Dagmar Lastovecká

Jméno Dagmar Lastovecká je v průběhu let předmětem zájmu a diskusí, ať už pro svůj dopad na společnost, relevanci v konkrétní oblasti nebo vliv na populární kulturu. Protože zájem o Dagmar Lastovecká stále roste, je nezbytné porozumět jeho důležitosti a roli v různých aspektech života. V tomto článku prozkoumáme Dagmar Lastovecká do hloubky, analyzujeme jeho dopad, relevanci a to, jak utvářela svět, který známe. Od svého vzniku až po dnešní evoluci hrál Dagmar Lastovecká významnou roli v různých oblastech a je zásadní ho prozkoumat z různých úhlů pohledu, abychom pochopili jeho skutečný rozsah.

JUDr. Dagmar Lastovecká
Dagmar Lastovecká (2018)
Dagmar Lastovecká (2018)
Soudkyně Ústavního soudu ČR
Ve funkci:
29. srpna 2003 – 29. srpna 2013
2. senátorka za obvod č. 58 – Brno-město
Ve funkci:
21. listopadu 1998 – 29. srpna 2003
PředchůdceLuděk Zahradníček
NástupceKarel Jarůšek
11. primátorka města Brna
Ve funkci:
6. prosince 1994 – 30. listopadu 1998
PředchůdceJiří Horák
NástupcePetr Duchoň
Zastupitelka města Brna
Ve funkci:
19. listopadu 1994 – 2. listopadu 2002
Poslankyně Federál. shromáždění (SN)
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992
Stranická příslušnost
ČlenstvíODS (1991–2003)
Narození24. června 1951 (72 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
RodičeZdeněk Kessler
SídloBrno
Alma materUJEP Brno
Profesepolitička a soudkyně
CommonsDagmar Lastovecká
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dagmar Lastovecká (* 24. června 1951 Brno) je česká právnička, v letech 2003–2013 soudkyně Ústavního soudu ČR, bývalá politička za Občanskou demokratickou stranu, po sametové revoluci československá poslankyně Sněmovny národů Federálního shromáždění, v 90. letech primátorka Brna a senátorka.

Biografie

Je dcerou právníka a bývalého předsedy Ústavního soudu Zdeňka Kesslera. Na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnešní Masarykova univerzita) v roce 1971 vystudovala Právnickou fakultu a v roce 1981 zde získala i titul doktorky práv. Do roku 1981 pracovala v Státní bance československé, později v družstevním podniku Drutis Brno a v 90. letech 20. století v brněnské pobočce Agrobanky.

Po sametové revoluci se angažovala ve veřejném a politickém životě. V letech 1991–1994 byla předsedkyní Okresní privatizační komise v Brně. Ve volbách roku 1992 byla zvolena za ODS, respektive za koalici ODS-KDS, do české části Sněmovny národů (volební obvod Jihomoravský kraj). Ve Federálním shromáždění setrvala do zániku Československa v prosinci 1992. Byla členkou Ústavně-právního výboru a Mandátového a imunitního výboru.

V komunálních volbách roku 1994 byla zvolena zastupitelkou Brna za ODS. V letech 1994–1998 byla primátorkou města Brna.

V senátních volbách roku 1998 byla zvolena členkou horní komory českého parlamentu za senátní obvod č. 58 – Brno-město, coby kandidátka ODS. V 1. kole získala 33 % hlasů a v druhém kole porazila se ziskem 50,68 % hlasů sociálního demokrata Václava Božka. Post senátorky zastávala do roku 2003, kdy byla prezidentem České republiky dne 29. srpna 2003 jmenována soudkyní Ústavního soudu. V souvislosti se svým jmenováním ukončila i své členství v ODS, v níž byla od roku 1991.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c JUDr. Dagmar Lastovecká . Encyklopedie dějiny města Brna . Dostupné online. 
  2. ↑ a b JUDr. Dagmar Lastovecká . Ústavní soud České republiky . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-30. 
  3. ↑ Dagmar Lastovecká . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  4. ↑ Členové poslaneckého klubu ODS . Oblastní kancelář ODS Ostrava-město . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. 
  5. ↑ Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění konané ve dnech 5. – 6.6.1992 na území České republiky . Český statistický úřad . Dostupné online. 
  6. ↑ Počet obyvatel: 366 757 Osoba: Dagmar Lastovecká,JUDr. . Komunální Politika . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-05. 
  7. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 13.11. – 14.11.1998 . Český statistický úřad . Dostupné online. 
  8. ↑ brr. Výsledky doplňovacích voleb a senátoři zvolení na šest let. Mladá fronta DNES. 23-11 1998, s. 4. ISSN 1210-1168. 

