Druhá balkánská válka
V tomto článku podrobně prozkoumáme Druhá balkánská válka, téma, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. Druhá balkánská válka je téma, které vzbuzuje zvědavost a debatu v různých oblastech, od vědy po populární kulturu. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty Druhá balkánská válka, od jeho dopadu na společnost až po jeho dnešní relevanci. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy a názory na Druhá balkánská válka s cílem nabídnout komplexní a obohacující pohled na toto významné téma. Přidejte se k nám na této cestě objevování a prohlubování ve Druhá balkánská válka!
| Druhá balkánská válka | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Balkánské války | |||
 Počáteční bulharský plán | |||
| Trvání | 29. června 1913 – 10. srpna 1913 | ||
| Místo | Balkán | ||
| Výsledek | Porážka Bulharska, bukurešťská smlouva 1913 | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Druhá balkánská válka vypukla 29. června 1913. Ve válce bojovalo Bulharsko proti Osmanské říši a svým bývalým spojencům z Balkánského svazu: Srbsku, Řecku, Černé Hoře a Rumunsku. Cílem války bylo uspořádat územní požadavky zemí Balkánského poloostrova.
Příčiny války
Dne 30. května 1913 (17. května 1913 podle starého juliánského kalendáře) po podpisu Londýnské mírové smlouvy, která byla konečným výsledkem první balkánské války, nebyla uzavřena otázka rozdělení území mezi spojenci. Dva dny po podpisu smlouvy Srbsko a Řecko (později se k nim přidala i Černá Hora) podepsaly tajnou smlouvu namířenou proti Bulharsku. Napětí mezi zeměmi balkánského svazu postupně vyprovokovalo novou válku. Kromě toho tzv. "Velké Síly" zastoupeny Rakousko-Uherskem a Německem Bulharsko povzbuzovaly, aby se stalo iniciátorem vzniku vojenského konfliktu, zničilo Balkánský svaz a oslabilo vliv Ruska na Balkáně. Rusko však upozorňovalo, že kdo první začne válku, ten bude nést i následky.
Jestliže Bulharsko první balkánskou válku vyhrálo, Srbsko se dožadovalo přehodnocení závěrů bulharsko-srbské smlouvy podepsané v roce 1912 a začalo okupovat sporné a nesporné území Makedonie, kde žila bulharská menšina. Jakékoliv požadavky bývalých spojenců Bulharska byly však nesplnitelné, protože právě Bulharsko se do velké míry zasloužilo o své vítězství ve válce. Ostatní balkánské země tedy neměly mít žádný nárok na zisk území.[zdroj?]
Průběh války
Pozn. Tato část článku uvádí data v juliánském kalendáři (tedy o 13 dní nazpět)
Bulharský car Ferdinand I. 16. června 1913 napadl Srbsko a Řecko. Jeho cílem bylo přinutit bývalé spojence, aby mu vrátili území v Makedonii, aniž by vyhlásil válku. O tři dny později (18. červen 1913) byl jeho rozkaz zrušen s odůvodněním, že se země může ocitnout v politické izolaci, ale Srbsko a Řecko začaly postupnou ofenzívu proti Bulharsku na celé frontě v Makedonii.
V období 17. června 1913 – 8. července 1913 čtvrtá a pátá bulharská armáda pod vedením Michaila Savova srbská vojska v Makedonii porazila. Druhá bulharská armáda se chystala na útok proti Řecku. Postupně se do války přidala i první a třetí bulharská armáda, která začala operovat v severní Makedonii, kde pomáhala svým kolegům. Kompletní bulharská armáda se rozhodla zaútočit. Řecká vojska se ocitla na pokraji krachu, proto zavolala na pomoc srbskou armádu, která však také nemohla nic udělat. Nový řecký panovník byl proto nucen prosit o mír.
Rumunsko vstoupilo do války 28. června 1913 okupací bulharských území i měst Balčik a Tutrakan. Dvě jezdecké divize přešly Dunaj, kde se spojily se srbskou armádou a začaly napadat Sofii. Osmanská říše zahájila 10. července 1913 okupaci své někdejší hranice a pevnosti Odrin. Situace Bulharska byla vážná.
Dne 4. července 1913 vláda Stojana Daneva podala demisi a na postu premiéra ho vystřídal Vasil Radoslavov, jehož vláda v zemi skončila 18. července 1913. Bulharská armáda byla nucena kapitulovat, ačkoli nebyla poražena a Vasil Radoslavov byl nucen žádat příměří.
Výsledek války
Výsledkem Druhé balkánské války byla bukurešťská mírová smlouva podepsaná 10. srpna 1913 (Bulharsko ji podepsalo již 23. července 1913). Smlouva garantovala ztrátu všech území, které Bulharsko získalo v první balkánské válce. Srbsko a Řecko si mezi sebou rozdělili část území Makedonie. Bulharsku zůstala pouze Pirinská Makedonie a část Thrákie s přístupem k Egejskému moři. Rumunsko získalo oblast jižní Dobrudže a Osmanská říše na základě výsledku války vrátila Bulharsku část západní Thrákie.
Cařihradská smlouva
Dne 29. září 1913 muselo Bulharsko podepsat i cařihradskou smlouvu, kterou se urovnaly vztahy mezi Bulharskem a Osmanskou říší po její okupaci Východní Thrákie.
-
Hranice na Balkánském poloostrově po druhé balkánské válce -
Mapa Srbska -
Mapa Bulharska -
Mapa Řecka
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Hall (2000), p. 117.
- ↑ Edward J. Erickson, Defeat in Detail, The Ottoman Army in the Balkans, 1912–1913, Westport, Praeger, 2003, p. 323.
- ↑ http://www.bulgarianartillery.it/Bulgarian%20Artillery%201/T_OOB/Troops%20losses_1912-13.htm
- ↑ a b Hall (2000), p. 135.
- ↑ Calculation. : Hellenic Army General Staff Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-07. S. 12. (Greek).
- ↑ Hall (2000), p. 118.
- ↑ Hall (2000), p. 119.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu druhá balkánská válka na Wikimedia Commons
