V dnešním článku budeme hovořit o Brenta (řeka), tématu, které je v poslední době obzvláště aktuální. Brenta (řeka) je téma, které vzbudilo zájem odborníků i laické veřejnosti, vyvolává diskuse a podněcuje k reflexi. V průběhu let byl Brenta (řeka) předmětem studia, analýz a sporů, což vedlo k většímu porozumění a povědomí o jeho důležitosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Brenta (řeka), od jeho původu a vývoje až po jeho dopad na společnost a jeho význam dnes. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy a názory na Brenta (řeka) s cílem poskytnout úplný a obohacující přehled tohoto fascinujícího tématu.
Brenta | |
---|---|
řeka v Bassano del Grappa | |
Základní informace | |
Délka toku | 174 km |
Plocha povodí | 1600 km² |
Průměrný průtok | 78 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Caldonazzo 46°0′26″ s. š., 11°15′58″ v. d. 450 m n. m. | |
Ústí | |
Benátský záliv 45°11′0″ s. š., 12°19′0″ v. d. 0 m n. m. | |
Protéká | |
Itálie ( Tridentsko-Horní Adiže, Benátsko) | |
Úmoří, povodí | |
Středozemní moře, Jaderské moře | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brenta je řeka v severní Itálii (Tridentsko-Horní Adiže, Benátsko). Je 174 km dlouhá. Povodí má rozlohu 1600 km².
Pramení v jezeře Caldonazzo v nadmořské výšce 450 m v Dolomitech. U města Bassano del Grappa opouští hory a vtéká do Benátské nížiny. Ústí do Benátského zálivu Jaderského moře. V minulosti ústila do Benátské laguny, ale v roce 1896 bylo vybudováno současné umělé vyústění, aby se zabránilo zanášení laguny bahnem.
Vyšší vodní stavy nastávají na jaře a na podzim. Průměrný roční průtok činí 78 m³/s. Na dolním toku je koryto lemováno hrázemi.
Využívá se na zavlažování.
Přibližně pět kilometrů před ústím do benátské laguny stojí na břehu slavná Palladiova Villa Foscari z let 1558–1560 známá též jako La Malcontenta (doslova „nespokojená“).