V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Dějiny informatiky, téma, které v průběhu let upoutalo pozornost mnoha lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu dnes nebo jednoduše kvůli jeho historii a vývoji, Dějiny informatiky představuje bod zájmu pro různé skupiny populace. Na těchto stránkách budeme analyzovat různé aspekty související s Dějiny informatiky, od jeho dopadu na ekonomiku až po kulturní implikace. Kromě toho prozkoumáme jeho vliv na moderní svět a jak v průběhu času formoval naše vnímání Dějiny informatiky. Připravte se ponořit se do světa objevování a učení!
Dějiny informatiky se datují od prvních úvah nad obecnými algoritmy pro práci s čísly nebo jinými daty. Nástup elektronických počítačů informatice umožnil široké aplikace a dostal ji do popředí pozornosti vědy.
Matematické základy moderní Informatiky byly položeny již Kurtem Gödelem formulací jeho věty o neúplnosti v roce 1931. Gödel v této větě představil limity dokazatelnosti vět v rámci jejich vlastního formálního systému, což vedlo ke snaze řady matematiků definovat a popsat takový formální systém, který by toto umožňoval. Tak vznikly pojmy jako částečně rekurzivní funkce, nebo lambda-definovatelné funkce.
Pro Informatiku byl klíčový rok 1936, kdy Alan Turing a Alonzo Church představili, nezávisle na sobě, jak formalizaci samotného algoritmu, včetně hranic toho co jím může být spočítáno, tak čistě mechanistický výpočetní model počítače. Společně pak definovali tzv. Churchovu–Turingovu tezi - hypotézu o vlastnostech mechanických výpočetních zařízení, jakými jsou elektronické počítače, která říká, že jakýkoli výpočet, který je možný, je realizovatelný jako algoritmus běžící v počítači, pokud tento má k dispozici dostatek času a paměťového úložného prostoru.