Džoser
V dnešním světě se Džoser stal tématem zájmu mnoha lidí. Od svého vzniku Džoser přitahoval pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a prostředí, generoval debaty, konverzace a úvahy o svém dopadu na společnost. Jeho přítomnost se stala evidentní v různých oblastech, od populární kultury po politiku, včetně vědy, technologie a umění. Džoser dokázal překonat bariéry a hranice a stal se prvkem, který je přítomen v každodenním životě milionů lidí po celém světě. S důležitými důsledky na globální úrovni se Džoser umístil jako relevantní téma, které si zaslouží být analyzováno a diskutováno z různých úhlů pohledu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Džoser, analyzujeme jeho dopad, jeho výzvy a možná řešení problémů, které představuje.
| Džoser | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Necerichet (Horovo jméno), Tosorthros (řecky) | ||||||||||||
 | ||||||||||||
| Doba vlády | 2592–2566 př. n. l.,
20 let (Beckerath) 19 let (Turínský královský papyrus), asi i 29 let (Manehto) | |||||||||||
| Rodné jméno |
Džoser nebu | |||||||||||
| Horovo jméno |
| |||||||||||
| Jméno obou paní |
| |||||||||||
| Zlatý Hor |
| |||||||||||
| Manželka | Hetephernebtej | |||||||||||
| Potomci | Imhotep (?), Intkaes (dcera) | |||||||||||
| Otec | Chasechemuej | |||||||||||
| Matka | Nimaathap (Nimaat Hapi) | |||||||||||
| Narození | 28. století př. n. l. | |||||||||||
| Úmrtí | 2566 př. n. l. | |||||||||||
| Hrobka | stupňovitá pyramida v Sakkáře | |||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||||||||
Džoser („Posvátný“ nebo „Nádherný“) byl zakladatel a první panovník 3. dynastie ve starověkém Egyptě na počátku Staré říše. Ve své době byl znám pod jménem Necerichet (jméno Džoser je doloženo až ve Střední říši), řecky Tosorthros. Vládl přibližně v letech 2592–2566 př. n. l.
Vláda
Panováním krále Džosera začíná jedno z nejskvělejších období Staré říše, někdy též nazývané „Džoserovo století“. Sám faraon vládl jako teokratický, neomezený monarcha. Z nápisu ve Vádí Hammámat víme, že vyslal expedici na Sinaj (v čele byl velitel králových vojáků a správce pouštní oblasti Negtanch), kde docílil četných územních zisků (zde ho zajímaly hlavně měděné a tyrkysové doly ve Vádí Maghara ). Kvůli ochraně jižních hranic Egypta dal údajně vybudovat hradbu u prvního nilského kataraktu za Asuánem. Patrně přesunul královskou rezidenci z Ceneje (Thinis) do Mennoferu, města nacházejícího se na pomezí Horního a Dolního Egypta. Nedaleko vybudoval malou svatyni, z níž jsou dnes už jen ruiny. Za jeho vlády prý vypukl veliký hlad, protože se Nil už nevyléval ze svého koryta. O tom víme pouze z Hladové stély, jež říká: „7 let byla bída a hlad“. Král nevěděl proč, a tak se obrátil ke kněžím. Ti po usilovném pátrání zjistili, že se na ně hněvá bůh Chnum, že jeho sandály brání toku Nilu. Chnumovi byl druhý den obětován chléb, pivo a drůbež a záplavy začaly.
Významní hodnostáři faraona Džosera
Džoserova pyramida
Džoser si nechal postavit symbolickou hrobku na královském pohřebišti v Abydu (Ebozev). Je na místě zvaném Bét-Challáf a převyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel. Jeho skutečná hrobka je v Sakkáře (tzv. sakkárský komplex leží na ploše měřící přibližně 15 ha). Stavitelem této první egyptské pyramidy byl Imhotep.
Imhotep dal odvézt písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo žulou. Ta se v okolí netěžila, proto se musela dovážet z lomů 800 km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Stupňovitá Džoserova pyramida je od Velké pyramidy v Gíze vzdálena asi 14 km. Byla původně jen mastabou, která původně patrně patřila královu pravděpodobnému předchůdci Sanachtovi (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupně, později přidal ještě tři další – tak vznikla první pyramida. Po několika pozdějších úpravách získala stavba svůj dnešní šestistupňový vzhled.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 88.
- ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology . Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ VERNER, Miroslav. Abúsír. V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73.
- ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.
- ↑ TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36.
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 232.
- ↑ RICE, Michael. Who's Who in Ancient Egypt . New York: Routledge, 1999. S. 68. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt . Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VERNER, Miroslav. Pyramidy. Praha: Academia, 2008. 408 s. ISBN 978-80-200-1617-1. S. 81.
- ↑ Wadi-Maghara . Dostupné online. (německy)
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 206.
- ↑ Hesire . Praha: Dostupné online.
- ↑ a b c d ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 89.
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 91.
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 89–90.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Džoser na Wikimedia Commons - Džoser (anglicky)
| Předchůdce: Sanacht |
|
Egyptský král 2592–2566 př. n. l. |
|
Nástupce: Sechemchet |
