Enrico Bombieri

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Enrico Bombieri, prozkoumáme jeho různé aspekty, jeho vývoj v čase a jeho dopad na dnešní společnost. Od svých počátků až po nejnovější aplikace zanechal Enrico Bombieri nesmazatelnou stopu v oblastech tak rozmanitých, jako je věda, kultura, technologie a politika. V následujících řádcích budeme do hloubky analyzovat jeho nejdůležitější aspekty, odhalíme jeho záhady a odhalíme jeho význam pro dnešek. Připravte se ponořit se do vzrušující cesty po Enrico Bombieri, tématu, které nenechá nikoho lhostejným.

Enrico Bombieri
Narození	26. listopadu 1940 (83 let) Milán
Alma mater	Milánská univerzita
Povolání	matematik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Institut pro pokročilé studium Univerzita v Pise
Ocenění	Fieldsova medaile (1974) Balzanova cena (1980) Joseph Doob Prize (2008) Mezinárodní cena krále Fajsala za vědu (2010) Crafoordova cena za matematiku (2020) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Enrico Bombieri (* 26. listopadu 1940 Milán, Itálie) je italský matematik. Zabývá se především teorií čísel, matematickou analýzou, algebraickou geometrií a teorií grup.

V teorii čísel je známý především díky práci na analytické teorii čísel, kde se zabýval sítovými metodami, a kde dokázal tzv. Bombieriho-Vinogradovu větu. V matematické analýze je známý zejména díky práci v oblasti komplexní analýzy, kde se zabýval zejména Bieberbachovou domněnkou, funkcemi vícero komplexních proměnných a v oblasti parciálních diferenciálních rovnic. V geometrii je po něm pojmenována tzv. Bombieriho-Langova domněnka.

Bombieri je nositelem několika vědeckých ocenění, včetně Fieldsovy medaile za rok 1974.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Enrico Bombieri na slovenské Wikipedii.

1. ↑ ^{a b c} Enrico Bombieri.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Enrico Bombieri na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Držitelé Fieldsovy medaile
Lars Ahlfors, Jesse Douglas (1936) • Laurent Schwartz, Atle Selberg (1950) • Kunihiko Kodaira, Jean-Pierre Serre (1954) • Klaus Roth, René Thom (1958) • Lars Hörmander, John Milnor (1962) • Michael Atiyah, Paul Cohen, Alexander Grothendieck, Stephen Smale (1966) • Alan Baker, Heisuke Hironaka, Sergej Petrovič Novikov, John Griggs Thompson (1970) • Enrico Bombieri, David Mumford (1974) • Pierre Deligne, Charles Fefferman, Grigorij Margulis, Daniel Quillen (1978) • Alain Connes, William Thurston, Čchiou Čcheng-tung (1982) • Simon Donaldson, Gerd Faltings, Michael Freedman (1986) • Vladimir Drinfeld, Vaughan Jones, Šigefumi Mori, Edward Witten (1990) • Jefim Zelmanov, Pierre-Louis Lions, Jean Bourgain, Jean-Christophe Yoccoz (1994) • Richard Borcherds, William Timothy Gowers, Maxim Lvovič Koncevič, Curtis T. McMullen (1998) • Laurent Lafforgue, Vladimir Voevodskij (2002) • Andrej Okounkov, Grigorij Perelman, Terence Tao, Wendelin Werner (2006) • Elon Lindenstrauss, Ngo Bao Chau, Stanislav Smirnov, Cédric Villani (2010) • Marjam Mírzácháníová, Artur Avila, Martin Hairer, Manjul Bhargava (2014) • Caucher Birkar, Alessio Figalli, Peter Scholze, Akshay Venkatesh (2018)