Divadlo Reduta

Divadlo Reduta
Divadlo Reduta
Základní informace
Stát	Česko Česko
Místo	Brno
Scény	Národní divadlo Brno
Budova
Otevření	před rokem 1608
Přestavby	1731–1732
Kód památky	31841/7-146 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Další informace
Divadlo Reduta Divadlo Reduta, Brno-střed
Souřadnice	49°11′31,7″ s. š., 16°36′34,6″ v. d.
Adresa	Zelný trh 313/4 60200 Brno-město
Ulice	Zelný trh a Kapucínské náměstí
Oficiální web	Divadlo Reduta na stránkách ND
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Divadlo Reduta je součástí Národního divadla v Brně, sídlí na Zelném trhu.

Historie divadla

Brněnská Reduta je zmiňována již roku 1608 a je tak nejstarší divadelní budovou ve střední Evropě.

Město Brno koupilo okolo r. 1600 zchátralý Lichtenštejnský palác na nároží Zelného trhu v Brně a zřídilo zde tzv. "Novou tavernu", později zvanou "Velkou". Sloužila významným hostům, kteří do města přijížděli.

Fungovala zde krčma a ubytovávaly se zde nejvýznamnější návštěvy. Patřil mezi ně např. v roce 1608 arcivévoda Matyáš, v roce 1683 polský král Jan III. Sobieský nebo v roce 1675 hrabě Thurn, doprovázející polskou královnu Eleonoru Marii Josefu při cestě do Vídně.

Sousední, později přikoupený dům byl nazýván "Malou Tavernou". Občasné divadelní produkce se konaly v těchto budovách pravděpodobně již od 60. let 17. století, teprve v r. 1733 však bylo ve východním křídle vystavěno vlastní divadlo lóžového typu s hlubokým perspektivním jevištěm. Sál obsahoval dvojí parter, galerii a dvě řady lóží.

Po požárech v letech 1785 a 1786 byly zřízeny taneční sály a kromě divadelních představení se zde konaly také honosné bály a oslavné akce u příležitosti pobytu císaře Leopolda II. v roce 1791 či císaře Františka I. v letech 1804 a 1808. V té době se divadlo jmenovalo "Královské městské národní divadlo", německy "Königlichstädtisches National Theater".

Po dalším požáru na začátku 19. století byl nejprve opraven divadelní sál, taneční sál v roce 1814. Na konci 19. století byl taneční sál používán jako městská tržnice. Zásadní přestavbu prodělala Reduta po roce 1918, kdy se z německého divadla stala scéna, v níž se hrálo střídavě česky a německy. V té době se používal jako divadelní sál původně taneční sál ve východním křídle. Přestavěno a zmodernizováno bylo i zázemí divadla.

Současná podoba divadla

Budova byla v roce 1993 pro havarijní stav uzavřena. Po rekonstrukci, jejímž cílem bylo skloubení historických prvků s moderním provozem divadla, byla Reduta v roce 2005 znovu otevřena. Jako jediná budova z komplexu Národního divadla v Brně nenese jméno po známé osobnosti. Pod vedením Petra Štědroně, Dory Viceníkové a Jana Mikuláška se Reduta stala jednou z nejprogresivnějších a nejoceňovanějších scén v Česku.

Divadlo má dva sály – Divadelní sál a Mozartův salonek. V budově se nachází také kavárna.

Divadelní sál je komorní prostor s kapacitou pro 325 diváků. Hlediště je vystavěno na eliptickém půdoryse, v celé šíři místnosti probíhá v prvním pořadí balkón s výrazným vnitřním obloukovitým prohnutím. Identicky je řešen také druhý balkón využívaný jako technické zázemí. Do prostoru proscenia zasahují krátké, konkávně projmuté balkóny.

Divadelní představení

Po předchozím obdobím, kdy probíhala občasná vystoupení, bylo divadlo oficiálně otevřeno 28. 11. 1733.

V roce 1767 byla na této scéně předvedena i první opera v českém jazyce,^[zdroj?] a to Zamilovaný ponocný. Byla nastudována bádenskou divadelní společností německých herců řízenou Matyášem Meningrem.

Téhož roku v prosinci zde se svojí sestrou Nanerl koncertoval jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Divadlo Reduta na Wikimedia Commons
• Historie budovy divadla Reduta Archivováno 26. 11. 2018 na Wayback Machine. na webu Národního divadla Brno
• Divadlo Reduta v Encyklopedii dějin města Brna
• Divadlo Reduta v databázi divadel TACE