Brdská vrchovina

Brdská vrchovina Brdy
Brdy
Nejvyšší bod	865 m n. m. (Tok)
Rozloha	827 km²
Nadřazená jednotka	Brdská oblast
Sousední jednotky	Benešovská pahorkatina, Blatenská pahorkatina, Švihovská vrchovina, Hořovická pahorkatina, Pražská plošina
Podřazené jednotky	Brdy, Hřebeny, Příbramská pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Brdská vrchovina na mapě Česka
Horniny	vyvřeliny, břidlice, slepenec
Povodí	Berounka, Vltava, Otava
Souřadnice	49°45′ s. š., 13°45′ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VA-5
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brdská vrchovina, nazývaná též Brdy, je pohoří a geomorfologický celek v Česku. Táhne se v délce téměř 80 km ve směru SV-JZ zhruba mezi městy Prahou a Plzní. Je to jediné skutečné pohoří a jediná oblast oreofytika ve Středních Čechách. Nejvyšší vrchol Tok (865 m) je současně nejvyšším přirozeným vrcholem středních Čech. Na jen o málo nižším vrcholu Praha (862 m) však stojí 60 m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ, jejíž vrchol je tedy fakticky nejvyšším místem.

Velká část území Brdské vrchoviny (celé centrální Brdy) byla součástí vojenského újezdu Brdy a nyní patří pod Chráněnou krajinnou oblast Brdy.

Geomorfologické členění

Tato část článku potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: Je potřeba se držet a důraz klást na geomorfologické členění.

Brdská vrchovina se dělí na nižší jednotky:

• Hřebeny (severozápadně od průlomového údolí Litavky, mezi Jinci a městem Prahou, na jehož území z jihu zasahují. Nejvyšší vrchol Písek (691 m) je východně od Jinců, Plešivec (654 m) je nad Rejkovicemi severovýchodně od Jinců, významnou křižovatkou turistických tras jsou Křižatky (503 m), směrem k Praze pak následují vrcholy Kuchyňka (636 m), Studený vrch (661 m) s rozhlednou, Hradec (628 m), u Dobříše mimo hlavní hřeben Kazatelna (531 m), opět významnou turistickou křižovatkou je Stožec (605 m), u Kytína Vrážky (577 m), u Mníšku pod Brdy Skalka (554 m) s poutním areálem, vysílačem Cukrák je známá Kopanina (411 m) v těsné blízkosti Prahy.

Tomuto vymezení však neodpovídá oficiální geomorfologické členění, podle něhož jihozápadní hranici Hřebenů tvoří tok horní Chumavy, a dále hranice prochází sedlem mezi Kuchyňkou a Studeným vrchem (661 m) do mokřin pod vrchem Velký Ždírec. To znamená, že právě zde uváděný nejvyšší vrch - Písek (691 m), ale i další hory, jako Plešivec (654 m) a Kuchyňka (636 m) už náleží do vlastních Brd, do okrsku Třemošenská vrchovina. Geomorfologicky se Hřebeny dělí na okrsky Studenskou vrchovinu a Kopaninskou vrchovinu. Nejvyšším bodem Hřebenů podle tohoto geomorfologického členění je tak Studený vrch (661 m).

• Brdy – tedy vlastní Brdy v užším slova smyslu. Jde o část pohoří od údolí Chumavy přes sedlo mezi Kuchyňkou a Studeným vrchem (661 m) - již na Hřebenech, na jihozápad přes údolí Litavky a posléze na jih a jihovýchod až přibližně po městečko Bělčice. Brdy se oficiálně dělí na tři okrsky - Třemošenskou vrchovinu, Třemšínskou vrchovinu a Strašickou vrchovinu. Vžilo se též místní dělení Brd, přestože je doposud jen pomocné a neoficiální:
  • Střední Brdy (někdy též zvané Centrální Brdy) se označuje oblast bývalého vojenského újezdu Brdy, nejvyšší část Brd, včetně vrcholu Tok (865 m), nedaleko Toku je Koruna (837 m) a Jordán (826 m). U Padrťských rybníků, severně od zdejšího Nepomuku, je druhá nejvyšší hora, Praha (862 m). U Příbrami je hora Třemošná (780 m), jeden z nejvyšších vrcholů přístupných turistům ve Středních Brdech. U Obecnice je kromě Toku hora Brda (773 m), nedaleko Strašic Kamenná (735 m).
  • Jižní Brdy (Třemšínsko, jižně od silnice č. 19 a potoka Bradavy), s nejvyššími vrcholy Třemšín (827 m) a Nad Marastkem (805 m).
• Příbramská pahorkatina (obklopuje od východu a jihu město Příbram) s vrchy Vojna (667 m), Na skále (633 m), Leč (628 m), Levín (612 m) a známá příbramská Svatá Hora (586 m). Příbramská pahorkatina se dělí na dva okrsky: Třebská pahorkatina a Pičínská pahorkatina.

K Brdům se někdy počítá i hřeben Radeč mezi Rokycany a Zbirohem s nejvyššími vrcholy Radeč (723 m) a Brno (718 m) (jehož název odkazuje na vrchol Praha ve Středních Brdech). Geomorfologové však Radeč počítají za součást Křivoklátské vrchoviny, nikoliv Brd.

Zajímavosti

• Na Brdech se vyskytuje 10 kopců vyšších než 800 m n. m. Z nich je nejvyšší Tok (865 m).
• Název Brdy pochází od slova Brdo, což znamená buď zalesněný kopec, nebo skalku ve tvaru tkalcovského hřebene. Jmenuje se tak i jeden z vrcholů Brd – Brdo (603 m).
• Podobně jako Krkonoše nebo Orlické hory, mají i Brdy svého vládce. Je jím duch Fabián, který sídlí na skalisku Fabiánovo lože (které je údajně jeho zakletým hradem) na vrchu Velká Baba (615 m) na Hřebenech.
• Brdy (Brdská vrchovina) byly vyhlášeny Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod – CHOPAV.

Seznam brdských osmistovek

Všech 10 osmistovek Brdské vrchoviny se nachází v geomorfologickém podcelku Brdy. Jde o:

Další vrcholy Brdské vrchoviny jsou uvedeny v Seznamu vrcholů v Brdské vrchovině.

Související články

• Vojenský újezd Brdy
• Chráněná krajinná oblast Brdy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Brdská vrchovina na Wikimedia Commons

• Brdy, Český Kras a Křivoklátsko
• Brdské stránky
• Naše Brdy