Bitva u Bolimova

V tomto článku se bude Bitva u Bolimova zabývat z multidisciplinárního a aktualizovaného pohledu, aby bylo možné vyčerpávajícím způsobem analyzovat a pochopit všechny aspekty související s tímto tématem. Uskuteční se cesta historickým pozadím, různými současnými teoriemi a přístupy a také praktickými a společenskými důsledky, které Bitva u Bolimova přináší. Bude se snažit nabídnout ucelenou a vyváženou vizi, která umožní čtenáři získat komplexní znalosti o této problematice, která je dnes tak aktuální.

Bitva u Bolimova
konflikt: První světová válka, Východní fronta
Trvání31. ledna 1915
Místookolí Bolimova, Kongresové Polsko, Ruské impérium
Souřadnice
Výsledeknerozhodný
Strany
Německá říšeNěmecká říše Německá říše Ruské impérium Ruská říše
Velitelé
Německá říše August von Mackensen Ruské impérium Vladimir Smirnov
Síla
Devátá armáda Druhá armáda
Ztráty
20 000 40 000

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Východní fronta

Bitva u Bolimova (rusky Битва при Болимове, německy Schlacht bei Humin) byla střetnutím německé a ruské armády, které se odehrálo na východní frontě první světové války 31. ledna 1915 nedaleko vsi Bolimov v Lodžském vojvodství. K bitvě došlo v rámci německé ofenzívy na počátku roku 1915, kdy měl útok v prostoru západně od Varšavy odvést pozornost ruského velení od připravovaného náporu v oblasti Mazurských jezer. Německá devátá armáda pod velením generála Augusta von Mackensena zaútočila na ruské pozice ve snaze přerušit železniční spojení mezi Varšavou a Lodží. Němci poprvé ve větším množství použili dělostřelecké náboje plněné slzným plynem xylylbromidem. Na počátku útoku vypálilo 600 německých děl celkem 18 000 plynových granátů na ruské pozice, avšak tento pokus o překvapení Rusů se nezdařil kvůli silnému větru a mrazivým teplotám, které účinky plynového útoku minimalizovaly. Přesto je tento pokus v rámci světové války považován za první případ rozsáhlejšího útoku s pomocí bojového plynu. Německý postup záhy zastavily protiútoky ruské deváté armády pod velením Vladimira Smirnova, avšak ruské ztráty se vyšplhaly na 40 000 mužů. Němci přišli o 20 000 vojáků, podařilo se jim ale odvést pozornost nepřítele od svého hlavního úderu ve Východním Prusku, kde byla počátkem února zahájena druhá bitva u Mazurských jezer.

Odkazy

Reference

  1. WILLMOTT, H. P. První světová válka. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2005. 319 s. ISBN 80-242-1228-5. S. 114–115. 
  2. WESTWELL, Ian. První světová válka den po dni. Praha: Naše vojsko, 2013. 192 s. ISBN 978-80-206-1351-6. S. 51. 

Literatura

  • WESTWELL, Ian. První světová válka den po dni. Praha: Naše vojsko, 2013. 192 s. ISBN 978-80-206-1351-6. 
  • WILLMOTT, H. P. První světová válka. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2005. 319 s. ISBN 80-242-1228-5.