Boží syn
Dnes budeme mluvit o Boží syn. Jde o téma, které v poslední době vyvolalo velký zájem a které má nepochybně významný dopad na naše životy. Boží syn je něco, k čemu se všichni můžeme tak či onak vztahovat, protože je přítomna v různých aspektech našeho každodenního života. V tomto článku důkladně prozkoumáme různé aspekty Boží syn, analyzujeme jeho důležitost, jeho vliv na společnost a dopad, který má na náš každodenní život. Kromě toho se budeme zabývat některými pohledy a názory odborníků na toto téma, abychom poskytli úplnější a informovanější pohled na Boží syn. Připravte se na fascinující cestu za poznáním!
.jpg)
Boží syn je častý náboženský termín, označující syna jediného, či více bohů. Tento syn může být opět bohem, či jím jen z části a nebo se může jednat o osobu zcela smrtelnou.
Křesťané vztahují toto spojení na Ježíše Krista, o němž věří, že je jednorozeným Synem Božím.
Hebrejská písma
V židovských Písmech a křesťanském Starém zákoně může mít pojem Boží syn či Boží synové následující významy:
- Pojem בני־אלהים bné elohím, překládaný jako boží synové popisuje anděly nebo mimořádně nadané lidské bytosti. Někteří biblisté se domnívají, že se může jednat o odkaz na před- a mimobiblickou blízkovýchodní mytologii. Podle některých výkladů jde o doklady henoteistické fáze blízkovýchodního náboženství, tedy El byl nejvyšším Bohem a Jahve jedním z božích synů, který dostal za podíl Jákobův (Izraelův) národ, avšak pozdějším monoteistickým výkladem oba tito bozi splynuli v jednoho.
- Pojem může popisovat lidského soudce či vladaře, případně ideálního krále nad Izraelem - Davida a jeho dynastii.
- Spojení se vztahuje též na Izrael coby národ, případně celé lidstvo.
V hebrejském myšlení se nejedná o příbuzenství fyzické, ale o podstatné spojení s božstvím či boží podobou.
Deuterokanonické knihy a apokryfy
Apokryfní literatura vztahuje titul „Boží syn“ na Mesiáše a na ty, jejichž vztah s Bohem je synovského rázu (deuterokanonická Kniha Moudrosti).
Nový zákon
Spojení „jednorozený syn“ je v podstatě synonymem pro „milovaný“. Zároveň však pojem evokuje význam „vyvolený“.
Evangelium podle Jana a 1. list Janův přikládají pojmu metafyzický a dogmatický význam. Na toto pojetí měla zřejmě vliv též alexandrijská nauka Filónova o božím Logu. Filón představuje Logos jako Božího syna, jako prvorozeného, Bůh je otcem Logu. Filónův popis je ovšem obrazný spíše než reálný. Teologové a biblisté jsou za to, že zmrtvýchvstání Ježíše Krista potvrzuje Ježíšův nárok na tento titul.
Dějiny teologie
V dějinách teologie má spojení Boží syn velký význam – zvláště ve spojitosti s ariánskými spory a nestoriánstvím. To, že Ježíš Kristus je podle křesťanské víry Boží syn, ustanovil roku 431 Efezský koncil, když prohlásil Ježíšovu matku Marii za theotokos čili Bohorodičku.
Teologie pak pojímá tento pojem v silném smyslu – Ježíš je druhým z Trojice osob v Bohu. Jeho synovství není získané, ale trvá od věčnosti, neboť od věčnosti existuje vzájemné láskyplné darování se Otce Synu a naopak, které nachází výraz v osobě Ducha svatého.
V ostatních náboženstvích
Boží Syn může také označovat:
- Herkula, syna řeckého boha Dia.
- Haile Selassieho, který je mezi Rastafariany považován za syna Božího.
- kteréhokoliv Egyptského Faraona - nejčastěji se jednalo o syny boha slunce, ale i jiných
Odkazy
Reference
- ↑ Gn 6, 2–4 (Kral, ČEP)
- ↑ Ž 82, 6 (Kral, ČEP)
- ↑ 2S 7, 14 (Kral, ČEP)
- ↑ Ž 89, 27–28 (Kral, ČEP)
- ↑ Ex 4, 22 (Kral, ČEP)
- ↑ Oz 11, 1 (Kral, ČEP)
- ↑ Henoch 55,2; 4. Ezdráš 7,28-29; 13,32.37.52; 14,9.
- ↑ Mdr 2,13.16.18; 5,5.
- ↑ J 3, 16 (Kral, ČEP)
- ↑ srov. Gn 22,2 LXX.
- ↑ FILÓN ALEXANDRIJSKÝ, De agricultura Noe, 12; De profugis, 20.
Literatura
- BRESLAUER, S. Daniel; DEUTSCH, Celia. Slovník Židovsko-křesťanského dialogu. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 1994. ISBN 80-85241-59-5. Heslo: Kristus – Ježíš – Syn Boží, s. 67-72.