke změně došlo po roce 1990, kdy jižně a jihozápadně od původní malé osady začalo budování rozsáhlého městského urbanistického celku, jehož obyvateli jsou ultraortodoxní židé. Tato výstavba postupně pokryla dva vyvýšené kopce a od roku 2016 začaly stavební práce i na třetím návrší, kde se nacházela původní malá osada, založená roku 1985. Bejtar Ilit se nachází v oblasti Guš Ecion, která má výraznou židovskou populační většinu a kterou si izraelská vláda hodlá ponechat i po případném dosažení územního kompromisu s Palestinci a vzniku nezávislého palestinského státu. V roce 2009 začaly přípravné práce na výstavbě nové městské čtvrti s očekávanou kapacitou minimálně několik desítek nových bytových jednotek.
Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).
Jde o větší obec městského typu s dlouhodobě silně rostoucí populací. Podle odhadu z roku 2007 počet obyvatel mohl během 10-15 let dosáhnout hranice 100 000. Ve skutečnosti o deset později populace dosahovala pouze něco přes 50 000, i tak ovšem šlo o mimořádně silné tempo populačního růstu a Bejtar Ilit je druhou největší izraelskou osadou na Západním břehu Jordánu. Společně s osadami Ariel, Ma'ale Adumim a Modi'in Illit má statut města. K 31. prosinci 2017 zde žilo 54 600 lidí. Populace je navíc mimořádně mladá. Roku 2013 zde byl nejvyšší podíl obyvatelstva ve věku do 17 let ze všech sídel městského charakteru v Izraeli (63,8 % z celkové populace obce).
* údaje (kromě let 2008 a 2009) zaokrouhleny na stovky