V tomto článku se budeme věnovat tématu Ekonomická migrace, které v posledních letech získalo na relevanci díky svému dopadu v různých oblastech. Ekonomická migrace je téma, které svým významem a významem v dnešní společnosti vzbudilo zájem odborníků a vědců i laické veřejnosti. V tomto článku budou analyzovány různé aspekty související s Ekonomická migrace, od jeho původu a historie až po jeho dnešní vliv. Budou zkoumány různé pohledy a názory na věc s cílem poskytnout ucelenou a ucelenou vizi na toto téma. Kromě toho budou nabídnuty úvahy a závěry, které vybízejí k zamyšlení a debatě, aby se prohloubilo porozumění Ekonomická migrace a jeho dopadu na současný svět.
Ekonomická migrace je lidská migrace z jednoho regionu do druhého, protože dle očekávání migranta nejsou v jeho vlastní zemi životní podmínky či pracovní příležitosti dost dobré, a hledá proto zlepšení svého životního standardu jinde. Ekonomičtí migranti, kteří pracují mimo své domovské státy, se podle Organizace spojených národů nazývají migrační pracovníci.
Mnoho zemí má imigrační a vízová omezení, která zakazují vstup do země osobám, které chtějí získat práci bez platného pracovního víza. Osobám, které jsou prohlášeny za ekonomické migranty, může být odmítnut vstup do země. Přítomnost takového migranta je označována za ilegální migraci. Uvnitř většiny současných států i uvnitř Evropské unie je ekonomická migrace legální.
Podle Vladislava Güntera z Centra pro integraci cizinců, který poskytl rozhovor pro projekt Faktus, může být jednodušší integrovat ekonomické migranty než azylanty. Ti totiž, na rozdíl od uprchlíků, mají jasné motivace a to vydělat peníze a zabezpečit rodinu.
Světová banka odhaduje, že remitence (finance posílané ekonomickými migranty do země původu) v roce 2009 dosahovala 420 miliard dolarů, z čehož bylo 317 miliard posláno do rozvojových zemí.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economic migrant na anglické Wikipedii.