DuPontův model
V tomto článku se chystáme prozkoumat DuPontův model do hloubky a analyzovat jeho dopad v různých kontextech. DuPontův model je téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí a jeho význam stále roste. Od svého objevení vyvolal DuPontův model vášnivé debaty a podnítil rostoucí zájem o jeho studium. Jak budeme v tomto článku postupovat, budeme zkoumat význam DuPontův model v dnešní společnosti a také jeho důsledky v různých oblastech. Ponoříme se do jeho původu, vývoje a budoucích vyhlídek a nabídneme komplexní a podrobný pohled na DuPontův model. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme toto téma osvětlit a poskytnout vyčerpávající analýzu, která nám umožní lépe porozumět jeho významu a dopadu v dnešním světě.
DuPont model je vztah, který se využívá ve fundamentální analýze pro rozklad ukazatele návratnosti na čistá provozní aktiva. Jméno pochází od společnosti DuPont, která je začala používat ve 20. letech 20. století.
Ukazatele provozní ziskovosti
Návratnost na provozní aktiva (angl. zkratka RNOA) může být spočítána vztahem:
DuPont model jde ale v rozkladu činitelů, které řídí RNOA, ještě o úroveň níže, a protože můžeme provozní ziskovou marži vyjádřit (PM) jako:
a obrat aktiv (angl. zkratka ATO – asset turnover) můžeme vyjádřit jako:
kde obrat aktiv zobrazuje zisk z prodeje na jednu korunu čistých provozních aktiv. Měří tedy schopnost čistých provozních aktiv generovat tržby,
pak definujeme DuPont model jako:
tedy návratnost na provozní aktiva můžeme vyjádřit jako součin provozní marže a obratu aktiv. Návratnost je větší, čím více korun zůstane v provozním zisku a je větší čím více tržeb je generováno čistými provozními aktivy. První zmíněný činitel je ukazatelem ziskovosti a druhý je ukazatelem efektivnosti. Tedy firma generuje zisky zvyšováním marže a může zvýšit marže také efektivním používáním provozních aktiv a provozních pasiv ke zvětšování svých tržeb.
Z DuPont modelu také vyplývá, že firma, potažmo celé odvětví, nemůže mít zároveň marže i obrat aktiv vysoký. Pokud má, pak se jedná o specifickou situaci (např. monopol nebo nové, nekonsolidované, odvětví s abnormálním růstem). Taková situace není stabilní v dlouhém období, protože přitahuje další firmy, které chtějí abnormálních zisků využít.[1]
Reference
- ↑ PENMAN, Stephen H. Financial Statement Analysis and Security Valuation. 4. edice. New York : McGraw Hill, 2010, s. 372
Literatura
- PENMAN, Stephen H. Financial Statement Analysis and Security Valuation : International Edition. 4. edice. New York : McGraw Hill, 2010. 754 s. ISBN 978-007-126780-9.