Externí odkazy

Soudci Ústavního soudu České republiky
Jmenovaní Václavem Havlem
Iva Brožová (1993–1999) • Vojtěch Cepl (1993–2003) • Vladimír Čermák (1993–2003) • Vojen Güttler (1993–2003, 2003 znovu jmenován Václavem Klausem) • Miloš Holeček (1993–2003) • Pavel Holländer (1993–2003, 2003 znovu jmenován Václavem Klausem) • Vladimír Jurka (1993–2003) • Zdeněk Kessler (1993–2003) • Vladimír Klokočka (1993–2003) • Vladimír Paul (1993–2002) • Antonín Procházka (1993–2003) • Vlastimil Ševčík (1993–2002) • Eva Zarembová (1993–2003) • Ivana Janů (1993–2002, 2004 znovu jmenována Václavem Klausem) • Pavel Varvařovský (1994–2004) • Jiří Malenovský (2000–2004) • Eliška Wagnerová (2002–2012) • František Duchoň (2002–2012) • Jiří Mucha (2003–2013)
Jmenovaní Václavem Klausem
Miloslav Výborný (2003–2013) • Vojen Güttler (2003–2013) • Pavel Holländer (2003–2013) • Pavel Rychetský (2003–2013, 2013 znovu jmenován Milošem Zemanem) • Dagmar Lastovecká (2003–2013) • Jan Musil (2003–2013, 2014 znovu jmenován Milošem Zemanem) • Jiří Nykodým (2003–2013) • Stanislav Balík (2004–2014) • Michaela Židlická (2004–2014) • Ivana Janů (2004–2014) • Vlasta Formánková (2005–2015) • Vladimír Kůrka (2005–2015)
Jmenovaní Milošem Zemanem
Pavel Rychetský (2013–2023) • Jaroslav Fenyk (2013–2023) • Jan Filip (2013–2023) • Milada Tomková (2013–2023) • Vladimír Sládeček (2013–2023) • Ludvík David (2013–2023) • Kateřina Šimáčková (2013–2021) • Radovan Suchánek (2013–2023) • Jan Musil (2014–2019) • Jiří Zemánek (2014–2024) • Vojtěch Šimíček (od 2014) • Tomáš Lichovník (od 2014) • David Uhlíř (od 2014) • Jaromír Jirsa (od 2015) • Josef Fiala (od 2015) • Pavel Šámal (od 2020) • Jan Svatoň (od 2023)
Jmenovaní Petrem Pavlem
Josef Baxa (od 2023) • Jan Wintr (od 2023) • Daniela Zemanová (od 2023) • Kateřina Ronovská (od 2023) • Veronika Křesťanová (od 2023) • Lucie Dolanská Bányaiová (od 2023) • Zdeněk Kühn (od 2023) • Milan Hulmák (od 2024)
Předsedové jsou uvedeni tučně.
Představitelé Brna
Starostové
Franz Rauscher (1784–1804) • Johann Czikann (1804–1821) • Johann Ritschel (1828–1847) • Anton Haberler (1851–1855) • Rudolf Ott (1855–1861) • Christian d'Elvert (1861–1864) • Alfred Skene (1864–1866) • Karl Giskra (1866–1867) • Rudolf Ott (1868–1870) • Christian d'Elvert (1870–1876) • Karl van der Strass (1876–1880) • Gustav Winterholler (1880–1894) • August Wieser (1894–1916) • Ferdinand Schnitzler (1916–1918) • Petr Kerndlmayer (1918–1920; vládní komisař) • Karel Vaněk (1920) • Bedřich Macků (1920–1925) • Karel Tomeš (1925–1935) • Rudolf Spazier (1935–1939) • Oskar Judex (1939–1945; též vládní komisař)
Předsedové NV
Vladimír Matula (1945–1946) • Josef Podsedník (1946–1948) • Vladimír Matula (1948–1949) • Bohumil Ubr (1949–1952) • Vladimír Matula (1952–1954) • Josef Kalášek (1954–1963) • Oldřich Vaverka (1963–1971; od 1969 primátor)
Primátoři
Oldřich Vaverka (1963–1971; do 1969 předseda NV) • Vladimír Štroner (1971–1976) • František Chabičovský (1976–1980) • Rudolf Suchánek (1980–1983) • Alois Skoupý (1983–1989) • Josef Pernica (1989–1990) • Jiří Trmač (1990) • Pavel Podsedník (1990) • Václav Mencl (1990–1992) • Jiří Horák (1992–1994) • Dagmar Lastovecká (1994–1998) • Petr Duchoň (1998–2004) • Richard Svoboda (2004–2006) • Roman Onderka (2006–2014) • Petr Vokřál (2014–2018) • Markéta Vaňková (2018–dosud)
Senátor za obvod č. 58 – Brno-město
1996–1998: Luděk Zahradníček • 1998–2003: Dagmar Lastovecká • 2003–2004: Karel Jarůšek • 2004–2010: Rostislav Slavotínek • 2010–2016: Stanislav Juránek • od 2016: Jiří Dušek
Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot