Dubnová ústava (1873)

V dnešním světě se Dubnová ústava (1873) stal tématem velkého významu a zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Význam Dubnová ústava (1873) v posledních letech roste, protože jeho vliv se rozšiřuje na různé aspekty každodenního života. Jak na osobní, tak na profesionální úrovni, Dubnová ústava (1873) vyvolal debaty, kontroverze a významný pokrok. V tomto článku podrobně prozkoumáme význam Dubnová ústava (1873) a jeho dopad na dnešní společnost, analyzujeme jeho různé aspekty a odhalíme jeho význam v různých kontextech.

Dubnová ústava je pojmenování pro zákon ze dne 2. dubna 1873 č. 40/1873 ř. z., jímž byla novelizována Prosincová ústava. Novela především zavedla přímé volby do poslanecké sněmovny Říšské rady, takže poslanci již nebyli voleni zemskými sněmy. Tímto se snížil význam zemských sněmů a zároveň se vyřešil problém pasivní rezistence těch sněmů, které kvůli převaze autonomistů odmítaly vyslat do Říšské rady své poslance.

V souvislosti s touto změnou došlo také ke zvýšení počtu poslanců z 203 na 353 (92 poslanců z Čech, 36 z Moravy, 10 ze Slezska) a k zavedení čtvrté volební kurie obchodních a živnostenských komor.

Detailnější volební pravidla pak stanovoval návazný zákon ze dne 2. dubna 1873 č. 41/1873 ř. z., jímž byl vyhlášen volební řád.

Na základě těchto ústavních změn pak proběhly první přímé volby do Říšské rady roku 1873.

Odkazy

Reference

  1. § 7 písm. C RGBl. 40/1873 Zákon, jímžto se změňuje základní zákon o zastupitelstvu říšském, daný dne 21. prosince 1867 (č. 141 zák. říšsk.).
  2. § 7 RGBl. 141/1867 Gesetz, wodurch das Grundgesetz über die Reichsvertretung vom 26. Februar 1861 abgeändert wird.
  3. BOROVIČKA, Michael; KAŠE, Jiří, a kol. Velké dějiny zemí Koruny české (1860–1890). Svazek XII.a. Praha: Paseka, 2012. ISBN 978-80-7432-181-8. S. 236–239. 
  4. § 6 RGBl. 40/187, § 6 RGBl. 141/1867.
  5. § 7 RGBl. 40/1873.
  6. RGBl. 41/1873 Zákon, jenž se týče volebních údův poslanecké sněmovny rady říšské.

Související články