Jméno Dagmar Lastovecká je v průběhu let předmětem zájmu a diskusí, ať už pro svůj dopad na společnost, relevanci v konkrétní oblasti nebo vliv na populární kulturu. Protože zájem o Dagmar Lastovecká stále roste, je nezbytné porozumět jeho důležitosti a roli v různých aspektech života. V tomto článku prozkoumáme Dagmar Lastovecká do hloubky, analyzujeme jeho dopad, relevanci a to, jak utvářela svět, který známe. Od svého vzniku až po dnešní evoluci hrál Dagmar Lastovecká významnou roli v různých oblastech a je zásadní ho prozkoumat z různých úhlů pohledu, abychom pochopili jeho skutečný rozsah.
JUDr. Dagmar Lastovecká | |
---|---|
Dagmar Lastovecká (2018) | |
Soudkyně Ústavního soudu ČR | |
Ve funkci: 29. srpna 2003 – 29. srpna 2013 | |
2. senátorka za obvod č. 58 – Brno-město | |
Ve funkci: 21. listopadu 1998 – 29. srpna 2003 | |
Předchůdce | Luděk Zahradníček |
Nástupce | Karel Jarůšek |
11. primátorka města Brna | |
Ve funkci: 6. prosince 1994 – 30. listopadu 1998 | |
Předchůdce | Jiří Horák |
Nástupce | Petr Duchoň |
Zastupitelka města Brna | |
Ve funkci: 19. listopadu 1994 – 2. listopadu 2002 | |
Poslankyně Federál. shromáždění (SN) | |
Ve funkci: 6. června 1992 – 31. prosince 1992 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ODS (1991–2003) |
Narození | 24. června 1951 (72 let) Brno Československo |
Rodiče | Zdeněk Kessler |
Sídlo | Brno |
Alma mater | UJEP Brno |
Profese | politička a soudkyně |
Commons | Dagmar Lastovecká |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dagmar Lastovecká (* 24. června 1951 Brno) je česká právnička, v letech 2003–2013 soudkyně Ústavního soudu ČR, bývalá politička za Občanskou demokratickou stranu, po sametové revoluci československá poslankyně Sněmovny národů Federálního shromáždění, v 90. letech primátorka Brna a senátorka.
Je dcerou právníka a bývalého předsedy Ústavního soudu Zdeňka Kesslera. Na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnešní Masarykova univerzita) v roce 1971 vystudovala Právnickou fakultu a v roce 1981 zde získala i titul doktorky práv. Do roku 1981 pracovala v Státní bance československé, později v družstevním podniku Drutis Brno a v 90. letech 20. století v brněnské pobočce Agrobanky.
Po sametové revoluci se angažovala ve veřejném a politickém životě. V letech 1991–1994 byla předsedkyní Okresní privatizační komise v Brně. Ve volbách roku 1992 byla zvolena za ODS, respektive za koalici ODS-KDS, do české části Sněmovny národů (volební obvod Jihomoravský kraj). Ve Federálním shromáždění setrvala do zániku Československa v prosinci 1992. Byla členkou Ústavně-právního výboru a Mandátového a imunitního výboru.
V komunálních volbách roku 1994 byla zvolena zastupitelkou Brna za ODS. V letech 1994–1998 byla primátorkou města Brna.
V senátních volbách roku 1998 byla zvolena členkou horní komory českého parlamentu za senátní obvod č. 58 – Brno-město, coby kandidátka ODS. V 1. kole získala 33 % hlasů a v druhém kole porazila se ziskem 50,68 % hlasů sociálního demokrata Václava Božka. Post senátorky zastávala do roku 2003, kdy byla prezidentem České republiky dne 29. srpna 2003 jmenována soudkyní Ústavního soudu. V souvislosti se svým jmenováním ukončila i své členství v ODS, v níž byla od roku 1991.